|
|
Relaxační a pohybové centrum
Kalábková, Ladislava ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na návrh administrativní budovy na ulici Soukenická v rušné časti Brna. Momentálně se na parcele nachází budovy s nulovým využitím, objekty chátrající a parkoviště. Celé místo je neatraktivní, má omezené využití a negativně ovlivňuje estetiku nároží dvou důležitých ulic – Soukenická a Hybešova. Architektonický návrh zahrnuje vytvoření atraktivního nárožního objektu s multifunkčním využitím, podzemní garáží a propojením s existující budovou Malé Ameriky, která by mohla mít nové funkční využití ve formě obchodní a restaurační pasáže, či uměleckých ateliérů. Administrativní budova nabízí parter s restaurací, bistrem, kavárnou a obchodem. Prostory jsou variabilní, umožňující vlastní úpravy majitelů podle jejich potřeb. Další nadzemní podlaží jsou vybavena kancelářemi, a to hromadnými i pro menší skupiny či jednotlivce. Sedmé nadzemní podlaží disponuje zelenou pochozí střechou, kavárnou a zasedacími a prezentačními místnostmi. Bakalářská práce se do podrobnosti zabývá částí administrativní budovy, kde se nachází hlavní schodiště s výtahem. Současně návrh uplatňuje propojení ulice Soukenické s Malou Amerikou skrze pasáž v navrhovaném objektu, a to kvůli možnému budoucímu využití budovy. Práce vychází z ateliéru architektonické tvorby z druhého ročníku se zaměřením na veřejné stavby.
|
|
|
Vodácké centrum Pisárky
Filatova, Natalia ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh adaptace areálu bývalé úpravny vody v městské čtvrti Pisárky v Brně pro vytvoření novostavby vodáckého sportovního centra s využitím stávajících konstrukcí usazovacích nádrží a přilehlých ploch pro vytvoření vodáckého centra. Návrh centra současně navazuje na studie úpravy koryta řeky Svratky a vytvoření vodáckého kanálu. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit objekty tak, aby propojujily exteriér s interiérem. Hmotové řešení vychází z několika bodů. Zaprvé pozemek je vymezený na jihu ulicí Pisáreckou a na východě Žabovřeskou, na místě jejích křížení se nachází estakáda mimoúrovňové křižovatky. Vzniká velmi hlučný prostor, proto bylo důležité vytvořit „bariéru“, aby vznikl soukromý a tichý prostor pro odpočinek s výhledem na řeku a na pisárecký kopec. Budova sportovního centra zopakuje tvar ulic, přičemž nejvyšší bod budovy se nachází v místě mimoúrovňové křižovatky a štřecha budovy klesa podél obou ulic. Na těchto dvou fasádách je málo prosklených ploch, zároveň fasády směřované k řece navázují na okolní přírodu svými prosklenými fasádami. Zadruhé bylo nutné respektovat zázemí pro vodáky, které by mělo být nejblíž k řece se snadným přístupem. Proto se vodácké centrum nachází o několik metrů níže než budova sportovního centra a je zapuštěno do terénu ze strany ulice Žabovřeské. Zároveň zde bude navrženo nábřeží podél řeky a kanálu, které bude napojeno klesajícími chodníky na ulice Pisárecka a Žabovřeská. Tvar budovy a tvar nábřeží zde respektují tvar řeky vodáckého kanálu. Toto centrum bude sloužit členům vodáckého oddílu a obyvatelům všech věkových skupin.
