Název: Analysis of Trade Relations between the European Union and Latin America from 1995-2011
Překlad názvu: Analýza obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou
Autoři: Daza Aramayo, Lourdes Gabriela ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Macháček, Jaroslav (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Typ dokumentu: Disertační práce
Rok: 2009
Jazyk: eng
Nakladatel: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstrakt: [eng] [cze]
The Doctoral Thesis "Analysis of Trade Relations between the European Union and Latin America from 1995-2011" focuses on the determination Latin America's potential as a trading partner for the European Union. It will be based on an analysis of the region's trade relationships between 1995 and 2011 through different econometric models and a macroeconomic analysis. It will make recommendations for improving economic relation policies with Latin America and the European Union as well as identify the sectors which could represent great potential for trade between both regions. The research is divided into seven chapters: The first chapter covers international trade theory; this part comprises the theoretical aspects directly related to international trade. The second chapter analyzes the macroeconomic features of Latin American countries and compares them with data from the European Union. A separate, detailed analysis of 17 Latin American countries was performed and the potential of each one to make their importance known to the world and define their geopolitical position is described. The third chapter details the trade policies of the European Union and Latin America. The fourth chapter discusses trade relations between Latin America and the European Union through a look at the trade agreements that have been signed between the European Union and Latin American countries and tries to identify possible causes of failures for agreements not signed. This chapter also studies the sectorial composition of trade between the two regions, emphasizing the asymmetry between these trades flows as they enter the countries studied. The fifth chapter, the heart of this research paper, analyzes the trade relations between the EU and Latin America through a gravity model, identifying the obstacles and barriers to international trade between the two regions. The second part of this chapter discusses institutional factors, which, as a result of the conclusions from the gravity model explained earlier in the chapter, play an important role in international trade between Latin America and the European Union. This section contains a comparative analysis of the situation of the institutional factors in the 29 Latin American countries which were analyzed in the gravity model. This chapter also includes a trade simulation between the Czech Republic and Latin America with the institutional factors in Latin America showing a 10% improvement. In the sixth chapter, the competitiveness of 17 Latin American countries is calculated using the results of the barriers to international trade through a new method based on the comparison of indicators, ranked by dimension and according to the weight thereof for a period of time. The last chapter focuses on the identification of the variables determining foreign direct investment in Latin America, represented by 29 countries and over a period of time from 1995 to 2011. It considers variables traditionally not considered such as the number of patents registered, the tax rate and institutional factors, which have revealed important explanatory variables as well as those traditionally considered such as GDP, inflation, population, the share of GDP by sector, income level, etc. The last part of this research lists the conclusions reached and proposes recommendations for economic relations policy development between Latin America and the European Union. Disertační práce "Analýza obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou mezi lety 1995 - 2011" si klade za cíl určit potenciál Latinské Ameriky pro Evropskou unii. Je založena na analýze obchodních vztahů v regionu mezi lety 1995 až 2011 prostřednictvím různých ekonometrických modelů a makroekonomických analýz. Vydává doporučení pro zlepšení hospodářských vztahů mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií a identifikuje sektory, které by mohly představovat potenciál pro obchod mezi oběma regiony. Práce je rozdělena do sedmi kapitol: První kapitola se zabývá hlavními teoriemi mezinárodního obchodu; tato část se skládá z teoretických aspektů, které přímo souvisejí s mezinárodním obchodem. Druhá kapitola analyzuje makroekonomické charakteristiky latinskoamerických zemí a porovnává je s údaji z Evropské unie. V této kapitole byla provedena podrobná analýza 17 latinskoamerických zemí a potenciálu každé z nich, na jejím základě byl popsán potenciál Latinské Ameriky, její význam na globální úrovni, aktuální pozice ve 21. století a ekonomické a politické aspekty, které definují geopolitické postavení tohoto regionu. Ve třetí kapitole jsou analyzovány obchodní politiky Evropské unie a Latinské Ameriky. Ve čtvrté kapitole rozebíráme obchodní vztahy mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií; analyzujeme obchodní dohody, které byly uzavřeny mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky, a snažíme se identifikovat možné příčiny neúspěchů podepsaných dohod. Také v této kapitole zkoumáme odvětvovou strukturu obchodu mezi oběma regiony s důrazem na asymetrii obchodních toků mezi zeměmi. V páté kapitole, jedné z nedůležitějších v celé práci, analyzujeme obchodní vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou prostřednictvím gravitačního modelu. Tato kapitola popisuje překážky mezinárodního obchodu mezi oběma regiony. Ve druhé části této kapitoly jsou analyzovány institucionální faktory, které podle závěrů z předchozí kapitoly hrají důležitou roli v mezinárodním obchodu mezi Latinskou Amerikou a EU. V této části provádíme srovnávací analýzu institucionálních faktorů ve 29 zemích Latinské Ameriky, které byly analyzovány v gravitačním modelu. Tato kapitola obsahuje simulace obchodu mezi Českou republikou a Latinskou Amerikou pro případ, že by se institucionální faktory v Latinské Americe zlepšily o 10 %. V šesté kapitole je vypočítána konkurenceschopnost 17 latinskoamerických zemí prostřednictvím nové metody založené na porovnávání ukazatelů seřazených podle různých dimenzí a podle jejich váhy v čase. V poslední kapitole jsou identifikovány proměnné určující PZI v Latinské Americe zastoupené 29 zeměmi v době od roku 1995 do roku 2011. Opět uvažujeme proměnné, které tradičně nejsou uvažovány, jako je počet registrovaných patentů, daňová sazba a institucionální faktory, které se ukázaly jako významná vysvětlující proměnná, stejně jako faktory, které se v modelech často objevují, jako například HDP, inflace, populace, podíl HDP podle odvětví a příjmy. V poslední části této práce uvádíme závěry analýzy a navrhujeme doporučení pro zlepšení hospodářské politiky a rozvoj ekonomických vztahů mezi Latinskou Amerikou a EU.
Klíčová slova: Evropská Unie a Latinská Amerika; institucionální faktory; Konkurenceschopnost; Mezinárodní obchod; Přímé zahraniční investice; summity EU-LAC; Commercial Exchange; Competitiveness; EU-LAC Summits; European Union and Latin America; Foreign Direct Investment; Institutional Factors; International Trade

Instituce: Vysoká škola ekonomická v Praze (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři VŠE.
Původní záznam: http://www.vse.cz/vskp/eid/40165

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-196936


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysokoškolské kvalifikační práce > Disertační práce