|
|
Problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu
KADERA, Jan
Tématem této bakalářské práce je problematika instruktáže pacientů s degenerativním onemocněním páteře pro autoterapii z hlediska dlouhodobého kinezioterapeutického plánu. Správná instruktáž je jedním ze základních elementů pro správné pochopení, ale hlavně pro provádění cviků. V případě nesprávného provedení cviků může naopak dojít ke zhoršení stavu pacienta, čehož se musíme vyvarovat. V teoretické části jsou popsány jednotlivé anatomické struktury axiálního systému, kam patří obratle, jejich vzájemná spojení a samozřejmě i svalová komponenta páteře, která se nezbytnou měrou podílí jak na statické, tak i na dynamické stabilitě potřebné pro veškerý pohyb. Dále pak jsou zde uvedena nejčastější degenerativní onemocnění páteře a možnosti jejich diagnostiky. V další části práce jsou popsány různé druhy léčby. Hlavní léčbou degenerativních onemocnění páteře je konzervativní léčba zahrnující především různé postupy a koncepty v oblasti fyzioterapie. V případě, že je tato léčba neúspěšná, nastupuje léčba chirurgická, u níž ale není předem zaručen 100% výsledek. Pak hovoříme o tzv. failed back surgery syndromu. Na vzniku tohoto syndromu se podílí mnoho faktorů, a proto léčba není jednoznačně definovaná. Hlavním cílem praktické části je kromě terapie zhodnocení efektivnosti různých způsobů instruktáže pacientů, neboť je mnoho postupů, jak lze pacienty instruovat pro domácí cvičení. Pro svou práci jsem si zvolil tři možnosti, a to slovní instruktáž, instruktáž pomocí obrázků a instruktáž pomocí videa. K dosažení cíle byla použita kvalitativní metoda sběru dat. Vzorová skupina se skládá ze tří pacientů s degenerativním onemocněním páteře. V praktické části se na základě vstupního kineziologického vyšetření kromě terapie zabývám instruktáží pacientů pro autoterapii a hodnotím její efektivnost. Každý pacient byl v průběhu terapie seznámen s několika možnostmi instruktáže, podle kterých měl následně cvičit v domácím prostředí. Během první návštěvy byl proveden vstupní kineziologický rozbor. Při druhé návštěvě proběhla terapie a ústní instruktáž pacienta s ukázkou cviků. Instruktáž a cviky u třetí terapie zůstaly stejné. Čtvrtá terapie byla zakončena instruktáží pro autoterapii pomocí obrázků a to samé zůstalo i při páté terapii. Šestá a sedmá terapie obsahovala instruktáž na videu. Na konci každého sezení předvedl pacient mnou zadané cviky. Současně probíhala jejich korekce. Při závěrečné terapii byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byla zhodnocena celková úspěšnost terapie. Současně byl s každým pacientem veden nestrukturovaný rozhovor, ve kterém vyjádřil svůj subjektivní názor na provedenou terapii a způsoby instruktáže. Všichni pacienti v rozhovoru uvádějí, že jim nejvíce vyhovovala instruktáž pomocí videa. Jako hlavní důvod uvádějí její jednoduchost a srozumitelnost.
