Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně.
CRKVOVÁ, Aneta
Jednou z nedílných součástí půdoochranných postupů jsou meziplodiny. Cílem této práce je navrhnout možné kombinace hlavních plodin a meziplodin, zařadit je do osevního postupu. Zhodnotit jejich vliv na výskyt vodní eroze.
Plevele ozimé pšenice a střídání plodin
Kosík, Pavel
Cílem této práce je vyhodnotit vliv střídání plodin na zaplevelení pšenice ozimé. Měření zaplevelení bylo prováděno na polní pokusné stanici v Žabčicích patřící Mendelově univerzitě. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2. Hodnocení probíhalo v průběhu let 2015-2016. Statistické zpracování a vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.Cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční a kanonickou korespondeční analýzou (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Závěrem lze konstatovat, že střídání plodin výrazným způsobem ovlivňuje zaplevelení a může přispět k omezení zaplevelení.
Návrh optimalizace zemědělské výroby v podniku ZEMOS, a. s.
Klempová, Michaela
Diplomová práce se zaměřuje na nalezení optimální struktury výroby v zemědělské společnosti ZEMOS, a.s. Práce se zabývá posouzením možností využití matematických modelů sloužících jako nástroj k podpoře rozhodování při optimalizaci struktury rostlinné a živočišné výroby ve vybraném zemědělském podniku. Cílem práce je navrhnout vhodné optimalizační nástroje pro plánování rostlinné a živočišné výrobní struktury. Výstupem práce budou stochastické modely sestavené za účelem maximalizace zisku a minimalizace nákladů. Optimalizace bude prováděna s využitím více kritérií a s přihlédnutím k vlivu dota-cí na rozhodování.
Vliv vybraných pěstitelských opatření na plevele v porostech ozimé pšenice
Kosík, Pavel
V této práci je cílem vyhodnotit vliv rozdílného zpracování půdy, osevního postupu a ročníku na zaplevelení ozimé pšenice. Pozorování zaplevelení bylo sledováno na polní pokusné stanici v Ivanovicích na Hané. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2. Hodnocení probíhalo v průběhu let 2016, 2017 a 2018. Statistické zpracování a vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.Cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční a kanonickou korespondeční analýzou (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Na závěr lze konstatovat, že všechny pozorované technologie a osevní postupy mají vliv na zaplevelení pozemku a správně zvolenou technologii a vyváženým osevním postupem lze značně omezit nejen zaplevelení pozemku ale i snížit potřebu herbicidů. Další významný faktorem, který ovšem nelze ovlivnit je vliv ročníku a to hlavně v důsledku množství a rozdělení srážek během roku kdy získají konkurenčně silnější plevelné rostliny výhodu v sušších obdobích, kdy mělký kořenový systém obilnin nedokáže dostatečně rostliny zásobit vodou.
Strategie minimalizace výskytu patogenů v klasech pšenice
Jurčík, Milan
Předložená práce je zaměřena na popis původců klasových chorob pšenice ozimé a strategie jejich eliminace. Úvodní část je věnována významu, rozdělení, tradičním i méně tradičním užitkovým směrům pěstování a charakteristice pšenice. Navazují informace o produkci a pěstitelských plochách v České republice za poslední dekádu. Přiblížen je význam genetického faktoru v procesu tvorby výnosu pšenice, popsány jsou také klíčové parametry kvality zrna. Zmíněna je odolnost odrůd pšenice vůči patogenům na základě genových resistencí i pasivních mechanismů odolnosti napomáhajících (typ kvetení, hustota klasu a výška rostliny). Popsány jsou agrotechnická opatření, vedoucí k eliminaci výskytu patogenů v porostech (kvalita osiva, předplodina, zpracování půdy, termín setí a výsevek vč. hloubky setí, výživa a zdravotní stav, volba přípravku, termín a způsob jeho aplikace). Převážná část práce je věnována popisu chorob poškozujících klas pšenice a jejich původců, vč. návrhu strategií minimalizace jejich výskytu v porostech.
