|
|
Úkoly a činnosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při evakuaci osob ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
KADEŘÁBEK, Petr
Diplomová práce popisuje Zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje jako poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V případě vzniku radiační havárie je jejím urgentním cílem zachránit život co největšímu počtu zasažených a omezit následky jejich zdravotního postižení. Zdravotnická intervence posádkami Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje je poskytována osobám se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života, které se podílí na záchranných a likvidačních pracích přímo v epicentru radiační havárie Jaderné elektrárny Temelín. Evakuovanému obyvatelstvu poskytuje přednemocniční neodkladnou péči přímo v zóně havarijního plánování, na evakuačních trasách, místech dekontaminace a na základě tísňové výzvy i v místech přijímacího střediska nebo nouzového ubytování. Cílem diplomové práce je identifikovat a objasnit základní principy plnění úkolů a činností výjezdových posádek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v případě vzniku mimořádné události radiační havárie na Jaderné elektrárně Temelín. Teoretická část charakterizuje postavení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského mezi složkami integrovaného záchranného systému při vzniku radiační havárie. Pozornost je také věnována materiálnímu a technickému vybavení určenému k osobní ochraně při zásahu v kontaminovaném prostředí. V této části je provedena obsahová analýza klíčové prováděcí dokumentace a rešerše právních norem, jejichž syntézou pak vzniká ucelený odborný text predikující postup neodkladné medicínské intervence zdravotnickou záchrannou službou v zóně havarijního plánování. Praktická část obsahuje síťovou analýzu dopravní dostupnosti jednotlivých míst dekontaminace vozy zdravotnické záchranné služby. Na jejím základě byl vypočítán index připravenosti, který odráží kvalitu a dostupnost přednemocniční neodkladné péče evakuovanému obyvatelstvu v místě dekontaminace, jakožto klíčovému prvku evakuace ze zóny havarijního plánování. Výsledky prokázaly připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v místech dekontaminace k plnění úkolů a činností zdravotnického zajištění evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Práce se stala soustředěným přehledem a pracovním materiálem pro zdravotnické pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, kteří by mohli být postaveni před nelehký úkol zásahu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zároveň také reflektuje potřebu vytvoření jednotné dokumentace postupu při radiační havárii.
|
|
|
Problematika záchrany života u vysoce infekčních pacientů
GRUNTOVÁ, Petra
Tématem této bakalářské práce je "Problematika záchrany života u vysoce infekčních pacientů". Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část obsahuje kapitoly o vysoce infekčních pacientech, způsob přenosu těchto infekcí, volatilní infekce, nebezpečné nákazy s přírodní ohniskovostí, a nosokomiální nákazy. Teoretickou část uzavírají kapitoly probírající záchranu života, ohrožení života a bariérovou péči. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Bakalářská práce se soustředí na to zmapovat problematiku záchrany života u vysoce infekčních pacientů, dále pak zmapovat infekce, se kterými se zdravotničtí záchranáři nejčastěji setkávají a zmapovat možnosti ochranných pomůcek v přednemocniční neodkladné péči u vysoce infekčních pacientů. Cílem této bakalářské práce je tyto mapy souhrnně pojmout a odpověď na tři následující výzkumné otázky: 1. Jaký je postup při záchraně života u vysoce infekčních pacientů? 2. S jakými infekcemi se zdravotničtí záchranáři nejčastěji setkávají? 3. Jaké jsou možnosti ochranných pomůcek v přednemocniční neodkladné péči u vysoce infekčních pacientů? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se zdravotnickými záchranáři pracujícími na záchranné službě déle než jeden rok. Výzkumný soubor se skládá z 10 probandů, jejichž výběr byl záměrný. Výzkum byl realizován během měsíce března roku 2019 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Tématy rozhovorů byly: záchrana života, četnost infekčních onemocnění a ochranné pomůcky v PNP u vysoce infekčních pacientů. Celkem byly zpracovány tři hlavní kategorie, ze kterých vycházejí podkategorie a kódy. S ohledem na přednemocniční neodkladnou péči je tato práce přínosná přiblížením problematiky vysoce infekčních onemocnění a osvětluje postupy ošetření a bariérovou péči u vysoce infekčních pacientů.
