|
|
Prostorová diferenciace výskytu bezdomovectví v Evropě
VAVRO, Peter
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat prostorové rozdíly výskytu bezdomovectví v Evropě na úrovni států. Na základě získaných dat z databáze The Organisation for Economic Co-operation and Development, European Federation of National Organisations Working with the Homeless a dalších zdrojů analyzuje množství bezdomovců v zemích Evropy. Teoretická část se zabývá definicí pojmu bezdomovectví a prostorové diferenciaci. Analýza se zaměřuje na korelaci s vybranými socioekonomickými ukazateli na podílu bezdomovectví. Cílem bakalářské práce je interpretovat prostorové rozmístění sledovaného jevu a určit hlavní determinanty podílející se na výskytu bezdomovectví. Syntetická část se věnuje hlavně distribuci zkoumaného jevu v regionálním pojetí za účelem generalizace výsledků a snadnějšího poznaní pravidelností bezdomovectví.
|
|
|
Prostorová diferenciace podílu uvězněných osob ve světě
ŽELEZNÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá prostorovou diferenciací rozmístění uvězněných osob ve světě na úrovni jednotlivých států. Na základě převzatých statistických dat z databáze World Prison Brief analyzuje množství uvězněných osob v daných zemích světa. Teoretická část práce je zaměřena na definice a vymezení základních pojmů z oboru penologie a sociální patologie a dále teorie, které jsou s vězeňstvím úzce spojeny. Analytická část zkoumá vliv jednotlivých skupin ekonomických, sociálních a ostatních faktorů na podíl uvězněných osob. Kvantitativní metodu hodnocení vlivu vybraných faktorů charakterizuje korelační analýza. Cílem bakalářské práce je srozumitelně interpretovat prostorové rozdíly ve sledovaném jevu a nalézt hlavní determinanty podněcující výskyt kriminálního chování a vězeňství samotného. Syntetická část se zaměřuje na distribuci zkoumaného jevu v makroregionálním pojetí za účelem generalizace a snadnějšího určení hlavních determinantů a specifik rozmístění zkoumaného jevu.
|
|
|
Prostorová diferenciace spotřeby alkoholu ve světě
LUKÁŠ, Patrik
Bakalářská práce se zabývá prostorovou diferenciací spotřeby alkoholu ve světě, a to jak na úrovni států, tak i na úrovni makroregionální. Zaměřuje se nejen na samotné rozložení tohoto sociopatologického jevu, ale také na ekonomické, sociální a kulturní ukazatele, které se na rozložení tohoto jevu podílí. Komparace je provedena za pomoci korelační analýzy a za pomoci tvorby kartogramů, za jejichž pomoci je možno sledovat prostorové rozdíly, specifika a pravidelnosti. Statistická data spotřeby alkoholu byla převzata od Světové zdravotnické organizace (WHO). Důležitou součástí práce je kapitola syntézy, kde dochází ke generalizaci a následnému nalézání hlavních determinantů působících na zkoumaný jev.
|
|
|
Sociálně patologické jevy vyskytující se ve vyloučených lokalitách
VONDRÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se věnuje sociálně patologickým jevům, které se vyskytují ve vyloučených lokalitách ve Slaném a jeho okolí. V sociálně vyloučených lokalitách se vyskytují závažné sociální problémy, jelikož pro tyto lokality je typický vyšší výskyt sociálně patologických jevů. Teoretická část bakalářská práce se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami ve Slaném a jeho okolí, v současné době se ve městě a jeho okolí nachází šest těchto výše uvedených lokalit. Práce také popisuje nuzné životní podmínky lidí v těchto lokalitách, kde žijí. Myslím si, že obyvatelé města ani netuší, jak lidé v těchto lokalitách žijí a práce by mohla přispět k povědomí nejen obyvatel města Slaného. Práce je dále zaměřena na rozdíl mezi sociální patologií a deviací, popisuje, co to vlastně je sociální vyloučení a sociálně vyloučená lokalita, dále se zabývá užíváním návykových látek, kriminalitou a agresivitou a hazardním hraním. Jde o závažné sociální problémy, které se vyskytují v současné společnosti. Práce se také zabývá příčinami výše uvedených patologických jevů. Cílem práce je zmapovat sociálně patologické jevy, které se nacházejí ve vyloučených lokalitách. Zvolila jsem si dvě výzkumné otázky: Vo1: Jaký má vliv nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Vo2: Jaký má vliv vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výskyt sociálně patologických jevů? Pro praktickou část práce byla zvolena kvantitativní metoda. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník, který vyplňovali lidé právě z výše uvedených sociálně vyloučených lokalit. Data, která byla získána, byla zpracována pomocí popisné statistiky pomocí MS Excel a hypotézy byly testovány v programu SPSS, metodou t-testu a chí-kvadrát testu. Otázky v dotazníkovém šetření byly zvoleny tak, aby bylo zjištěno, které sociálně patologické jevy se nacházejí ve vyloučených lokalitách ve Slaném a okolí. Pro výzkum jsem si zvolila čtrnáct hypotéz. Některé hypotézy předpokládaly, že nezaměstnanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Další hypotézy předpokládaly, že vzdělanost obyvatel sociálně vyloučených lokalit má vliv na výskyt sociálně patologických jevů. Výsledky výzkumu ukázaly, že nezaměstnanost má vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí v těchto lokalitách. Dále se ukázalo, že vzdělanost má také vliv na užívání alkoholu, drog, kouření a výskyt exekucí. Dle výzkumu nezaměstnanost a vzdělanost nemá vliv na hraní hazardních her a záznam v rejstříku trestů.