|
|
|
Outsourcing ICT do Čínské lidové republiky
Jelínek, Ivan ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebesta, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá tématem outsourcingu ICT do Čínské lidové republiky. Přináší témata současné čínské ekonomiky a společnosti, které mohou vstoupit do outsourcingového vztahu a ovlivnit ho jak pozitivně tak negativně. Tato komplexní témata jsou prezentována ve vzájemných kulturních, socioekonomických a historických souvislostech. Na tomto základě přináší návrh postupu při outsourcingu do ČLR. Témata, problémy a příležitosti outsourcingu ICT v ČLR jsou identifikovány na základě rešerše zahraniční i domácí odborné literatury, ale i na základě vlastního průzkumu v podnikové praxi. První část práce se zabývá vymezením tohoto tématu terminologicky i vymezením a popisem trhu ICT služeb v Číně. Uvádí cíle práce, specifikuje strukturu a uvádí důležité informace k přepisu čínských pojmů do latinky. Druhá část specifikuje důvody a rizika outsourcingových vztahů do ČLR podle současných teorií uznávaných akademických autorit a lokalizuje je do čínské reality na základě statistických údajů mezinárodních institucí. Třetí a čtvrtá část se zaměřují na problematiku outsourcingového vztahu podle jeho životního cyklu a podle případové studie. Životní cyklus je převzat podle metodiky MMDIS a doplněn o specifické problémy rešerší odborné literatury. Případová studie se opírá o kvalitativní průzkum a dotazování zaměstnanců HP Enterprise Services. Tato část přináší nové pohledy, které nebyly v literatuře obsaženy, a celou práci obohacuje. Pátá část se zabývá popisem typovým outsourcingových vztahů a obecným hodnocením jejich vhodnosti k outsourcingu do ČLR. Hodnocení je provedeno na základě faktů a informací uvedených v předchozích částech. Závěrečná část práce uvádí návrh postupu při outsourcingu do ČLR. Respektuje fakta uvedená v celé práci a na jejich základě definuje postup, role a dokumenty, které je vhodná udržovat při outsourcingu.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie
RYVOLA, Lukáš
Teoretická východiska Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, dále jen ERCP, je v dnešní době symbolem zlatého standardu v diagnostice a léčbě onemocnění žlučových cest a slinivky břišní. Současně se také nabízí jako nejspolehlivější metoda moderní medicíny v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, které se stále častěji vyskytují. Toto vyšetření v sobě kombinuje endoskopické vyšetření se snímkováním pomocí rentgenového přístroje a nabývá jedinečnosti díky přímému zobrazení vývodných žlučových a pankreatických cest. Finálního zobrazení je docíleno sondováním Vaterské papily a jejím následným plněním kontrastní látkou. Další výhoda spočívá v provedení případného terapeutického zákroku, který navazuje na základně prováděné diagnostické ERCP. Nevýhody tohoto vyšetření tvoří komplikace, které mohou nastat už při samotném výkonu, nebo se rozvinout v určitém časovém odstupu. Proto je nutné, aby absolvování každého ERCP bylo pečlivě uváženo. Práce sester jak na endoskopické tak lůžkové části gastroenterologického oddělení nese u ERCP svá specifika. Na endoskopické sekci je prioritou, aby zde pracovaly sestry manuálně a technicky zdatné, měly v oblasti ERCP odborné znalosti a dokázaly co nejlépe asistovat ošetřujícímu gastroenterologovi. Dále je nutné, aby tyto sestry navázaly s pacientem úzký kontakt a vše ohledně nadcházejícího vyšetření sdělily pacientovi dle svých odborných kompetencí. Nesmí být opomenut fakt, že jsou to právě sestry, kdo mírní celkové obavy vyšetřovaného. Komunikace je důležitá i u sester na lůžkové části. Sestry na lůžkové části také vysvětlují základní specifika vyšetření a poučují nemocného o základních pravidlech během hospitalizace. Dále musí také mít adekvátní odborné znalosti, aby věděly, jak o pacienta po ERCP pečovat. Cíle práce Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče na gastroenterologickém oddělení a dále zjistit problematiku ošetřovatelské péče na lůžkové části po ERCP vyšetření. Pro empirickou část této bakalářské práce byla použita kvalitativní metodika. Údaje byly získány pomocí rozhovorů a skrytého pozorování.Výzkumné šetření ukázalo, že ošetřovatelská péče u vyšetření ERCP nese jistá specifika a dotazované sestry pracující na endoskopii je znají a plně si je uvědomují, čímž se pacientovi snaží minimalizovat stres a umožnit tak co nejpohodlnější průběh výkonu, což potvrzují i dotazovaní pacienti. