Název:
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Překlad názvu:
The impact of Turkish-Armenian relations on the resolution of Nagorno-Karabakh conflict
Autoři:
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent) Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2011
Jazyk:
cze
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [cze][eng] Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.The unsolved conflict over Nagorno-Karabakh and problematic Turkish-Armenian relations are the main sources of instability in South Caucasus. For historic and ethnic reasons, both Azerbaijan and Armenia claim the territory of Nagorno-Karabakh. Turkey closed its border with Armenia as an expression of solidarity with Azerbaijan during the Nagorno-Karabakh war in the early nineties. Azerbaijan was military defeated and Armenia took control over one fifth of the Azerbaijani territory. Signing two protocols on the normalization of relations between Turkey and Armenia in 2009 raised hopes that this could have a positive impact also on the resolution of Nagorno-Karabakh conflict. If the protocols were ratified, this assumption would be probably fulfilled. However, the protocols have not been ratified so far. Considering other factors, any significant progress in any of these issues cannot be expected in the near future.
Klíčová slova:
Arménie; arménská genocida; etnický konflikt; jižní Kavkaz; Náhorní Karabach; Turecko; Ázerbájdžán; Armenia; Armenian genocide; Azerbaijan; ethnic conflict; Nagorno-Karabakh; South Caucasus; Turkey
Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné v digitálním repozitáři VŠE. Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/26073