Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 142 záznamů.  začátekpředchozí132 - 141další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza hospodaření s odpady a obaly na vybraném území
NOVÁKOVÁ, Eva
Cílem mé bakalářské práce byla analýza hospodaření s odpady a obaly na vybraném území jak z hlediska životního prostředí a ekonomiky, tak i z hlediska logistiky. Pro svou práci jsem si vybrala město Vodňany, kde svoz komunálního odpadu od občanů zabezpečuje společnost RUMPOLD 01 {--} Vodňany s. r. o. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů město Vodňany vyčíslilo dle zákona na částku 480 Kč. Tento poplatek je vypočítán dle skutečných nákladů. Kdyby lidé více třídili odpad, klesl by také tento poplatek. Z mého dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že většina občanů tohoto města třídí odpad jen někdy a také proto stále narůstá množství produkce komunálního odpadu. Množství vytříděného odpadu se sice také zvětšuje, ale stále ne v dostačujícím množství. Lidé třídí většinou pouze plasty.
Vliv globalizace na socio-demografické proměny vnitřních struktur Ostrava po roce 1989
Martinát, Stanislav ; Klusáček, Petr ; Nováková, Eva
Cílem příspěvku je na základě analýzy socio-demografických znaků sledovat populační změny na příkladě Ostravy v mezidobí let 1991-2001 (období mezi cenzy). Zvláštní pozornost je věnována demografickému vývoji ostravského vnitřního města, které bylo vymezeno geografickými bariérami tohoto prostoru v rámci městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V České republice evidujeme proces druhého demografického přechodu od poloviny 80. let 20. století. Socio-demografické souvislosti jsou analyzovány v podmínkách post-industriálního města Ostravy. Proces druhého demografického přechodu považujeme za součást globalizačních vlivů na populační chování obyvatelstva.
Proměny krajiny zázemí průmyslového centra během 2. poloviny 19. století
Klapka, Pavel ; Nováková, Eva ; Vyskočil, Aleš
Devatenácté století se stalo svědkem hlubokých politických, ekonomických a sociálních změn, které se následně výrazným způsobem projevily ve struktuře krajiny, jejím využití, osídlení, a které významně ovlivnily geografické prostředí regionů.
Proměny krajiny v 19. století: témata, přístupy, metody
Klapka, Pavel ; Nováková, Eva ; Vyskočil, Aleš
Devatenáctého století bylo svědkem zásadních ekonomických, sociálních a politických změn, které se promítly do sekundární a terciární struktury krajiny a využití půdy. Nejintenzivnější změny probíhaly v průběhu 2. poloviny 19. století. Příspěvek se zabývá tématy hodnocení, přístupů a metodami, které se vztahují ke změnám krajiny v průběhu 19. století.
Metodologické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu území
Klapka, Pavel ; Nováková, Eva ; Frantál, Bohumil
Vhodnost hodnocení území z hlediska vhodnosti pro potřeby cestovního ruchu a rekreace patří k tradičním tématům české geografie. Obecně se problematika člení na určování přírodního potenciálu území pro cestovní ruch a určování kulturního či kulturně-historického potenciálu území pro cestovní ruch. Předkládaný příspěvek se zaměřuje právě na možnosti kvantitativního vyjádření kulturně-historického potenciálu území za využití modelování prostorových interakcí. Diskutovány jsou pozitiva, negativa a metodologické problémy navrhovaného přístupu. Za modelové území bylo zvolen Jihomoravský kraj.
Geologicko-geomorfologický inventarizační průzkum vybraných přírodních památek a jejich návrhů v západní části CHKO Žďárské vrchy
Kirchner, Karel ; Nováková, Eva
Výzkumná zpráva popisuje významné skalní útvary v západní části CHKO Žďárské vrchy, což je území hojně navštěvované turisty. Z důvodu vlivu na biotickou část byla provedena inventarizace památek a jejich návrhů: 1446 Peperek, 914 Rozštípená skála, 916 Tisůvka, 818 Brožova skála, 1. zóna Světka, Hudecká skála. Byl dokumentován hlavně reliéf a geologie skalních tvarů přírodních památek, postižení aktivních i potenciálních reliéfotvorných procesů i hlavních vlivů lidské činnosti a navrhnuta managementová opatření jednotlivých přírodních památek.
Přírodní potenciál cestovního ruchu Vranovska a Podyjí
Nováková, Eva ; Frantál, Bohumil
Článek se zabývá problematikou hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na příkladu území Vranovska a Podyjí a s využitím nástrojů GIS představuje metodiku výpočtu tohoto potenciálu, která zohledňuje jako limitní faktor ochranu životního prostředí. Ve druhé části příspěvku jsou potom analyzovány a diskutovány některé subjektivní aspekty potenciálu rozvoje cestovního ruchu (vnímání a image lokalit) v kontextu marketingových strategií.
Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině
Frantál, Bohumil ; Kallabová, Eva ; Nováková, Eva
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu (hodnocení prostorových vztahů využívání větrné energie, jejich environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS) nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
Hodnocení změn v krajině CHKO Bílé Karpaty s využitím materiálů DPZ
Nováková, Eva ; Pechanec, V.
Cílem práce je pomocí materiálů DPZ, terénního výzkumu a dalších dostupných zdrojů vyhodnotit změny krajiny ve vybrané části CHKO Bílé Karpaty. Základními daty jsou tři letecké snímky a vektorová polygonová vrstva. Výsledky vizuální analýzy byly zpracovány pomocí softwaru ArcView GIS, kde byly vytvořeny 4 vrstvy reprezentující vývoj krajinného pokryvu. Díky časové řadě je možné sledovat vývojové změny krajiny. Lidskou činností nejméně zasažené plochy jsou nejčastěji trvalé travní porosty a lesní společenstva, které se nachází na 80% zkoumaného území.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 142 záznamů.   začátekpředchozí132 - 141další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.