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u vyšetření ERCP by měla asistovat sestra nejen manuálně a technicky zdatná, ale měla by mít cit i pro předvídavost situací, na které adekvátně a pohotově beze zmatku reaguje. Dále by sestra měla umět správně vysvětlit pacientovi vyšetření a umět vytvořit na pracovišti pro pacienta atmosféru pohody. Výzkumné šetření dále ukazuje, že sestry aktivně vyhledávají obohacení stávajících vědomostí v seminářích. Otázku specifických komplikací mají tyto sestry zvládnutou více než dobře, znají jednotlivé komplikace, umí se na ně připravit a ví, jak takovému pacientovi poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči. Realizace ošetřovatelské péče na lůžkové části také probíhá na velmi vysoké úrovni a to jak v oblasti informovanosti, kde sestry informují pacienta jak o výkonu, přípravě a režimových opatřeních, tak v celkové péči po vyšetření, kterou si chválí všichni dotazovaní pacienti. Dle výsledků skrytého pozorování probíhá ošetřovatelská péče po ERCP v naprostém souladu s literaturou. Milým překvapením bylo, že sestry na lůžkové části gastroenterologického oddělení plně realizují pět fází ošetřovatelského procesu, tedy od zhodnocení zdravotního stavu pacienta až po finální vyhodnocení a průběžně vytvářejí aktuální ošetřovatelské diagnózy.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí
KLOUDOVÁ, Martina
Demence, také nazývaná jako nemoc stáří, se přestává týkat pouze vyspělých zemí, je dnes problémem globálním. Populace v České republice stárne, je to způsobeno snižující se porodností a úmrtností ve všech věkových skupinách. Demence patří mezi častější onemocnění seniorů než cévní mozková příhoda a diabetes mellitus. U lidí ve věku 65 let je riziko rozvoje stařecké demence 5 %, ve věku 75 let stoupá na 10 %. Ve věku nad 85 let trpí onemocněním 30-50 % seniorů (Jirák, Holmerová, a kol., 2009). Většina sester se na svých odděleních s klienty s demencí setká, a proto by měly být vzdělané v oblasti specifických potřeb při ošetřování těchto klientů.Cílem práce bylo 1. Zjistit specifické problémy ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí. 2. Zmapovat možnosti vzdělávání sester ve zdravotnických zařízeních v problematice klienta se stařeckou demencí. 3. Zjistit negativní faktory působící na psychiku sester při ošetřovatelské péči o klienta se stařeckou demencí. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké nejčastější problémy řeší pracovníci ve zdravotnictví při ošetřovatelské péči s klienty se stařeckou demencí? 2. Jakým způsobem komunikuje sestra s klientem se stařeckou demencí? 3. Jaké jsou možnosti vzdělávání sester v problematice stařecké demence? 4. Jaké jsou negativní dopady na psychiku u pracovníků ve zdravotnictví, kteří pracují s klienty se stařeckou demencí?Bakalářská práce na téma problematika ošetřovatelské péče u klienta se stařeckou demencí, byla zpracována formou kvalitativního šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor a byl sestaven pro sestry z různých standardních oddělení nemocnice Strakonice. Rozhovory tvořilo sedmnáct otázek a se souhlasem sester byly natáčeny na diktafon a následně doslova přepsány. Výzkumné šetření probíhalo od 22. 2. 2013 do 1. 3. 2013.Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny sestry se často setkávají s klienty s onemocněním demence a znají specifické problémy u ošetřování těchto klientů. Z výsledků také vyplývá, že mají přehled o různých formách vzdělávání v problematice stařecké demence, přesto se nevzdělávají a považují ostatní sestry za neinformované. Při výzkumném šetření jsme také zjistili, že na odděleních žádné formy vzdělávání v této oblasti nemají. I přes nedostatek informací, se však sestry snaží problematické situace s klientem řešit dle svých zkušeností, nebo sbíráním informací od ostatních zdravotníků, což bývá obvykle nedostačující. Díky těmto souvislostem, dochází ke zhoršené komunikaci mezi sestrou a klientem s demencí, nastává tak špatná spolupráce jak s klientem, tak i jeho rodinou a často se u sester objevují negativní dopady na jejich psychiku, jako je např. únava, stres a psychické vyčerpání, které se odráží i v jejich rodinném životě.Myslíme si, že by se sestry měly více motivovat ke vzdělávání se v problematice stařecké demence. Vzdělávání sestrám přinese teoretickou znalost o onemocnění demence, pomůže jim navázat lepší spolupráci s klientem s demencí a budou schopny předcházet i správně řešit možné problematické situace při jeho ošetřování, a také se naučí, jak s klientem se stařeckou demencí vhodně komunikovat. Výstupem mé bakalářské práce je návrh na seminář, určený nejen pro sestry z oddělení následné péče, který obsahuje základní informace o problematice ošetřování klienta se stařeckou demencí (Příloha 5).