|
|
|
Galerie moderního umění Brno
Jaroměřský, Ondřej Oldřich ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh galerie moderního umění v Brně, v České republice. Objekt slouží jako nové kulturně vzdělávací centrum, které v místě výstavby vytváří nový orientační bod pro obyvatele Brna. Řešený pozemek se nachází poblíž historického jádra města Brna, v ulici Benešova, na místě bývalých hradeb u městského okruhu Koliště. U hlavního vstupu na pozemek se nachází tramvajová zastávka Malinovského náměstí. Na pozemek dále vedou dvě cesty z plánovaného městského parku, který vznikne na místě odstavného kolejiště Českých drah. Poslední přístup pro pěší a cyklisty je z nově navržené lávky přes ulici Koliště, která bude městský park propojovat s novým parkovacím domem v ulici Koliště. Přilehlé okolí objektu včetně parteru s parkovými úpravami navazuje na budoucí vývoj brněnské ringstrasse, a dotváří tak plánovaný vegetační pás kolem historického jádra města. Navrhovaný objekt se šestipodlažní, přičemž dvě podzemní podlaží slouží převážně pro parkování nejen pro návštěvníky galerie, ale také pro obyvatele přilehlého okolí. Do podzemních garáží se lze dostat dvěma bezbariérovými vstupy, které se nachází naproti hlavnímu vstupu do galerie, vjezd pro vozidla je umístěn v ulici Koliště dle nového regulačního plánu, který zde plánuje vystavět parkovací dům. Samotná část galerie je tvořena čtyřmi nadzemními podlažími, kde středová část dispozice slouží jako převýšené atrium procházející přes všechny nadzemní podlaží zastřešený proskleným světlíkem. Tento prostor slouží k vystavování velkoformátového umění, které lze i zavěsit do prostoru. V prvním nadzemním podlaží se kromě přednáškového sálu, šaten a dvou kanceláří pro vedení galerie nachází také místnost pro workshopy, otevřený prostor s možností občerstvení, technická místnost a tři schodiště, která prochází všemi podlažími, včetně suterénů. První schodiště se nachází v zadní části podlouhlého atria a společně s výtahy umístěnými rovněž zde, slouží jako hlavní vertikální komunikace v objektu. Zbylá dvě schodiště s výtahy slouží jako únikové cesty v případě požáru, které v prvním nadzemním podlaží vedou ven z objektu. Všechna podlaží také spojuje hydraulický nákladní výtah, který slouží pro zásobování a dovoz uměleckých děl do objektu. Zbylá nadzemní podlaží o stejné dispozici slouží primárně jako expoziční prostory s možností výhledu do atria díky galerijním ochozům. Nachází se zde vždy i hygienické zázemí pro návštěvníky objektu a také přípravny pro expoziční prostory. Architektonický vzhled budovy je do značné míry inspirován brněnskou architekturou 20. století, ať už co se týče materiálového kontextu či tvarosloví objektu. Těžkou a důstojnou podnož budovy tak tvoří provětrávaná fasáda s keramickým obkladem z cihelných pásků, která zdůrazňuje vážnost a důležitost instituce, která v objektu sídlí. Obvodový plášť zbylých tří podlaží je rovněž tvořen provětrávanou fasádou, avšak z prohnutých perforovaných panelů z eloxovaného hliníku a bílým práškovým nástřikem. Tato vrchní část objektu jakoby zahalena oponou zdůrazňuje křehkost a výjimečnost expozice uměleckých děl, které tak chrání před světem a zároveň vyzdvihuje jejich důležitost v současné společnosti.
|
|
|
Polyfunkční objekt Malá Amerika
Čamborová, Tereza ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Predmetom bakalárskej práce je navrhnúť polyfunkčný objekt v samotnom centre mesta Brna. Návrh pracuje s nárožným pozemkom obklopeným mestskou štruktúrovanou zástavbou s historickými objektmi. Hmotové riešenie reaguje na výškové členenie susedných objektov tak aby vznikali priehľady na Katedrálu sv. Petra a Pavla a susedný objekt Malá Amerika. Nárožný čiastočne deväťpodlažný objekt ukončuje uličnú čiaru a vytvára orientačný prvok v meste. Zároveň plní funkciu hlukovej bariéry. Nízka štvorpodlažná budova uzatvára prieluku a výškovo prepája Malú Ameriku s novovzniknutým verejným priestorom medzi budovami v tichšom prostredí.
|
|
|
Sídliště v Česku a v zahraničí
Rucká, Veronika ; Tichý, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá v první, teoretické části, vymezením základních pojmů a historií českých sídlišť. Dále se zaměřuje na soukromé a veřejné prostory na sídlištích a na typologii veřejného prostranství sídlišť. V druhé, praktické části, se bakalářská práce zabývá šesti sídlišti, třemi zahraničními a třemi z České republiky, vždy je vybrána dvojice sídlišť z České republiky a ze zahraničí, ze stejného časového období, tato sídliště jsou následně analyzována. Jednotlivá sídliště jsou nejprve stručně představena a následují analýzy, které se týkají dopravní obslužnosti, občanského vybavení, veřejného prostranství, podlažnosti a zeleně. V závěru práce jsou všechna sídliště vyhodnocena na základě poznatků získaných z analýz a je vybráno jedno nejvhodnější sídliště pro současné potřeby obyvatelstva. V závěru je popsán budoucí možný vývoj vybraného sídliště.
|
|
|
Viladům na Roubalové v Brně
Šefl, Jan ; Bělovský, Michal (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce) ; Bantová, Sylva (vedoucí práce)
Předmětem práce je návrh a stavební řešení viladomu na nároží ulic Roubalova a Helceltova v brněnských Stránicích. Dům je umístěn ve vilové čtvrti, která je charakteristická solitérními stavbami, především ze začátku minulého století. V přilehlém okolí se nachází vily od známých architektů, jako jsou například Bohuslav Fuchs, Jindřich Kumpošt a další. Na zástavbu je navázáno jednoduchou hmotou, kdy jediné členění tvoří vystupující kubusy, které jsou pro oblast typické. Samotný tvar je dán tvarem pozemku a profilem terénu. Fasáda hmoty je tvořena kamennými deskami, které reflektují vznešenost okolní zástavby. Hmotu odlehčují velmi subtilní tenkostěnné ocelové balkóny, přičemž každý byt disponuje alespoň jedním. Dům je navržen jako čtyřpodlažní, o třech mezonetových bytových jednotkách. Parkování je zajištěno v podzemním podlaží, ve kterém se nachází šest parkovacích stání a úložné prostory pro každý byt. Projekt byl vytvořen v programech Archicad, Sketchup, V-Ray a Photoshop.
