|
|
Rozdíly v životním stylu mužů a žen - studentů JU
KIMMER, David
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. V dnešní době je však životní styl u většiny lidí poněkud alarmující. Vědci se shodují, že více než 60 % všech onemocnění je způsobeno špatným životním stylem. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabývám definicí životního stylu a dalších faktorů, které životní styl ovlivňují (výživa, pohybová aktivita, užívání návykových látek, relaxace, sex, stres, spánek). V empirické části jsou vyhodnoceny výsledky realizovaného výzkumu, který byl zaměřen na porovnání životního stylu u mužů a žen ? studentů JU. Pro kvantitativní výzkum jsem použil metodu dotazníku, který měl celkem 33 otázek. Dotazník byl rozdán 420 respondentům. Návratnost dotazníků byla 87 %. Domnívám se, že tato práce najde své uplatnění ve výživových poradnách, ve výukových programech a v neposlední řadě i u laické populace, které není lhostejný její životní styl.
|
|
|
Vliv psychické zátěže a výživy na vývoj obezity u vysokoškoláků
BÍLÁ, Veronika
Ve své diplomové práci jsem zjišťovala, zda psychická zátěž a z ní rezultující změny stravovacích zvyklostí u vysokoškoláků mohou mít vliv na vývoj obezity. Popisovala jsem rizikové faktory ovlivňující vznik obezity a definovala doporučení, jak tomuto onemocnění předcházet. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumu změn v oblasti stravování, případně dalších faktorů životního stylu, které mají vliv na rozvoj obezity u respondentů dvou skupin, a to studentů oboru zdravotní sestra prezenčního a kombinovaného studia Západočeské univerzity v Plzni, před a během zkouškového období. Z výsledků výzkumu vyplývají značné rozdíly v životním stylu respondentů obou sledovaných skupin v průběhu zkouškového období a mimo něj.
|
|
|
Inkontinence jako stresový faktor u seniorů -žen
MARŠÍKOVÁ, Jana
Močová inkontinence je stav nedobrovolného úniku moči, který způsobuje zdravotně psychologický a sociálně hygienický problém. Inkontinence je v seniorském věku častým problémem, má vliv na všechny oblasti v životě ženy. Téměř každá seniorka má s inkontinencí nějakou zkušenost, může být její vlastní nebo se týká někoho z jejích blízkých. Práce se zabývá otázkou příčin vzniku inkontinence, její diagnostikou a možnou léčbou. Cílem bylo zjistit, zda únik moči, ovlivňuje psychický stav seniorek, jakým způsobem se problémy s únikem u seniorek projevují. Dalšími otázkami bylo, jak se seniorky vyrovnávají s informacemi o svých potížích a zda jich mají dostatek a rozumí jim. Také je důležité vědět jaké možnosti dnešní léčba tohoto problému má a jestli jsou vůbec seniorky ochotné léčebné zákroky a vyšetření podstoupit. Práce se také zabývá otázkou, jestli seniorky mají dostatek inkontinentních pomůcek, jak jsou spokojeny s ošetřovatelskou péčí a zda mají dostatek soukromí při hygieně a výměně pomůcek. Šetření ukázalo, že seniorky jsou únikem moči stresovány, omezují své aktivity, sociálně se izolují, jsou nespokojené s počtem pomůcek, omezují příjem tekutin. Překvapivé bylo zjištění, že seniorky nemají příliš zájem o informace, o další podrobná vyšetření, o cvičení pánevních svalů. Bylo prokázáno, že lékaři nabízí seniorkám především léčbu farmakologickou a kompenzační. V oblasti soukromí se prokázalo, že seniorky jsou spokojené s ošetřovatelskou péčí a na nedostatek soukromí se adaptovaly. V šetření se zjistilo, že sestry nemají dostatek odborných informací pro edukaci seniorek. Výstupem této práce je vypracování nového edukačního plánu pro klientky Domova důchodců a i pro všeobecné sestry, které v zařízení pracují.
|
|
|
Pump Fx cvičení a jiná moderní posilovací cvičení a jejich vliv na zdraví mužů ve věkové kategorii 20-30 let.
VENCLÍK, Josef
Bakalářská práce je zaměřena na Pump Fx cvičení a jiná moderní posilovací cvičení a jejich vlivu na zdraví mužů ve věkové kategorii 20-30 let. V teoretické části jsem popsal jednotlivé druhy moderního posilovacího cvičení, kde jsem čerpal z dostupné odborné literatury a důvěryhodných elektronických zdrojů odpovídající danému tématu. Na začátku praktické části intervenčního pohybového programu proběhlo vstupní šetření zaměřené na zjištění fyzického a psychického stavu experimentální skupiny 15 ti cvičících mužů ve věkové kategorii 20?30 let. Se skupinou jsem pracoval tři měsíce, kde jsme se zaměřili na moderní Pump Fx cvičení. Na závěr jsem provedl výstupní šetření s danou skupinou. Vyhodnocené dotazníky byly podkladem ke zpracování grafické části, a bylo zjištěno, že Pump Fx cvičení je vhodná aktivita pro zdraví u mužů ve věkové kategorii 20-30 let.