|
|
| |
|
|
TÝRANÉ DĚTI V ČESKÉ REPUBLICE - PRÁVNÍ ASPEKTY FENOMÉNU TÝRANÝCH DĚTÍ
HOFBAUER, Michal
Téma: Týrané děti v české republice ? právní aspekty fenoménu týraných dětí Ve své diplomové práci jsem se zaměřil na syndrom CAN. Práce má dvě části, teoretickou a výzkumnou. V teoretické části popisuji syndrom CAN, jeho možný dopad na celkový vývoj dítěte a v neposlední řadě také na to, co nabízí legislativa jako řešení tohoto problému. V části výzkumné jsem formou interview zjišťoval za pomoci vzorku 200 osob, jak je veřejnost o tomto fenoménu informována, jaké postoje k němu zaujímá a jaká by dovedla vymyslet řešení. Výsledky šetření vyjadřuje popis a grafy.
|
|
| |
|
|
Civilizační problematika 21. století
STRAKA, Jakub
Diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. Praktická část představuje sérii maleb, v nichž se autor zabýval transkripcí osobních prožitků a dojmů ze světa poznamenaného lidským fenoménem. Teoretická část pojednává o hledání cesty k finálnímu uměleckému výstupu a o podnětech, které vedly k uměleckému vyjádření na dané téma. V kontextu hledání vhodných výrazových prostředků pro finální umělecký výstup, se zde autor zamýšlí nad různorodostí uměleckých přístupů a prostředků používaných k prezentaci civilizační problematiky ve světě umění.
|
|
|
Sociální problematika mužského bezdomovectví
TICHÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na mužské bezdomovectví v Českých Budějovicích. V teoretické části jsem se věnovala především obecným příčinám vzniku bezdomovectví a specifickým problémům, které jsou spojeny se životem bezdomovců. Zaměřila jsem se na překážky v návratu do běžného života, jako je obtížné hledání zaměstnání, zdravotní stav této populace a bariéry v komunikaci s organizacemi či institucemi, které by jim usnadnily návrat do běžného života. V další části jsem popsala služby, které mají bezdomovci k dispozici k zvládnutí jejich těžké životní situaci na území České republiky. V souvislosti se sociálními službami jsem popsala základní legislativu týkající se poskytování těchto služeb. V závěru teoretické části jsem okrajově použila statistické údaje ze sčítání bezdomovců v Praze a Brně. V praktické části jsem se soustředila především na užívání alkoholu a jiných návykových látek, prodělání výkonu trestu odnětí svobody v minulosti bezdomovců. Dále jsem se zaměřila na příčiny vzniku této těžké životní situace. Veškeré informace, které jsem získala pro svůj výzkum, jsem získala od klientů v Domu sv. Pavla v Českých Budějovicích, kteří využívají služby azylový dům.
|
|
| |
host ::
RSS.