|
|
Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy
Skarlandtová, Hana ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...
|
|
|
Utilization of GRID technology in processing of medical information
Kulhánek, Tomáš ; Šárek, Milan (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Anjum, Ashiq (oponent)
Práce se soustředí na vybrané oblasti biomedicínského výzkumu, které mohou profitovat ze současných výpočetních infrastruktur vybudovaných ve vědecké komunitě v evropském a světovém prostoru. Teorie výpočtu, paralelismu a distribuovaného počítání je stručně uvedena s ohledem na počítání v gridech a cloudech. Práce se zabývá oblastí výměny medicínských snímků a představuje propojení Gridového PACS systému s existujícími distribuovanými systémy pro sdílení DICOM snímků. Práce se dál zaměřuje na studium vědy týkající se lidského hlasu. Práce představuje vzdálený způsob přístupu k aplikaci pro analýzu hlasu v reálném čase pomocí úpravy protokolů pro vzdálenou plochu a pro přenos zvukových nahrávek. Tento dílčí výsledek ukazuje možnost využití stávajících aplikací na dálku specialisty na hlas. Oblast lidské fyziologie a patofyziologie byla studována pomocí přístupu tzv. systémové biologie. Práce přispívá v oblasti metodologie modelování lidské fyziologie pro tvorbu komplexních modelů založených na akauzálním a objektově orientovaném modelovacím přístupu. Metody pro studium parametrů byly představeny pomocí technologie počítání v gridech a v cloudech. Práce ukazuje, že proces identifikaci parametrů středně komplexních modelů kardiovasculárního systému a komplexního modelu lidské fyziologie lze významně zrychlit...
|
|
|
Hemodynamic adaptation mechanisms of heart failure to percutaneous venoarterial extracorporeal circulatory support
Hála, Pavel ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Havránek, Štěpán (oponent)
Úvod: Venoarteriální mimotělní membránová oxygenace (VA ECMO) je široce využívaná metoda v léčbě závažného oběhového selhání, avšak opakovaně byl pozorován také její negativní vliv na levou komoru srdeční (LV). Cílem práce je zhodnotit vliv průtoku mimotělní podporou (EBF, extracorporeal blood flow) na systémovou hemodynamiku během VA ECMO terapie dekompensovaného srdečního selhání. Metody: Biomodel (prase domácí) srdečního selhání s nízkým srdečním výdejem byl vytvořen dlouhodobou rychlou stimulací myokardu (chronické srdeční selhání) a koronární hypox- emií (akutní srdeční selhání). Známky dekompensovaného srdečního selhání byly defi- novány sníženým srdečním výdejem a tkáňovou hypoperfusí. Následně bylo v celkové anestezii zavedeno VA ECMO a během různých průtoků mimotělní podporou byla po- mocí PV diagramu hodnocena práce levé komory. Orgánově specifické parametry byly monitorovány regionální tkáňovou oxygenací a měřením průtoku krve v karotické a sub- klaviálí arterii. Výsledky: Závažné dekompensované srdeční selhání vedlo k systémové hypotensi, nízké tkáňové oxy- genaci, nízké saturaci smíšené venosní krve a ke zvýšení end-diastolického tlaku v levé komoře. Zvyšováním EBF od minimálního průtoku až na 5 l/min došlo k výraznému zvýšení systolického tlaku v levé komoře, snížení pulsatility v...
|
|
|
Využití neinvazivních zobrazovacích metod pro přesné hodnocení velikosti srdečních síní a predikci fibrotizace jejich stěn u nemocných s fibrilací síní.
Fingrová, Zdeňka ; Havránek, Štěpán (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Skála, Tomáš (oponent)
Fibrilace síní je nejčastější významnou poruchou srdečního rytmu. Fibrilace síní je arytmií, která má řadu příčin a nabývá různých klinických forem. Vzhledem k heterogenitě fibrilace síní je nutné individualizovat optimální léčebnou strategii, tedy konzervativní farmakologickou léčbu nebo invazivní katetrizační ablaci. Při nesprávné indikaci katetrizační ablace fibrilace síní je šance na úspěch výkonu malá, navíc je výkon spojen s potenciálními riziky a nemalými finanční náklady. Výše úspěšnosti katetrizační ablace FS závisí na mnoha klinických parametrech, mezi které patří rozměr a objem levé síně a přítomnost patologické tkáně v myokardu síní. K zobrazení těchto parametrů je v praxi využívána zejména echokardiografie (myšlena 2D- echokardiografie), a to pro jednoduchost, neinvazivitu, cenu a absenci ionizujícího záření. Dalšími využívanými metodami jsou srdeční CT, srdeční magnetická rezonance a metody 3-D echokardiografie nebo 3-D angiografie. Výsledky předkládaných studií ukazují, že u nemocných s nevalvulární fibrilací síní, kteří jsou indikováni ke katetrizační ablaci, existují dramatické rozdíly v získaných objemech mezi rutinními echokardiografickými metodami a mezi echokardiografií a volumetrií při CT vyšetření či při elektroanatomickém mapování. Předkládané práce dále ukazují, že měřené...
