|
|
Vliv průběhu počasí a délky fenofází na výnos vybraných polních plodin
Piroltová, Zdenka
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá hodnocením vývoje fenofází pšenice ozimé a ječmene jarního v dlouhodobém pozorování. Posuzuje vliv sumy aktivních teplot a sumy efektivních teplot na délku a nástup fenofází - mléčná zralost a žlutá zralost. Podkladem bylo vlastní pozorování na polích v okolí vesnice Choliny v letech 1989 - 2009. K analýze byla použita fenologická pozorování a meteorologická data z meteorologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu Luká. V práci byly použity podklady ze zkušební stanice Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Věrovany o výnosech pšenice ozimé a ječmene jarního. Analýza probíhala na dvacetileté řadě pozorování. Z vyhodnocených dat vyplývá, že nedochází k průkazně časnějšímu nástupu zmíněných fenofází, ale začátek značně kolísá. Součástí práce je hodnocení těsnosti vazby mezi délkou období mezi fenologickými fázemi a výnosem zrna.
|
|
|
Variabilita rychlosti vývoje u mrchožroutovitých brouků (Coleoptera: Silphidae).
Ejemová, Magda ; Jakubec, Pavel (vedoucí práce) ; Novák, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na ekologii a rychlost vývoje hmyzu, se zaměřením na mrchožroutovité brouky (Coleoptera: Silphidae) z rodu Thanatophilus. Na dobu vývoje májí vliv biotické i abiotické podmínky. V práci se věnuji abiotickým podmínkám.
Z abiotických podmínek má vliv na rychlost vývoje teplota, vlhkost, fotoperioda, kvalita a množství potravy. Teplota má největší význam, který ovlivňuje fyziologické procesy uvnitř těla hmyzu. Vztah mezi teplotou a vývojem hmyzu lze popsat pomocí teplotních charakteristik. Mezi nejdůležitější charakteristiky patří spodní vývojový práh (T0), při kterém může vývoj začít a suma efektivních teplot (SET), která je vyjádřena v denostupních, potřebných k dokončení určitého stadia ve vývoji.
Vztah mezi rychlostí vývoje a teplotou je popsán pomocí lineárních a nelineárních modelů. Nejjednodušším a nejčastěji používaným modelem pro zjištění spodního vývojového prahu je lineární model. Lineární model je výhodný pro svojí matematickou jednoduchost, ale pouze nelineární modely dokáží zjistit vývojovou teplotu nad rámec lineárních modelů.
Modely se využívají v různých oblastech, nejvíce ve forenzní entomologii nebo zemědělství. Tato práce také navrhuje metodiku pro budoucí studium rychlosti vývoje u mrchožroutovitých brouků. Thanatophilus rugosus patří mezi geograficky oddělené populace a je vhodný pro výpočet vývojových konstant (T0 a SET).
|
|
|
Rostlinolékařské aspekty zvýšeného zastoupení kukuřice v pilotním zemědělském podniku
Bureš, Stanislav
V této práci byla popsána a zhodnocena rostlinolékařská rizika zvýšeného zastoupení kukuřice v osevním plánu na farmě BUREŠ ve Švábenicích (okr. Vyškov). Dále byla vypočítána suma efektivních teplot (SET) od 1. 1. 2014 do prvního výskytu bázlivce kukuřičného Diabrotica virgifera virgifera (LeConte 1858). Teploty byly měřeny v porostu ve třech úrovních - 0,3 m, 2 m a v efektivní výšce. K měření byla použita čidla HOBO. Dále byla zpracována data z účelové stanice ze sítě Teranos ALA, umístěné v podniku, a z nejbližší stanice ČHMÚ, Ivanovice na Hané. Byla vypočítána hodnota SET z jednotlivých měření, pro spodní práh vývoje 5 a 10 °C. Tyto hodnoty byly vyhodnoceny a mohou být následně použity pro predikci výskytu bázlivce kukuřičného v dalších letech, kdy by mělo zároveň docházet i jejich upřesňování.
|
|
|
Fenologie lesních dřevin ve smíšeném porostu na polesí Bílovice nad Svitavou
Dvořák, Vojtěch
Na výzkumné ploše ŠLP ML Křtiny, polesí Bílovice nad Svitavou, která byla založena v roce 2011, probíhalo fenologické sledování u dubu zimního (Querus petraea Matt. Liebl.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) ve 35letém smíšeném porostu. U obou sledovaných dřevin byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na průběh počasí daného roku. Teplotní nároky pro vegetativní fenologické fáze u obou dřevin byly vyjádřeny pomocí sum efektivních teplot vzduchu vyšších než 5 °C a nad 0 °C. Bylo provedeno srovnání průběhu jarních i podzimních fenologických fází u modřínu opadavého a dubu zimního. Získané výsledky byly konfrontovány s údaji dalších autorů v České republice i v zahraničí. Rovněž bylo provedeno porovnání nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází těchto dřevin s údaji dlouhodobého pozorování ČHMÚ na plochách o stejné nadmořské výšce v České republice.
|
host ::
RSS.