Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Systém dávek nemocenského pojištění
Křivůnková, Michaela ; Lang, Roman (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Systém dávek nemocenského pojištění Tématem této diplomové práce jsou dávky nemocenského pojištění, které tvoří ucelený systém, jehož hlavním cílem je poskytnout ekonomicky činným osobám zabezpečení při zpravidla krátkodobé ztrátě na výdělku důsledku sociálních událostí, jako je nemoc, ošetřování člena rodiny, těhotenství či mateřství. V práci jsou zejména rozebírány podmínky pro vznik nároku na jednotlivé dávky, jakož i určování jejich výše. Vzhledem ke značné komplikovanosti některých výpočtů souvisejících s dávkami nemocenského pojištění, jsou průběhu celé práce na vhodných místech uváděny praktické příklady. Pozornost je rovněž věnována některým konkrétním oblastem nemocenského pojištění, a to zejména pro jejich relativně novou právní ú Text diplomové práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělen do čtyř kapitol. První kapitola se svým obsahem přímo nevěnuje dávkám nemocenského pojištění, ale má za cíl uvést čtenáře do celkové problematiky nemocenského pojištění, nastínit jeho vývoj a základní Druhá kapitola se zaměřuje na účast na nemocenském pojištění, a to jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných. Problematika účasti na nemocenském pojištění je velice významná z hlediska posuzování vzniku nároku na konkrétní dávky nemocenského pojištění, a to z toho důvodu, že účast na nemocenském pojištění...
Hmotné zabezpečení rodin s dětmi
Veselá, Zuzana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Hmotné zabezpečení rodin s dětmi Abstrakt Tato práce se zabývá tématikou materiálního zabezpečení rodin s dětmi od historie až do soudobé podoby systému, cílem práce je podat ucelený náhled na tuto velmi obsáhlou problematiku ve svých širších souvislostech, upozornit na případné problémy týkající se stávající situace a uvést dílčí návrhy de lege ferenda, které by mohly pomoci ke zlepšení situace do budoucna. Prvky solidarity lze nalézt již neolitu, ve Starověkém Řecku a Římě, ve středověku lze již hovořit o vzájemnosti, v moderních dějinách sociálního zabezpečení v Českých zemích od roku 1848 byl zformován systém sociálního zabezpečení, jak jej známe dnes. Mezinárodní právo začalo pronikat do vnitrostátních právních úprav od poloviny 20. století se zájmem o zvýšení úrovně sociálních práv. V evropském právu jsou sociální práva zakotvena v primárním i sekundárním právu. V sekundárním právu není v oblasti sociálního zabezpečení vyžadována unifikovaná legislativa, je využita tzv. metoda konvergence. Diplomová práce se zabývá dávkami poskytovanými v případě nemoci, těhotenství a mateřství, rodičovství, závislosti dítěte, nedostatečného příjmu a smrti. Nemocenské pojištění tvoří spolu se zdravotním a důchodovým pojištění sociální pojištění. Dávky plynoucí z nemocenského pojištění jsou postaveny na principu...
Dopady legislativních změn zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, na krátkodobou pracovní neschopnost v okrese Jindřichův Hradec.
TUČKOVÁ, Iva
Téma o pracovní neschopnosti jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že v této oblasti již dva roky pracuji (zabývám se její evidencí, zpracování statistických ukazatelů a dalšími činnostmi s pracovní neschopností spojenými). Zvolená problematika je mi tedy obsahově velmi blízká a věřím, že mi budou výsledky této bakalářské práce přínosem pro mou další práci v této oblasti. Ve své práci popisuji ve zkoumaném období (1.pololetí roku 2007 a 1.pololetí roku 2008) hlavní dva sledované aspekty: pracovní neschopnost (počet a délku) a výdaje na nemocenské. Hlavním výzkumným cílem této práce bylo zjistit, nakolik ovlivnilo zavedení prvních tří dnů nemoci neplacených vývoj pracovní neschopnosti, tedy množství pracovních neschopností, jejich délka, a objem finančních prostředků vynaložených na výplatu nemocenského. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1) účinností zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, resp. zavedením karenční doby, poklesne počet pracovních neschopností, ale prodlouží se jejich délka a 2) zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů nepřinese výrazné snížení výdajů na výplatu nemocenského. K získání dat jsem použila kvantitativního výzkumu, který byl realizován sekundární analýzou dat a výzkumem výběrového vzorku zaměstnanců malých organizací, který byl ze základního souborů získán kvótním výběrem. Po rozboru a vyhodnocení dat bylo v případě první hypotézy prokázáno její potvrzení, neboť počet pracovních neschopností v okrese, ale i v republice, poklesl, avšak průměrná délka jedné pracovní neschopnosti se zvýšila. Druhá hypotéza se nepotvrdila. Třebaže se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti prodloužila, došlo k 17% úspoře nákladů na nemocenské. Kromě motivace lékařů by měla být zajištěna užší a kvalitnější spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a lékaři lékařské posudkové služby při okresních správách, zejména stran posuzování trvání a odůvodněnosti vystavení pracovní neschopnosti. V současné době jsou do problematiky pracovní neschopnosti zainteresováni i zaměstnavatelé, což by rovněž mělo přispět k poklesu pracovní neschopnosti i na ni vynaložených finančních nákladů.
Reforma nemocenského pojištění ve vybraných zemích EU
Kalivodová, Michaela ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá reformy nemocenského pojištění, které byly provedeny ve vybraných zemích Evropské Unie. Zaměřila jsem se na Belgii, Nizozemí, Velkou Británii a Finsko a jednotlivé reformy provedené zde během let 2003 -- 2005. Na začátku jsem prozkoumala situaci, která panovala v jednotlivých zemích před provedením reformy a zjišťovala nebo odhadovala, jaké důvody vedly k provedení konkrétních reformních kroků. Následně jsem určila, jaké dopady reforem byly očekávány, a dále zjišťovala, jaké dopady a důsledky tyto změny v nemocenském pojištění skutečně přinesly. Tyto dopady jsem zanesla do mnoha grafů, z nichž odvozuji zda, a proč, si myslím, byly provedené reformy úspěšné. Soudě podle jejich úspěšnosti jsem následně rozhodla, kterým směrem by se měla Česká republika ubírat při nutné a plánované reformě nemocenského pojištění. To mi bylo umožněno díky předchozímu studiu zahraničních reforem, které se od sebe navzájem lišily. Věřím, že porovnáním systémů nemocenského pojištění v jednotlivých zemích a mým doporučením mohu pomoci zlepšit nemocenské pojištění v České republice a přispět k řešení aktuálních problémů, se kterými se Česká republika potýká.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.