|
|
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Sedlář, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince - neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo...
|
|
|
Důsledky nových způsobů měření blahobytu pro doporučení hospodářské politiky
Hrnčířová, Kristýna ; Štika, Pavel (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Současná hospodářská politika, upřednostňující především hospodářský růst jako podmínku růstu blahobytu, je konfrontována s empirickými zjištěními, že populace přes tuto snahu není vždy spokojenější. Tato práce zkoumá kromě hospodářského růstu i další významné ekonomické ukazatele jako nezaměstnanost a inflaci, jejich vzájemné vazby a souvislosti těchto ukazatelů se spokojeností obyvatel. Uvádí, z jakých důvodů je vývoj zmíněných veličin důležitý pro spokojenost obyvatel a do jaké míry lze spokojenost pomocí těchto veličin ovlivnit. Veličiny jsou zkoumány z pohledu ekonomie hlavního proudu a ekonomie a štěstí. Na závěr tato práce shrnuje současné závěry předních ekonomů na možné přehodnocení hospodářské politiky tak, aby lépe reflektovala současné empirické poznatky. Klíčová slova: Hospodářská politika, subjektivně pociťované štěstí, blahobyt, příjem, nezaměstnanost, inflace, Easterlinův paradox
|
|
|
Důležitost růstu důchodu pro subjektivně pociťované štěstí
Sedlář, Jan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se komplexně zabývá diskuzí rozpoutanou zveřejněním Easterlinova článku (1974), který upozornil na komplikovanější vztah mezi absolutní výší důchodu a subjektivně pociťovaným štěstím, než předpokládala ekonomická teorie. Představena je literatura, která hledá vysvětlení, proč vztah - vyšší důchod znamená vyšší užitek a štěstí jedince - neplatí bez výjimek. Speciální pozornost je věnována lidským vlastnostem: jedincova srovnávání své situace se situací jeho referenční skupiny, jedincova srovnávání své situace se situacemi, na které byl zvyklý v minulosti, jedincova zvyknutí si na novou situaci a změně jeho aspirací, na nadhodnocování užitku z dosažení cíle. První zmíněná vlastnost je experimentálně zkoumána s využitím analogie: důchod jako ohodnocení pracovního výkonu, známka jako ohodnocení výkonu studenta. Experiment neprokázal, že by srovnávání studenta s jeho referenční skupinou mělo vliv na hodnocení jeho vlastního výkonu. Druhá část práce je zaměřena na popis vztahu mezi hrubým národním důchodem na obyvatele a spokojeností obyvatel dané země. Je zkoumáno, jak se vliv důchodu na spokojenost liší při srovnání zemí podle jejich hospodářské rozvinutosti. Dále je testováno, zda v bohatších zemích klesá důležitost důchodu jako faktoru ovlivňujícího spokojenost lidí. Takový vývoj nepřímo...
|
host ::
RSS.