|
|
|
Prostorová diferenciace výskytu sebevražd ve světě
VEJBOR, Matěj
Tato bakalářská práce se zabývá tématem prostorové diferenciace výskytu sebevražednosti ve světě. Sleduje vliv ekonomických, sociálních a kulturních ukazatelů na výskyt sebevražd a propojuje je v prostorovém rozmístění. Rovněž se také zabývá rizikovými faktory, které jsou charakteristické pro jednotlivé regiony. K hodnocení jsou použity kvantitativní statistické údaje, které jsou převzaty od Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je nalezení hlavních determinantů a příčin výskytu sebevražd, interpretovat prostorové rozdíly a pokusit se nalézt hlubší příčiny tohoto jevu.
|
|
|
Sociálně vyloučené lokality regionu Český Krumlov a problematické jevy v nich
VODIČKOVÁ, Renata
Práce se zabývá sociálně vyloučenými lokalitami a nejčastějšími sociálně patologickými jevy, které se v nich vyskytují. Tyto problematické jevy jako agresivita, závislosti, prostituce, sociální patologie spojená s rodinou, poruchy chování u dětí a dospívajících, nezaměstnanost a zadlužování jsou reflektovány z psychologického hlediska. Zvláštní pozornost je věnována Romům a psychologickým aspektům jejich sociálního vyloučení. Práce se věnuje také terénní sociální práci a její problematice z psychologického hlediska. Součástí je shrnutí výsledků práce Agentury pro sociální začleňování v největší sociálně vyloučené lokalitě v regionu Český Krumlov, ve Větřní.
|
|
|
Formy a úroveň spolupráce základních škol se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů
SÁDOVSKÁ, Petra
Bakalářská práce zjišťuje, jaké jsou formy a úroveň spolupráce základních škol (ZŠ) se středisky výchovné péče (SVP) při prevenci sociálně patologických jevů. V teoretické části jsem se věnovala základní škole a prevenci, která zde probíhá, dítěti školního věku a faktorům ovlivňujícím možnost vzniku sociálně patologického jevu jako je osobnost, její vývoj a socializace, a rodina. Dále jsem popsala činnost SVP a možnosti spolupráce se ZŠ a nakonec vybrané sociálně patologické jevy. Cílem práce bylo zmapovat spolupráci ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů, její formy a úroveň, na které tato spolupráce probíhá, a to v Jihočeském a Pardubickém kraji. Dále zjištěný stav mezi sledovanými kraji porovnat a zjistit, zda je spolupráce dostatečná. Vytyčeného cíle práce bylo dosaženo. K tomu jsem v praktické části použila kvantitativního výzkumu, metodu dotazování, techniku dotazníkového šetření a řízený rozhovor. Na základě vytyčeného cíle jsem stanovila 2 hypotézy. První hypotéza: "Více než polovina dotazovaných základních škol spolupracuje se středisky výchovné péče při prevenci sociálně patologických jevů" se nepotvrdila. V Jihočeském kraji se středisky výchovné péče spolupracuje 44% základních škol a v Pardubickém pouze 29% základních škol. Ale bylo zjištěno, že většina škol, které nespolupracují, jsou školy venkovské a těch se mého výzkumu zúčastnilo v obou krajích více, proto první hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: "Počet středisek výchovné péče není ani v jednom ze sledovaných krajů dostačující pro pokrytí prevence sociálně patologických jevů na všech základních školách ve zmíněných lokalitách" byla potvrzena výpovědí pracovníků SVP i ZŠ. Výzkum tedy odhalil, že spolupráce ZŠ se SVP při prevenci sociálně patologických jevů je nedostatečná v obou sledovaných krajích, přičemž v Pardubickém kraji je situace horší, než v kraji Jihočeském. Jako řešení této problematiky navrhuji zvýšení počtu SVP, kvalifikovaných pracovníků v nich a kvalitnější propagaci jejich služeb. Práce a její výsledky mohou být využity k informování laické i odborné veřejnosti, jako podklad pro další práce a výzkumy zaměřené na problematiku prevence na ZŠ.
|
host ::
RSS.