Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
Veles: Slovanské božstvo v komparativní perspektivě
Šebetovská, Michaela ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
VELES SLOVANSKÉ BOŽSTVO V KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVĚ Bc. Michaela Šebetovská ABSTRAKT V této práci je zkoumán slovanský bůh Veles. Velký důraz je kladen na o něm pojednávající primární prameny, které jsou ovšem velmi strohé a nelze z nich samotných o Velesovi mnoho vyvodit. Z toho důvodu jsou prameny interpretovány s pomocí srovnání s příbuznými bohy z jiných indoevropských mytologií a numinózními bytostmi slovanského folkloru. Cílem práce ovšem není pouze zrekonstruovat jednotlivé funkce boha Velese, ale pochopit též vazby mezi nimi. To umožní vytvořit Velesův celkový obraz tak, jak ho mohli vidět Slované před příchodem křesťanství.
Baltské chtonické bytosti v komparativním přístupu
Vaverová, Naďa ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Práce provádí na základě analýzy komparaci vybraných postav baltského folkloru v rámci bližšího balto-slovanského areálu. Definuje pojem "chtonický" v souladu se stávající tradicí a doplňuje jej o další znaky, které následně prověřuje. Pomocí těchto znaků pak určuje chtonické rysy jednotlivých bytostí. Komparace začínají velniasem/velnsem, bytostí s předpokládanou chtonickou povahou, jež je potvrzena. Jádro práce představuje kapitola o aitvarasovi, který je zkoumán nejdříve z hlediska jeho mýtopersonym a podoby, následně z hlediska funkčnosti, tj. syžetů, v nichž se vyskytuje. Podle syžetů je aitvaras a jeho baltské varianty komparován s východoslovanskými a západoslovanskými bytostmi, důraz je kladen na syžety českých démonologických pověstí. U aitvarase a jeho ekvivalentů jsou nalezeny významné hadí rysy a vztah k uctívaným duchům zemřelých předků. Výsledky komparace jsou porovnány s dosavadním bádáním, nabízeny jsou i některé rozdílné vývody, mezi nimi také návrh možné etymologie mýtopersonyma "aitvaras". Ve funkční rovině není konstatována rozdílnost mezi názvy "aitvaras" a "kaukas". Poslední kapitola je věnována bytosti laumė a jí zčásti podobným ženským božstvům a mytologickým postavám. Přestože ne všechny byly určeny jako zcela chtonické, všechny jsou spojeny chtonickými rysy. Výsledky práce...
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Anna Tollarová; Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea Abstrakt Záměrem práce bylo prozkoumat a rovněž připravit (nebo alespoň převést do digitální podoby) k tisku rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat první polovinou 19. st. a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu bylo zapotřebí tento rukopisný slovník konfrontovat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském. 1833 (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládal (alespoň částečné) vyřešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů zmíněného obrozence. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku: celkový záměr, účel slovníku, záběr konfrontované lexiky, tématické okruhy zahrnuté do lexikografické práce a její opodstatnění; srovnat sdělení první poloviny 19. století s poznatky soudobé lithuanistiky. 3. Stanovit hlavní zdroje použité při sepsaní lexikografického díla. Práce měla navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Záměrem práce je prozkoumat a rovněž připravit k tisku (nebo alespoň převést do digitální podoby) rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat polovinou 19. století a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu je zapotřebí tento rukopisný slovník porovnat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládá řešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit předpokládané autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů 1. poloviny 19. století. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku. Zmapovat celkový záměr a účel slovníku. Vymezit záběr konfrontované lexiky a stanovit tematické okruhy zahrnuté do lexikografické práce. 3. Zamyslet se do jaké míry lexikografické sdělení odpovídá soudobým poznatkům srovnávací jazykovědy. Práce má navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
Dievturība - lotyšské náboženské hnutí
Vacíková, Michala ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Tato rigorózní práce si klade za cíl zpracovat historii vzniku a působení náboženského hnutí dievturība v meziválečném Lotyšsku. Jeho činnost byla přerušena na začátku sovětské okupace v roce 1940, poté bylo obnoveno v exilu, především ve Spojených státech, kde bylo vybudováno významné centrum dievturisů. Pokračuje i v nezávislém Lotyšsku po roce 1990, kde se sbory dievturisů dodnes snaží dostat se do povědomí širší veřejnosti. Práce se dále zabývá nástinem počátků myšlenek tohoto hnutí, jeho kontakty s folklorními skupinami, vztahem jeho vyznavačů k politice a k médiím a především významem dievturīby pro utváření moderní lotyšské kultury a společnosti. Pozornost je věnována především zakladateli hnutí Ernestsi Brastiņšovi, jeho životu, myšlenkám a plánům spojeným hlavně se snahou o obnovu národní duchovní kultury. V práci je dále vyčleněn prostor pro názory kritiků učení tohoto hnutí a pro objasnění konceptu starolotyšského náboženství, z nějž dievturība do jisté míry vychází. Zvláštní pozornost je věnována pojetí trojice božstev Dievs - Laime - Māra. Dievturība je zasazena do širšího kontextu pobaltského a novopohanského hnutí a s ním spojeného proudu New Age. Své ohlasy našlo toto hnutí i v lotyšské literatuře, především v mytologizující próze Jānise Veselise, jejíž vrchol představuje jeho...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí15 - 24dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.