|
|
Nestrannost a hodnotové vzdělávání při výuce politické geografie na středních školách v Česku: Příklad války v Jugoslávii
Gáthy, Zuzana ; Hána, David (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Podle školského zákona má být škola apolitická, zároveň má ale učitel studenty hodnotově vzdělávat. Je tedy otázkou, nakolik je lepší zachovat nestrannost, aby nedocházelo k ovlivňování studentů, a v jaké míře naopak své názory prezentovat za účelem hodnotového vzdělávání. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají středoškolští učitelé v Česku potřebu a možnosti nestranné výuky politické geografie a s ní souvisejícího hodnotového vzdělávání. Dílčím cílem bylo navrhnout vhodné metody pro nestrannou výuku politické geografie v hodinách zeměpisu na střední škole. Část práce je zaměřena konkrétně na výuku války v Jugoslávii a na diskuzi nestranného pojetí tohoto konfliktu. Výzkum zahrnoval kvantitativní dotazník, kterého se zúčastnilo 277 respondentů z řad středoškolských učitelů, po kterém následovalo 9 kvalitativních rozhovorů se středoškolskými učiteli. Čeští středoškolští učitelé zeměpisu podporují nestrannou výuku politické geografie a snaží se nestranného přístupu docílit. Hodnotové vzdělávání je pro ně ale důležitějším aspektem, který staví nad požadavek nestrannosti. Klíčová slova: nestrannost ve výuce, hodnotové vzdělávání, politická geografie, středoškolská výuka, válka v Jugoslávii
|
|
|
Výchova k hodnotám prostřednictvím metody Persona Dolls
Lišková, Kateřina ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Vondřičková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodou Persona Dolls, která rozvíjí postoje a hodnoty dětí, především se zaměřuje na rozvoj empatie, kreativity, zdravého sebevědomí, pozitivního hodnocení ostatních a prosociálních forem chování. Teoretická část se zaměřuje na popis kurikulární reformy a celkové charakteristiky kurikulárních dokumentů, zejména pak Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V teoretické části se především zaměřuji na metodu Persona Dolls z hlediska teoretických zásad, cílů, způsobu jejího využití a přínosů, ale i z hlediska úskalí, která mohou při práci s ní nastat. Analyzuji zde také metodu z pohledu kurikulárních dokumentů jako možný nástroj pro rozvoj klíčových kompetencí. Dále se zabývám emoční inteligencí a emočním vývojem žáků mladšího školního věku, popisem hodnot a emocí. Dále se zabývám konceptem hodnotového vzdělávání sestry Cyril Mooney. Obě metody navzájem porovnávám a vyhledávám možnosti propojení metody Persona Dolls se strategiemi používané v hodnotovém vzdělávání. Výzkumnou část tvoří akční výzkum, ve kterém sleduji zejména rozvoj empatie a komunikativní kompetence u žáků mladšího školního věku prostřednictvím metody Persona Dolls doplněné o systém dalších setkání a aktivit pro lepší efektivitu metody. Za pomocí reflektivního cyklu popisuji plánování...
|
host ::
RSS.