|
|
Jana Zátková (1859-1933). Zapomenutá osobnost jihočeské historie?
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená bakalářská práce je pokusem o první komplexnější zachycení života a veřejné činnosti významné českobudějovické rodačky Jany Zátkové, která se do historie města zapsala nejen jako manželka vůdce českobudějovických Čechů Augusta Zátky. Své místo v dějinách rodného města i jihočeského regionu si zajistila především svou činností pro českou mládež a zejména pak vybudováním prvního českého dívčího lycea v Čechách. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do pěti kapitol. První z nich je zaměřena na historii obou rodů, z nichž Jana Zátková pocházela (tj. Strandlů a Klavíků). Druhá kapitola popisuje její rodinné zázemí, dětství a výchovu až do doby sňatku s Augustem Zátkou. Jejich manželství je věnována třetí kapitola, která přibližuje také rodový původ Augusta Zátky a jeho veřejnou činnost, neopomíjí však ani životní osudy jejich tří dětí. V předposlední kapitole je zachycena veřejná činnost Jany Zátkové v rámci dámského spolku Ludmila. Poslední, pátá, kapitola pojednává o závěrečných letech jejího života.
|
|
|
F. A. Šubert 1849 - 1915
Drexler, Otto ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tématem práce je biografie významné osobnosti konce 19. století Františka Adolfa Šuberta, v letech 1883-1900 ředitele Národního divadla v Praze. Práce se zaměřuje na divadelní kariéru F. A. Šuberta a jeho postavení v rámci českého kulturně-společenského pole. Jeho působení v pozici ředitele, úspěchy, ale i četné konflikty zkoumá tato práce v širším kontextu proměny české společnosti a recepce divadelní kultury. Zabývá se otázkou, proč již za svého ředitelského působení byl Šubert předmětem žurnalistické kritiky, aby následně nebyl přijat do kánonu významných postav české společnosti 19. století. Výchozím bodem této práce je ředitelský odchod F. A. Šuberta a tehdejší divadelní správy na jaře 1900, z něhož práce nahlíží Šubertovo veřejné působení. Práce se dotýká také Šubertova osobního života, v němž nachází ideová východiska jeho činnosti. Pramennou základnou této práce je odborná i memoárová literatura, dobový tisk a částečně archivní materiály, jejichž vytěžení však bylo více faktory limitováno. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Typ veřejně činné pražské měšťanské rodiny na přelomu 19. a 20. století. Příklad Jana a Anny Podlipných.
Heřmánková, Adéla ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Záměrem práce je ukázat na konkrétním příkladu Jana a Anny Podlipných typ pražské veřejně činné rodiny na přelomu 19. a 20. století. Popsána je jednak veřejná činnost obou manželů, jednak jejich soukromý život. Práce představuje rodinné zázemí obou manželů a období před uzavřením manželství. Dále je věnována pozornost rodinnému životu manželů Podlipných, zejména tomu, jakým způsobem trávili členové rodiny volný čas. V této souvislosti je zdůrazněno především domácí divadlo. Jádrem práce je představení veřejné činnosti Jana a Anny Podlipných. Veřejná činnost Jana Podlipného je rozdělena na působení v pražské samosprávě a ve spolcích. Důraz je položen zejména na období 1897 - 1900, kdy byl Jan Podlipný starostou Prahy. Částečně se práce věnuje advokátní praxi a jeho působení v mladočeské straně. Dále práce představuje Jana Podlipného jako člena Sokola, prvního starostu České obce sokolské a člena Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Zmíněna je zásluha Jana Podlipného o spolupráci Sokola s Unií francouzských gymnastů. Okrajově jsou připomenuty další organizace, v nichž Jan Podlipný působil. Anna Podlipná je představena především jako manželka a matka. Důraz je položen také na její činnost ve spolcích Domácnosť a České srdce. Pozornost je věnována její roli při zakládání a řízení Prvního...
|
host ::
RSS.