|
|
|
Biomechanický model interakce ventilace a oběhu za podmínek umělé plicní ventilace
Otáhal, Michal ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Maršík, František (oponent) ; Dostál, Pavel (oponent)
MUDr. Michal Otáhal Biomechanický model interakce oběhu a ventilace za podmínek UPV Abstrakt: Konvenční umělá plicní ventilace zajišťuje výměnu plynů při stavech respiračního selhání využitím přetlaku v dýchacím systému. Vzhledem k zásadní změně tlakových poměrů v hrudníku při konvenční umělé plicní ventilaci v jednotlivých fázích dechového cyklu dochází k významnému ovlivnění oběhu. Součástí ventilační strategie při kritickém respiračním selhání, tzv. ARDS (Acute Respiratory Distress Syndrom) jsou techniky recruitment manévrů (RM), které se používají k opětovnému provzdušnění zkolabovaných částí plicního parenchymu. Během těchto RM se používá významně vyšší přetlak v dýchacích cestách, než který se běžně užívá během tzv. protektivní přetlakové ventilace a ten může limitovat průtok plicním kapilárním řečištěm a významným způsobem ovlivnit hemodynamiku pacienta. Cílem práce bylo vyvinout optimalizovaný animální model ARDS, porovnat ovlivnění hemodynamiky při aplikaci jednotlivých recruitment manévrů a vytvořit simulační biomechanický model interakce ventilace a krevního oběhu a následně jej ověřit (nafitování) daty získanými při provedení jednotlivých typů RM při experimentálním animálním modelu ARDS. Výsledky z experimentálního animálního modelu i simulací na biomechanickém modelu ukazují, že hemodynamicky...
|
|
|
Regionální průtok a množství mikroembolů v a. carotis communis při různých úrovních hemodynamiky řízené VA-ECMO.
Janák, David ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Bešík, Josef (oponent)
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je metoda umožňující mimotělní podporu životních funkcí u potenciálně reverzibilních, život ohrožujících stavů postihujících srdce nebo plíce, které jsou refrakterní ke konvenční léčbě. Tato metoda ovlivňuje podle parametrů svého nastavení hemodynamiku kardiovaskulárního systému a perfuzi cílových orgánu. ECMO je z charakteru své podstaty a nutnosti invazivního zavedení a funkce v podmínkách kardiovaskulárního systému rizikovou metodou, která je doprovázena velkým množstvím komplikací. Mezi zásadní komplikace patří komplikace tromboembolické postihující centrální nervový systém (CNS) a komplikace krvácivé. Cílem této práce bylo ověření předpokladu vzniku periprocedurálních embolizací postihujících CNS a zhodnocení regionální hemodynamiky CNS pomocí analýzy přítomnosti embolizací a analýzy parametrů průtoku krve v pravé arteria carotis communis (ACC) a odpovídající oxygenace mozkové tkáně během různých průtokových parametrů generovaných ECMO podporou na vytvořeném srdečním selhání na biomodelu prasete. V první části práce bylo použito 8 biomodelů, u kterých bylo navozeno akutní ischemické srdeční selhání a zavedena veno arteriální ECMO (VA ECMO) podpora. Podle parametrů průtoku krve generovaných ECMO podporou byla současně analyzována pomocí dopplerovské...
|
|
|
Elektrická stabilita srdce při hypotermií navozených změnách plazmatické koncentrace K+ a modulaci autonomního nervového systému renální denervací.