|
|
|
Komplexní urbanistická analýza vybraného veřejného prostoru v městě Frýdku-Místku
Žerdík, Pavel ; Tichý, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě městská centra Frýdku-Místku. Těmito centry jsou Zámecké náměstí ve Frýdku a náměstí Svobody v Místku. Práce v úvodu seznamuje čtenáře s pojmem veřejný prostor a jeho definicemi. Analyzuje se fungování prostoru, doprava, pohyb osob, zeleň, vnímání prostoru a další aspekty, které jsou pro dané místo typické. Další částí práce je samotná analýza prostor jak v textovém, tak grafickém provedení. V závěru jsou porovnány výsledky z měření.
|
|
|
Návrh autonomní sídelní jednotky
Moraes, Barbora ; Tichý, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na vymezení předpokladů pro existenci a fungování autonomní sídelní jednotky. Specifikuje dílčí oblasti zvyšující míru autonomie malé sídelní jednotky. Obsahuje návrhy doporučení ve vybraných oblastech udržitelného urbanismu, životního prostředí, sociálního prostředí a ekonomiky.
|
|
|
Kompaktní formy bydlení
Májek, Jan ; Koutný, Jan (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
„Kompaktní formy bydlení“ je výraz, se kterým se v české bytové architektuře zatím příliš nesetkáváme. Tato koncepce hustě zastavěných nízkopodlažních obytných souborů přitom v sobě nese silný potenciál nejen v otázkách pouhého bydlení, ale nabízí i jeden z progresivních způsobů alternativního řešení obytného prostředí vůbec. Zkoumaná forma bytové zástavby nabývá na významu zvláště ve specifických situacích, kdy konvenční bytová výstavba selhává a spíše generuje další společenské problémy. Disertační práce se v první řadě snaží v maximální dostupné míře zdokumentovat problematiku kompaktního bydlení, popsat jeho základní formy a poukázat na historické kořeny této typologie. Získané poznatky byly následně podrobeny hloubkové analýze, jejímž výstupem má být co nejkomplexnější charakteristika zkoumaného tématu a jeho zařazení do kontextu standardních forem bydlení. Výsledkem výzkumu je soubor informací, předpokladů a typologických východisek, která určují primární urbanistické, architektonické, případně sociální limity této obytné kategorie. Práce se pokouší zohlednit zadané téma v širším kontextu bydlení, jakožto elementární lidské potřeby. V konečném důsledku by zjištěné poznatky měly svým dílem přispět ke kultivaci bytové scény u nás a vytvořit teoretický materiál, který by se stal základním informačním podkladem pro tvorbu kompaktních obytných souborů. Závěry tohoto výzkumu mohou být dále rozvíjeny, ověřovány a zpřesňovány ve výukových procesech na fakultách architektury nebo přímo v praxi. Získané výsledky výzkumu by mohly podnítit zájem o tento typ kolektivního bydlení a přispět k obohacení české bytové scény o syntetickou formu, která bude tvořit typologický spojovací mezičlánek mezi rodinným domem a bytovkou. Nízkopodlažní obytné soubory s vysokou hustotou osídlení mohou současně vytvářet efektivní protiváhu k rozvolněné předměstské zástavbě typových rodinných domů a nabídnout způsob, resp. jeden z alternativních způsobů, jak se lze s touto urbanisticky rozpadlou bytovou zástavbou vypořádat.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Májek, Jan ; Veselá, Markéta (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Práce cílí na střed obce, tím je náměstí, které co do velikosti srovnatelné s náměstím svobody v Brně je výkladní skříní problémů: značného chátrání stavebního fondu, podružného využívání veřejných prostranství, které je navíc nečitelné a neuchopitelné. Navrhované řešení dělí prostor náměstí na 3 menší veřejná prostranství, která mají odlišnou povahu a funkci. Mariánské námětí je torzem stávajícího, které vyčlenila budova nového obecního úřadu a knihovny, je charakteristické městskými domy a situováním služeb a veřejné vybavenosti. Druhým prostorem je náves, charakteristická venkovskými jednopodlažními domky. Dominují jí vzrostlé ořešáky a vodní plocha. Z navržených staveb je k ní orientována knihovna a vinařský dům. Třetím takto definovaným prostorem je Vinařský rynek, který je rozcestím, rozptylovým prostorem okolních domů, jako škola, obchody či vinařský dům. Velkou část v proluce po asanované budově COOPu zaujímá sportovní areál s halou a bazénem. Řešeny jsou zvláště objekty radnice s knihovnou a vinařského domu.
|
host ::
RSS.