|
|
|
Nezaměstnanost a její psychosociální dopady v jednotlivých etapách života
MATOUŠKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá psychosociálními dopady nezaměstnanosti na lidský život. Jejím záměrem je na tyto převážně negativní dopady poukázat. Cílem práce je zjistit, jak se nezaměstnanost podepisuje na běžném životě dospělých lidí. Nalézt zásadní rozdíly ve vnímání nezaměstnanosti, ve třech věkových období dospělosti. A na konec objasnit, ve kterých obdobích dospělosti se lidé s nezaměstnaností potýkají lépe či hůře. Teoretická část se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Pozornost je věnována kapitolám: význam práce pro člověka, trh práce, nezaměstnanost a charakteristika a periodizace dospělosti. Teoretickou část uzavírá podrobný popis psychosociálních dopadů na život člověka. Pro naplnění cílů práce byl použit kvalitativní výzkum ve formě nestandardizovaného, narativního rozhovoru. Dle předem určených kritérií byli osloveni respondenti v těchto věkových kategoriích: mladí lidé od 18 do 26 let, lidé středního věku od 30 do 45 let a lidé staršího věku od 45 do 60 let. Výzkumná část je zasvěcena příběhům jednotlivých nezaměstnaných respondentů. Ti jsou dle věku rozděleni do tří skupin, které jsou na konci výzkumné části shrnuty a dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu potvrdily existenci většiny psychosociálních dopadů uváděných v teoretické části. Stvrdily fakt, že se starší generace potýká s nezaměstnaností hůře než generace mladší. Zásadní rozdíl ve vnímání nezaměstnanosti se ukázal v odlišném vnímání psychosociálních dopadů. To se v závislosti na věku a odlišnosti psychických potřeb u starších generací zhoršuje. Získané výsledky bakalářské práce by mohly dále posloužit v rozšíření psychosociální péče o nezaměstnané na Úřadech práce. Příkladem je multidisciplinární tým, který bude zajišťovat primární prevenci a komplexní péči o nezaměstnané.
|
|
|
Moderní fitness cvičení a jejich vliv na zdraví mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let.
AJGEL, Lubomír
Cílem této bakalářské práce je zjištění významu a vlivu moderních fitness cvičení na zdraví mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let. V teoretické části proběhla literární kompilace dostupných pramenů vztahujících se k danému tématu. Teoretická část tudíž posloužila jako základ pro vypracování praktické části, v niž byla měřena hodnota srdeční frekvence v průběhu hodin moderních fitness cvičení. K vyhodnocení vlivu moderních fitness cvičení na zdraví probandů (testovaných mužů) jsem dospěl pomocí srdeční frekvence, hodnot BMI a antropometrickým měřením tloušťky čtyř kožních řas pomocí kaliperu. Za pomoci těchto metod jsem zjistil procentuelní podíl tuku v těle. Výsledkem bylo, že moderní fitness cvičení jsou vhodné aktivity pro zdraví i snižování nadváhy u mužů ve věkové kategorii 30 - 45 let.
|
|
|
Vliv akutního stresu na zdravotnického záchranáře a následná krizová intervence
JIŘIŠTA, Vladimír
Diplomová práce pojednává o problematice psychického zatížení zdravotnických záchranářů na zdravotnické záchranné službě, dále mapuje možnosti využití krizové intervence v případě nadlimitních stresových událostí v praxi těchto pracovníků. Práce je rozdělena do dvou částí a to teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vymezeny základní termíny týkající se zdravotnické záchranné služby a zdravotnických záchranářů, stresu, stresové zátěže a následné psychosociální péče, krizové intervence a její historie. Praktická část je zaměřena na výši psychické zátěže v praxi u zdravotnických záchranářů, která byla zkoumána pomocí Meisterova dotazníku. Dále byli respondenti dotazováni na možné příznaky přítomnosti akutního stresu. Další část dotazníku zjišťovala povědomí a možnou zkušenost s psychosociální pomocí a krizovou intervencí mezi zdravotnickými záchranáři na zdravotnických záchranných službách. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou v rámci dvou krajů ČR a to kraji Královéhradecké a kraji Moravskoslezském.
|
|
|
Techniky zvládání zátěžových situací adolescentů
ŠVEJDOVÁ, Michaela
Tématem této bakalářské práce jsou zátěžové situace, přesněji zátěžové situace u adolescentů. V teoretické části se zaobírám nejprve obecnou charakteristikou adolescence se zaměřením na důležité změny a pilíře v tomto období lidského života. Dále se pak snažím charakterizovat situace, které považujeme za zátěžové, jako např. stres, frustraci či konflikt. V další kapitole hledám možnosti řešení těchto tíživých situací. V závěru teoretické části zmiňuji pomocné techniky účinné při boji se stresem. Druhá, praktická, část této práce obsahuje výzkum, který jsem realizovala na dvou základních školách a nižším gymnáziu, abych zjistila, co samotní adolescenti považují za zátěž, jaké strategie při jejím řešení užívají a kde hledají sociální oporu. Pro tento výzkum jsem použila dotazníkovou metodu.
|
|
|
Stresové faktory v chovech dojnic
SEDLÁČKOVÁ, Renata
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na stresové faktory v chovech dojnic. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující pohodu zvířat. Na základě těchto faktorů je dále rozvíjen literární přehled, ve kterém jsou uvedena možná rizika stresových faktorů a jejich následky v chovech dojnic, druhy stresu a jejich adaptace, předcházení stresu a obecné požadavky ustájení. Součástí literární rešerše je také přehled konvenčních a ekologických chovů se zaměřením na stres dojnic a jejich eliminace.
|
|
|
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.
|
host ::
RSS.