|
|
Činnost radiologického asistenta na pracovištích urgentní medicíny
PIŠTĚKOVÁ, Martina
Pacient v urgentním stavu, akutně ohrožujícím jeho život či zdraví, vyžaduje speciální přístup radiologického asistenta k prováděným diagnostickým výkonům. V této bakalářské práci popisuji postupy u těchto stavů. Protože dané téma je rozsáhlé, upřednostnila jsem podrobný popis nejzávažnějších stavů. Téma jsem vybrala pro jeho aktuálnost. Počet pacientů v urgentních stavech má jistě vzestupný charakter, v důsledku zrychleného životního tempa a s tím souvisejících traumat i civilizačních chorob. Ve své práci provádím tři výzkumy. První zjišťuje podíl různých vyšetření na RDO u pacientů v urgentním stavu za jeden rok v rámci jedné nemocnice, druhý se týká doškolování radiologických asistentů ve vztahu k pacientům v urgentním stavu a třetí zkoumá algoritmy vyšetření na RDO v různých zdravotnických zařízeních. Práce je dělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části vysvětluji pojem "urgentní stav" a základní popis přístupu k pacientovi v dané situaci. Zmiňuji stručně zásady KPR. Rozebírám jednotlivé modality, používané na RDO. Další podkapitoly se věnují popisu konkrétních stavů a posloupnosti vyšetření. Praktická část začíná kapitolou s názvem "Cíle, Hypotéza". Zde přibližuji hlavní poslání své práce, což je zjištění přístupu radiologických asistentů k pacientům v urgentním stavu a situace ve vzdělávání radiologických asistentů v ČR. V některých pasážích porovnávám stav se situací v jiných státech EU. Kapitola "Diskuse" je věnována celkovému hodnocení výzkumů. Zmiňuje také důležitou úlohu radiologických asistentů při ošetření pacientů v urgentním stavu. V "Závěru" hodnotím naplnění cílů této práce a nastiňuji možná řešení.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací a prevence komplikací
BROMOVÁ, Jana
Leidenská mutace faktoru V je dědičná porucha hemostatického mechanismu, která může vést ke zvýšenému vzniku trombů v cévním řečišti. Řadíme ji mezi trombofilní či hyperkoagulační stavy. Patří mezi nejčastější vrozené poruchy srážlivosti krve spojené se žilním tromboembolismem.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda sestry z chirurgických oborů mají znalosti o tomto onemocnění a o komplikacích tohoto onemocnění. Dále zjistit,zda vzdělání sester má vliv na znalosti o tomto onemocnění. A v rámci posledního cíle zjistit, zda pacienti mají znalosti o svém onemocnění a o předcházení komplikací.K těmto cílům byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. H1 Sestry s delší praxí z chirurgických oborů mají více informací o Leidenské mutaci a o prevenci komplikací spojených s tímto onemocněním než sestry s kratší praxí? H2 Sestry s vyšším vzděláním z chirurgických oborů mají více informací o tomto onemocnění a o komplikacích s ním spojenými než sestry s nižším vzděláním? VO1 Jsou pacienti informováni o výskytu komplikací a o předcházení akutního vzplanutí onemocnění? VO2 Podávají sestry informace o režimových opatřeních, které souvisí s tímto onemocněním? VO3 Vyskytly se komplikace během hospitalizace v souvislosti s Leidenskou mutací? Empirická část bakalářské práce se skládá ze dvou částí. První část byla provedena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden formou anonymního nestandardizovaného dotazníku určeným sestrám z chirurgických oborů v Nemocnici České Budějovice, a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Dotazník obsahoval 20 otázek, soubor těchto otázek tvořily otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Výsledky byly zpracovány v počítačovém programu Microsoft Excel a získaná data byla podrobena parametrické statistické analýze. Pro prezentaci výsledků byly použity grafy. Druhá část byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Výzkum byl proveden s pěti respondenty, formou polostandardizovaného rozhovoru, ke kterému bylo předem připraveno 20 otázek, které byly postupně doplňovány podle odpovědí respondentů. Rozhovory byly zaznamenávány písemnou formou do záznamového archu. Z rozhovorů byla získaná data zpracována kódováním a následnou kategorizací dat. Kategorizace byla provedena na základě vnitřní podobnosti kódů.Problematiku ošetřovatelské péče u pacientů s Leidenskou mutací spatřuji především ve spojitosti se vznikem komplikací, které mohou nastat. Jedná se o hlubokou žilní trombózu a plicní embolii.Snahou této bakalářské práce bylo poukázat na tuto problematiku a uvést toto onemocnění ve větší povědomost mezi ošetřovatelský personál.