|
|
|
Problematika záchrany života u vysoce infekčních pacientů
GRUNTOVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je "Problematika záchrany života u vysoce infekčních pacientů". Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část se zabývá krátkou historií infekčních onemocnění, původci a přenosem infekčních onemocnění, rozdělením infekcí dle původců, cestami přenosu, vybranými infekčními onemocněními, bariérovou péči při ošetření pacienta, vybranými postupy pro zajištění a ošetření pacientů a je uzavřena kapitolou o bioterorismu a biologických zbraních. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat problematiku záchrany života u vysoce infekčních pacientů, dále pak zmapovat infekce, se kterými se zdravotničtí záchranáři nejčastěji setkávají a zmapovat možnosti ochranných pomůcek v přednemocniční neodkladné péči u vysoce infekčních pacientů. Byly sestaveny tři následující výzkumné otázky: 1. Jaký je postup záchrany života u vysoce infekčních pacientů? 2. S jakými infekcemi se zdravotničtí záchranáři nejčastěji setkávají? 3. Jaké jsou možnosti ochranných pomůcek v PNP u vysoce infekčních pacientů? Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se zdravotnickými záchranáři pracujícími na záchranné službě déle než jeden rok. Výzkumný soubor se skládá z 10 probandů, jejichž výběr byl záměrný. Výzkum byl realizován během měsíce března roku 2019 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Tématy rozhovorů byly: záchrana života, četnost infekčních onemocnění a ochranné pomůcky v PNP u vysoce infekčních pacientů. Celkem byly zpracovány tři hlavní kategorie, ze kterých vycházejí podkategorie a kódy. S ohledem na přednemocniční neodkladnou péči je tato práce přínosná přiblížením problematiky vysoce infekčních onemocnění a přináší pohled na postupy ošetření a bariérovou péči u vysoce infekčních pacientů.
|
|
|
Uplatnění zdravotnického záchranáře ve zdravotnickém zařízení.
ŠTĚPÁNEK, Marek
Název bakalářské práce zní: Uplatnění zdravotnického záchranáře ve zdravotnickém zařízení. V teoretické části práce se zaměřuji na možné uplatnění zdravotnického záchranáře, tedy přednemocniční a nemocniční péči. Déle se zabývám vzděláním, kompetencemi a celoživotním vzděláváním zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. V neposlední řadě se také zmiňuji o motivaci. V praktické části byla, využita kvalitativní metoda výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset absolventů oboru Zdravotnický záchranář z oddělení vybraných nemocnic. Rozhovory byly zaměřeny na motivaci absolventů při nástupu do zdravotnického zařízení, možností jejich uplatnění a na to, s jakými problémy se potýkali. Cílem práce bylo zjistit, jaké je uplatnění absolventů na pozicích zdravotních záchranářů, s jakými problémy se při nástupu a během praxe ve zdravotnických zařízeních potýkají a nakonec, jaká byla jejich motivace pro výkon tohoto povolání. Déle bylo třeba zjistit, co je motivuje k nástupu do zdravotnického zařízení. Na základě výsledků z výzkumu lze tvrdit, že hlavní motivací byl nedostatek míst nebo se jednalo o méně specializovanou péči na ZZS. Problémem při uplatnění zdravot-nických záchranářů na odděleních je upřednostňování všeobecných sester se specializací. I když má zdravotnický záchranář více kompetencí. Ale je to pochopitelné z důvodu vyšší univerzálnosti všeobecných sester. Po začlenění se zdravotničtí záchranáři shodli na splnění jejich představ o oddělení, na kterém byli. Hlavním problém na, který tato bakalářská práce poukazuje, souvisí s nedostatkem míst na ZZS. Z toho důvodu se množství zdravotnických záchranářů rozhodlo nastoupit do zdravotnického zařízení místo na ZZS, jen aby našli pracovní uplatnění.
|
|
|
Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji
VIKTORA, Martin
Problematika klinického vyšetření je tématem, které se historicky řadilo spíše do práce lékaře. Pod vlivem vývoje obsazení posádek na záchranné službě se však tento stav mění. Tato bakalářská práce nazvaná Základní klinické vyšetření klienta zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji shrnuje základní vyšetření, které by měl každý zdravotnický záchranář teoreticky znát i prakticky používat. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají současní zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje znalosti a jestli dodržují postupy klinického vyšetření. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, její poslední vývoj a trend, popsán je také stále mladý obor zdravotnický záchranář, tím se myslí možnosti studia, kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje klinickému vyšetření. Nejprve je probírán obsah klinického vyšetření, přístupu k němu a vysvětlil důležitost, poté začal rozebírat jednotlivé části vyšetření. V teoretické části je tedy možné najít informace o anamnéze, metodách fyzikálního vyšetření všech částí a orgánů těla. Nakonec je zmíněna základní přístrojová metoda, která klinickému vyšetření v přednemocniční péči napomáhá a také lidský přístup k pacientovi, který je důležitou částí i v tomto tématu. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že mezi různými stupni vzdělání jsou velké rozdíly. Absolventi středních zdravotnických škol, pomaturitního studia anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče a vyšších odborných škol mají nižší znalosti v této oblasti než jejich kolegové, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Celkově, ale záchranáři častěji nedodržují postupy klinického vyšetření. Obě hypotézy se tedy potvrdily. Z práce je patrné, že je co dohánět. Na klinické vyšetření by se mělo během studia více dbát, nesmiřovat se jen se současným stavem. I po studiu oboru by mělo téma být opakováno na pracovištích, například pomocí teoretickým přednášek a praktických seminářů. Zdravotnický záchranář totiž v budoucnu bude muset zastoupit lékaře i v oblasti klinického vyšetření, ale zatím na to není ani zdaleka připraven.
|
host ::
RSS.