Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení aktinolitu v Plzeňské kotlině metodou práškové rentgenové difrakce
Chlupáčová, Monika ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Zvýšené koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, doprava a stavební průmysl mají závažné dopady na lidské zdraví. V Plzni probíhá Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně, který je v plném souladu s Programem rozvoje města Plzně, Krajským programem snižování emisí Plzeňského kraje a s Národním programem snížení emisí České republiky. Tato bakalářská práce je zaměřena na určení obsahu aktinolitu, azbestového minerálu, který patří do amfibolové skupiny, ve vzorcích z Plzeňské kotliny. Metodou kvantitativní analýzy s použitím rentgenové práškové difrakce bylo změřeno celkem 23 vzorků z území města Plzeň. Ve vzorcích bylo analyzováno množství aktinolitu.
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
Stanovení aktinolitu v Plzeňské kotlině metodou práškové rentgenové difrakce
Chlupáčová, Monika ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Zvýšené koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, doprava a stavební průmysl mají závažné dopady na lidské zdraví. V Plzni probíhá Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně, který je v plném souladu s Programem rozvoje města Plzně, Krajským programem snižování emisí Plzeňského kraje a s Národním programem snížení emisí České republiky. Tato bakalářská práce je zaměřena na určení obsahu aktinolitu, azbestového minerálu, který patří do amfibolové skupiny, ve vzorcích z Plzeňské kotliny. Metodou kvantitativní analýzy s použitím rentgenové práškové difrakce bylo změřeno celkem 23 vzorků z území města Plzeň. Ve vzorcích bylo analyzováno množství aktinolitu.
Chemická a spektroskopická charakterizace keltských kovových artefaktů
Išková, Petra ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Šrein, Vladimír (oponent)
Diplomová práce komplexně zkoumá 2. železné a 14. bronzových keltských artefaktů z oblasti Zdejciny u Berouna. Studium pomocí rudní mikroskopie, rentgenové fluorescenční mikrospektrometrie, chemické mikroanalýzy, Ramanovy mikrospektrometrie a rentgenové práškové difrakční analýzy ukázalo, že bronzové předměty jsou vyrobeny převážně z bronzu. Fáze přítomné ve studovaných předmětech odpovídají oblastem ? a ?+? fázového diagramu Cu-Sn. Obsah Sn v bronzu se pohybuje mezi 4 a 33 hm. %. U vybraných bronzových předmětů byla také měřena Vickersova mikrotvrdost. U dvou artefaktů byly zjištěny oblasti s významným nabohacením olovem. Intenzivně byly rovněž analyzovány a identifikovány korozní produkty.
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Rieder, Milan (oponent)
Slídy z centrální části Českého středohoří byly podrobeny analýzám rentgenová difrakce s geometrií na odraz a na průchod, hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a elektronové analýze. Hmotnostní spektroskopií byly naměřeny stopové prvky, které mají převážně nízké obsahy v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Slídy byly určeny Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikací jako Fe-flogopity či Fe-Ti- flogopity. Obsahy titanu se pohybují v rozmezí 0,28 - 0,46 Ti (v jednotkách a.p.f.u.). Práškovými daty byl zjištěn polytyp 1M a u dvou vzorků byl díky dvojnásobnému parametr c zjištěn dvouvrstevný polytyp 2M1 s prostorovou grupou C/2c.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.