|
|
Nestrannost a hodnotové vzdělávání při výuce politické geografie na středních školách v Česku: Příklad války v Jugoslávii
Gáthy, Zuzana ; Hána, David (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
Podle školského zákona má být škola apolitická, zároveň má ale učitel studenty hodnotově vzdělávat. Je tedy otázkou, nakolik je lepší zachovat nestrannost, aby nedocházelo k ovlivňování studentů, a v jaké míře naopak své názory prezentovat za účelem hodnotového vzdělávání. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak vnímají středoškolští učitelé v Česku potřebu a možnosti nestranné výuky politické geografie a s ní souvisejícího hodnotového vzdělávání. Dílčím cílem bylo navrhnout vhodné metody pro nestrannou výuku politické geografie v hodinách zeměpisu na střední škole. Část práce je zaměřena konkrétně na výuku války v Jugoslávii a na diskuzi nestranného pojetí tohoto konfliktu. Výzkum zahrnoval kvantitativní dotazník, kterého se zúčastnilo 277 respondentů z řad středoškolských učitelů, po kterém následovalo 9 kvalitativních rozhovorů se středoškolskými učiteli. Čeští středoškolští učitelé zeměpisu podporují nestrannou výuku politické geografie a snaží se nestranného přístupu docílit. Hodnotové vzdělávání je pro ně ale důležitějším aspektem, který staví nad požadavek nestrannosti. Klíčová slova: nestrannost ve výuce, hodnotové vzdělávání, politická geografie, středoškolská výuka, válka v Jugoslávii
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět- aktualizace středoškolského studia biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Problematika transgenních plodin a jejich využití v zeních třetího světa je ve středoškolské výuce většinou opomíjena. Jelikož se jedná o zajímavé téma, které získává celosvětově stále větší význam, své místo ve středoškolské výuce by si zasloužilo. Informace týkající se tohoto tématu však není nutné předkládat žákům pouze v textové podobě, lze využít takové metody výuky, v rámci kterých žáci samostatně aktivně získávají informace a jsou nuceni nad nimi přemýšlet. V rámci diplomové práce byl vytvořen text pro učitele, který by mohl sloužit jako zdroj informací při přípravě na vyučovací jednotku týkající se tohoto tématu a didaktický test pro žáky, jehož součástí jsou úlohy inspirované projektem PISA. K jejich správnému vyřešení je třeba, aby žák aktivně získával informace z textů, které jsou součástí úloh, a zároveň nad nimi přemýšlel. Test sestával ze třech tematických okruhů (Transgenní rostliny, Zlatá rýže, Očkování a jedlé vakcíny) a celkem 16 otázek (31 včetně podotázek). Byl ověřován na vzorku 82 žáků ve věku 16 až 19 let, kteří byli celkem ze čtyř tříd na čtyřech různých gymnáziích. Žáci zaznamenávali své odpovědi do záznamového listu, jehož součástí byly i doplňující otázky, prostřednictvím kterých byly zjišťovány názory a postoje žáků vůči textům a otázkám, které byly součástí testu....
|
|
|
Transgenní plodiny a třetí svět- aktualizace středoškolského studia biologie
Andrová, Julie ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Problematika transgenních plodin a jejich využití v zeních třetího světa je ve středoškolské výuce většinou opomíjena. Jelikož se jedná o zajímavé téma, které získává celosvětově stále větší význam, své místo ve středoškolské výuce by si zasloužilo. Informace týkající se tohoto tématu však není nutné předkládat žákům pouze v textové podobě, lze využít takové metody výuky, v rámci kterých žáci samostatně aktivně získávají informace a jsou nuceni nad nimi přemýšlet. V rámci diplomové práce byl vytvořen text pro učitele, který by mohl sloužit jako zdroj informací při přípravě na vyučovací jednotku týkající se tohoto tématu a didaktický test pro žáky, jehož součástí jsou úlohy inspirované projektem PISA. K jejich správnému vyřešení je třeba, aby žák aktivně získával informace z textů, které jsou součástí úloh, a zároveň nad nimi přemýšlel. Test sestával ze třech tematických okruhů (Transgenní rostliny, Zlatá rýže, Očkování a jedlé vakcíny) a celkem 16 otázek (31 včetně podotázek). Byl ověřován na vzorku 82 žáků ve věku 16 až 19 let, kteří byli celkem ze čtyř tříd na čtyřech různých gymnáziích. Žáci zaznamenávali své odpovědi do záznamového listu, jehož součástí byly i doplňující otázky, prostřednictvím kterých byly zjišťovány názory a postoje žáků vůči textům a otázkám, které byly součástí testu....
|
host ::
RSS.