Vyhodnocení ztráty půdy vodní erozí ve vybraném území
Teplý, Lukáš
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí v katastrálním území obce Čikov před a po návrhu protierozních opatření. Pro výpočet eroze byla využita Univerzální rovnice (USLE) dle Wischmeiera a Smithe. Analytické operace vedoucí k výpočtu jednotlivých faktorů Univerzální rovnice a průměrné dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí byly provedeny s využitím softwarů ArcGIS, USLE2D a LS – Converter. Dílčí analýzy jsou prezentovány formou mapových výstupů. Na zájmovém území bylo po výpočtu USLE zjištěno, že se na 30,39 ha vyskytuje velmi silná eroze, což představuje 4,73 % řešeného území. Silná eroze se vyskytuje na 36,56 ha (5,68 %), střední eroze na 229,94 ha (35,75 %) a nepatrná eroze na 346,33 ha (53,84 %). Díky navrženým protierozním opatřením byla zcela eliminována velmi silná eroze na zájmovém území. Silná eroze byla zmenšena na pouhých 2,52 ha (0,39 %) a střední eroze na 74,79 ha (11,58 %). Nepatrná eroze se zvýšila na 566,21 ha (88,03 %).
Stav organické hmoty v půdě jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Severová, Kristýna
Diplomová práce hodnotí vliv různých agrotechnických opatření (osevního postupu, zpracování půdy a organického hnojení) na obsah celkového oxidovatelného uhlíku (Cox). Sledování probíhalo ve dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusech vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu, vedeném v letech 1989 – 2017, byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3 % a 66,6 % zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny následující varianty zpracování půdy: 1 - orba na 0,22 m; 2 - orba na 0,15 m; 3 - přímé setí do nezpracované půdy a 4 - mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. V druhém polním pokusu, vedeném v letech 1977 – 2017, byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření obsahu oxidovatelného uhlíku bylo provedeno v roce 2017, v prvním i druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na obsah Cox byl statisticky významný. Vyšší obsah byl u osevního postupu se 33,3 % zastoupením obilnin (1,71 %), nižší u osevního postupu s 66,6 % zastoupením obilnin (1,62 %). Vliv různého zpracování půdy na obsah Cox byl také statisticky průkazný. Nejvyšší hodnota (1,70 %) byla zaznamenána na variantě 2 (s orbou na 0,15 m u obilnin a s orbou na 0,22 m + kypřením na 0,40 – 0,45 m u cukrovky) a nejnižší (1,62 %) na variantě 3 (s přímým setím u obilnin do nezpracované půdy a u cukrovky s orbou na 0,28 m + výsevem vymrzající meziplodiny). Varianty 1 a 4 zaujímaly střední postavení. Vliv hloubky odběru na obsah Cox byl statisticky významný. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hloubce odběru 0,10 – 0,20 m (1,72 %) a nejnižší v hloubce odběru 0,20 – 0,30 m (1,59 %). V druhém polním pokusu byl vliv organického hnojení na obsah oxidovatelného uhlíku statisticky významný. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna na variantě 2 s meziplodinou na zelené hnojení (2,01 %) a nejnižší na variantě 1 se sklizní slámy (1,87 %). S hloubkou odběru zde obsah Cox klesal.
Stanovení škodlivosti plevelů obilnin v podmínkách odlišné agrotechniky
Bartošková, Vlasta
Cílem této diplomové práce bylo stanovení škodlivosti plevelů v jarním ječmeni při použití různých technologií zpracování půdy. Zaplevelení porostu bylo vyhodnoceno v letech 2015, 2016 a 2017. Porost ječmene byl pěstován ve 3 variantách osevních postupů s rozdílným zastoupením obilnin (33,3 %, 50 % a 66,6 %). Půda byla zpracovávána čtyřmi způsoby. Dvě varianty představovaly tradiční způsob uplatnění orby do hloubky 0,22 m a do hloubky 0,15 m. U další varianty bylo použito talířové nářadí nahrazující orbu a poslední byla technika přímého setí do nezpracované půdy. Výsledky byly stanoveny početní metodou a následně vyhodnoceny mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Z této analýzy vyplývá, že odlišné techniky zpracování půdy, zastoupení obilnin v osevním postupu i daný ročník mají vliv na výskyt a počet plevelných druhů. Z hlediska různých variant zpracování půdy byl nejvíce zaplevelen porost s uplatněnou orbou do 0,22 m. Z osevních postupů byl nejvíce zaplevelen OP I. s 33,3% zastoupením obilnin. Nejvyšší zaplevelení bylo zjištěno v roce 2017.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.