Kudlička, Jaroslav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Nováková, Marie (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
Maligní komorové arytmie jsou častou příčinou náhlé smrti srdeční. Mírná terapeutická hypotermie (MTH) je rutinně využívána v poresuscitační péči pro předpokládané neuroprotektivní účinky. Avšak bezpečnost MTH z hlediska elektrické stability srdce dosud nebyla uspokojivě prokázána. Také zvýšený tonus sympatického nervového systému u pacientů se srdečním selháním přispívá k vyššímu výskytu maligních komorových arytmií. Cílem této práce bylo ověření předpokladu bezpečnosti MTH stran vyvolatelnosti fibrilace komor (VF) na biomodelu prasete, zejména ve vztahu ke spontánním změnám kalemie a QT intervalu. Dále jsme předpokládali, že renální denervace (RDN) by mohla snížit vyvolatelnost VF u biomodelu prasete. V první části práce bylo použito 6 biomodelů, u kterých byla v celkové anestezii navozena MTH pomocí mimotělního oběhu. Vyvolatelnost VF byla studována programovanou ventrikulární stimulací z hrotu pravé komory (8 základních stimulů s dalšími až 4 extrastimuly) vždy třikrát u každého biomodelu za následujících podmínek: během normotermie (NT), po dosažení teploty jádra 32 řC (HT) a po dalších 60 minutách stabilní hypotermie (HT60). Byla měřena vyvolatelnost VF, efektivní refrakterní perioda komor (ERP), interval QTc a kalemie. V druhé části práce byla stejnou metodikou provedena kontrolovaná...
|
|
|
Změny elektrického pole srdce u poruch glukózového metabolismmu a možnosti jejich ovlivnění úpravou narušené autonomní nervové regulace
Fialová, Elena ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
Diabetes mellitus (DM) není jen metabolickým onemocněním, ale jedná se prakticky o kardiovaskulární onemocnění, což je ještě více nápadné u diabetu II. typu (DM II). Pacienty s DM mají vysoký výskyt poruch vegetativního nervového systému ve smyslu zvýšené aktivity sympatického nervového systému (SNS), které korelují s periferní autonomní neuropatii a jsou považované za hlavní patofyziologický mechanismus rozvoji Diabetes mellitus II. typu (DM II). Cílem naší studie bylo zjistit, zda komplexní lázeňská léčba může mít vliv na tonus sympatiku pacientů s DM. Jako indikátory nastavení tonu autonomního nervového systému zvoleny vybrané EKG parametry, odvozené z analýzy HRV, mikrovoltové T-wave alternans a mikrovoltové R-wave alternans. Elektrofyziologické vyšetření pacientů bylo provedeno před a po třítýdenní lázeňské léčbě pomocí systému KARDiVAR. Metoda se používá k vyšetření současného stavu autonomního nervového systému a provádí analýzu rizikových faktorů a adaptačních schopností organismu. Výsledky prokázaly příznivé změny u pacientů s DM II po lázeňské léčbě, především ve smyslu snížení aktivity sympato-adrenálního systému, zlepšení stability myokardu a zvýšení centrálně řízené variability srdeční frekvence bez přetížení kardiovaskulárního systému. V balneologii můžeme používat metodu nejen při...
|
|
|
Utilization of GRID technology in processing of medical information
Kulhánek, Tomáš ; Šárek, Milan (vedoucí práce) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Anjum, Ashiq (oponent)
Práce se soustředí na vybrané oblasti biomedicínského výzkumu, které mohou profitovat ze současných výpočetních infrastruktur vybudovaných ve vědecké komunitě v evropském a světovém prostoru. Teorie výpočtu, paralelismu a distribuovaného počítání je stručně uvedena s ohledem na počítání v gridech a cloudech. Práce se zabývá oblastí výměny medicínských snímků a představuje propojení Gridového PACS systému s existujícími distribuovanými systémy pro sdílení DICOM snímků. Práce se dál zaměřuje na studium vědy týkající se lidského hlasu. Práce představuje vzdálený způsob přístupu k aplikaci pro analýzu hlasu v reálném čase pomocí úpravy protokolů pro vzdálenou plochu a pro přenos zvukových nahrávek. Tento dílčí výsledek ukazuje možnost využití stávajících aplikací na dálku specialisty na hlas. Oblast lidské fyziologie a patofyziologie byla studována pomocí přístupu tzv. systémové biologie. Práce přispívá v oblasti metodologie modelování lidské fyziologie pro tvorbu komplexních modelů založených na akauzálním a objektově orientovaném modelovacím přístupu. Metody pro studium parametrů byly představeny pomocí technologie počítání v gridech a v cloudech. Práce ukazuje, že proces identifikaci parametrů středně komplexních modelů kardiovasculárního systému a komplexního modelu lidské fyziologie lze významně zrychlit...
|
|
|
Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy
Skarlandtová, Hana ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...
|
host ::
RSS.