|
| |
|
|
Fotokatalytické vrstvy oxidu wolframového připravené materiálovým tiskem
Saňák, Tomáš ; Krystyník,, Pavel (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mletím dispergovaných částic WO3 pomocí nízkonákladového kulového mletí za mokra. Z těchto disperzí byly poté tvořeny tenké vrstvy WO3. Ty byly charakterizovány pomocí profilometrie, měření zákalu, XRD a SEM. Fotokatalytická aktivita byla studována pomocí elektrokatalytyckých vlasností těchto vrstev. Profilometrická měření vykazovala klesající trendy s dobou semletí. XRD měření potvrdila proces mletí a odhalila změnu krystalické fáze při tomto procesu. Elektrofotokatalytická měření potvrdila fotokalytickou aktivitu těchto vrstev a odhalila její trendy.
|
|
|
Thin layer WO3 for electrochromic devices
Jakubis, Ivan ; Macalík, Michal (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
This work deals with issues of electrochromism and coating method electrodeposition. Electrochromic thin-films of tungsten oxide (WO3) have been electrodeposited on glass substrates covered with transparent conductive thin-film SnO2:F (FTO). Elektrochromic characteristics of these substrates that were electrodeposited for different times have been studied. Than there have been studied the impact of various annealing temperatures on electrochromic characteristics. In this work also have been compared electrolytes LiClO4 and NaClO4.
|
|
|
Functional Tungsten-based thin films and their characterization
Košelová, Zuzana ; Horáková, L. ; Sobola, Dinara ; Burda, Daniel ; Knápek, Alexandr ; Fohlerová, Z.
Anodizing is a technique by which thin oxide layers can be formed on a surface. Thin oxide layers have been found to be useful in a variety of applications, including emitters of electrons. Tungsten is still a common choice for cold field emitters in commercial microscopy applications. Its suitable quality can be further improved by thin film deposition. Not only the emission characteristic can be improved, but also the emitter operating time can be extended. Tungsten oxide is known for its excellent resistance to corrosion and chemical attack due to its stable crystal structure and strong chemical bonds between tungsten and oxygen atoms. Many techniques with different advantages and disadvantages have been used for this purpose. Anodization was chosen for this work because of the controllable uniform coverage of the material and its easy availability without the need for expensive complex equipment. The anodizing process involves applying an electrical potential to tungsten while it is immersed in an electrolyte solution. This creates a thin layer of tungsten oxide on the surface of the metal. The thickness and properties of the resulting oxide layer can be controlled by adjusting the anodization conditions, such as the electrolyte solution, voltage, and the duration of the process. In this work, H3PO4 was used as the electrolyte to test whether these tungsten oxide layers would be useful for electron emitters, for use in electron guns and other devices that require high-quality electron emitters. The properties were evaluated using appropriate techniques. In general, anodization of tungsten to form thin layers of tungsten oxide layers is a promising technique for producing high quality electron emitters.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce)
Název práce: Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikova- ného oxidu wolframu Autor: Jan Polášek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Karel Mašek, Dr., Katedra fyziky po- vrchů a plazmatu Abstrakt: Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme mož- nosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nalezeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. Klíčová slova: katalýza, oxid wolframu, klastry, částečná oxidace methanolu, leptaný uhlík 1
|
|
|
Fotokatalytické vrstvy oxidu wolframového připravené materiálovým tiskem
Saňák, Tomáš ; Krystyník,, Pavel (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mletím dispergovaných částic WO3 pomocí nízkonákladového kulového mletí za mokra. Z těchto disperzí byly poté tvořeny tenké vrstvy WO3. Ty byly charakterizovány pomocí profilometrie, měření zákalu, XRD a SEM. Fotokatalytická aktivita byla studována pomocí elektrokatalytyckých vlasností těchto vrstev. Profilometrická měření vykazovala klesající trendy s dobou semletí. XRD měření potvrdila proces mletí a odhalila změnu krystalické fáze při tomto procesu. Elektrofotokatalytická měření potvrdila fotokalytickou aktivitu těchto vrstev a odhalila její trendy.
|
|
| |
|
|
Senzorické vlastnosti modifikovaných vrstev oxidu wolframu
Vojík, Jiří ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Haviar, Stanislav (oponent)
Předmětem předložené práce je studium senzorických vlastností čistých, platinou dopovaných a zlatem dopovaných tenkých vrstev oxidu wolframu. Požadované vrstvy byly připraveny magnetronovým naprašováním na sklo a oxidovaný křemík. Jejich chemické složení bylo studováno metodou XPS. Jejich morfologie byla měřena pomocí AFM a SEM. Senzorická odezva vrstev v intervalu 1 000 až 10 000 ppm vodíku byla studována při teplotách od 100 do 350 řC. Ukázalo se, že během senzorických testů docházelo k částečné redukci oxidů platiny PtO2 a PtO až na kovovou platinu a jejímu zapouzdření oxidem wolframovým. Citlivost dopovaných vrstev byla zvláště na nižší koncentrace vodíku mnohem vyšší než v případě čistých vrstev. V případě platinou dopovaných vrstev citlivost klesala s rostoucí teplotou na rozdíl od zlatem dopovaných vrstev, kde citlivost naopak s teplotou rostla. Zlato se po přípravě nacházelo ve dvou stavech - v kovovém a ve formě oxidu Au2O3. Během senzorických testů došlo k jeho redukci. Senzorické testy způsobily zvětšení krystalických zrn a v případě platinou dopovaných vrstev také výrazné zvýšení jejich hrubosti.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Novák, Stanislav (oponent) ; Plšek, Jan (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme možnosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nale- zeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. 1
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce)
Název práce: Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikova- ného oxidu wolframu Autor: Jan Polášek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Karel Mašek, Dr., Katedra fyziky po- vrchů a plazmatu Abstrakt: Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme mož- nosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nalezeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. Klíčová slova: katalýza, oxid wolframu, klastry, částečná oxidace methanolu, leptaný uhlík 1
|
host ::
RSS.