|
|
|
Vyšetření D-dimeru u pacientů z okresu Jindřichův Hradec
PROCHÁZKOVÁ, Veronika
Vyšetření hladiny (koncentrace) d-dimeru v plazmě slouží k zachycení několika patologických stavů. Mezi nejčastější patří venózní trombóza a plicní embolie. Jenom trombóza je diagnostikovaná u 71 pacientů ze 100 000 obyvatel ročně, u plicní embolie je to na stejný počet obyvatel 69 osob. Díky zjištění hladiny d-dimeru můžeme i určit riziko trombofilie, tedy náchylnosti ke vzniku trombóz. Trombózy jsou třetím nejčastějším patologickým stavem po infarktu myokardu a mozkové mrtvici. Dalším diagnostikovatelným stavem jsou nepochybně diseminovaná intravaskulární koagulace, malignita, akutní koronární syndromy, zánětlivá onemocnění. Zvýšenou hladinu nacházíme i v období těhotenství. Mými cíly bylo: 1. Osvojení si metody pro vyšetření d-dimeru, kterou používají v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení Hematologie a krevní transfúze, během 1 měsíce. 2. Zpracování alespoň 30 vzorků. D-dimer patří mezi štěpné produkty fibrinu. Vzniká při fibrinolýze, které předcházel sled reakcí koagulační kaskády. Jeho přítomnost v krvi tedy svědčí o určité fibrinolytické aktivitě v cévním systému. Jeho hladina se zvyšuje i po traumatech nebo operacích. Zvýšenou koagulací a následně vyvolanou fibrinolýzou mohou trpět lidé, kteří užívají hormonální léčbu. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se zabývala tím, co je d-dimer, kdy vzniká. Zmínila jsem i koagulační kaskádu, která předchází samotné fibrinolýze. Zaměřila jsem se na hlavní trombotické stavy, při kterých je hladina d-dimeru zvýšená, z jakých příčin tyto stavy vznikají, jakým způsobem se dají diagnostikovat. Zabývala jsem se tím, která onemocnění mohou kvůli trombotickým stavům a trombofilii vzniknout, jaké jsou symptomy. V této části se nachází i druhy léčby trombotických stavů, materiál a podmínky práce se s ním, druhy hematologických vyšetření, možnosti stanovení d-dimeru a příprava protilátek. V praktické části je popsán příjem materiálu, jeho příprava k analýze, analýza, popis přístroje, potřebné reagencie, princip práce. Pracovala jsem na oddělení Hematologie a krevní transfúze v nemocnici v Jindřichově Hradci. Bylo mi umožněno vyšetřit 100 vzorků, ve většině od pacientů z ambulantních oddělení nemocnice. Pracovala jsem na automatickém koagulometru ACL Elite Pro a vyšetřila jsem hladinu d-dimeru. Ke stanovení d-dimeru v Jindřichově Hradci v rutinní praxi používají latex-aglutinační metodu. D-dimer obsažený v plazmě vytváří komplex s monoklonální protilátkou, která je navázaná na latexové částici. Samotný princip měření je imunoturbidimetrie, při 405 nm. Světelný paprsek se absorbuje na vzniklých imunokomplexech a měří se úbytek intenzity světla, které prošlo přes reakční kyvetu s analyzovaným vzorkem. Naměřené hodnoty d-dimeru jsem zpracovala do tabulek a grafů pomocí počítačového programu do samostatné části bakalářské práce. Výsledky jsem si rozdělila podle pohlaví, cut-off hodnoty d-dimeru užívané v Jindřichohradecké nemocnici, podle rizikového věku 45 let. Vytvořila jsem grafy a tabulky, podle kterých jsem hodnotila výzkum. Zvýšenou hladinu d-dimeru se mi podařilo prokázat u 56 pacientů, přičemž podíl mužů a žen byl stejný. Závislost zvýšené koncentrace na zvyšujícím se věku jsem nezpozorovala. Nepotvrzení dvou hypotéz může být zapříčiněno tím, že jsem vyšetřovala vzorky od malé skupiny pacientů, kteří měli diagnostikovaný nějaký patologický stav. Zvýšená koncentrace d-dimeru je nejčastěji způsobená životním stylem, dědičností. Při práci v laboratoři jsem si osvojila latex-aglutinační stanovení d-dimeru v plazmě.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tromboembolická nemoc v graviditě
ŠOTOVÁ, Karolína
Tato práce pojednává o tromboembolické nemoci v těhotenství. Její riziko se v těhotenství zvyšuje. Sledovala jsem tento problém z více hledisek, prvním byl záchyt rizikových pacientek už u obvodního lékaře. Dalším hlediskem bylo hodnocení rizikovosti jednotlivých pacientek na specializovaném pracovišti, jejich laboratorní testování a následná léčba. V poslední řadě jsem pak posuzovala účinnost léčby.
|
|
|
Role sestry při zajišťování ošetřovatelského procesu u klienta s plicní embolií v následné péči.
STEJSKALOVÁ, Jana
Plicní embolie je stav, kdy dochází k zanesení embolu krevním proudem do plicní tepny nebo jejich větví. Důsledkem je omezení průtoku plicním řečištěm s následnými poruchami hemodynamiky a ventilace. I přes velké pokroky v diagnostice a léčbě, je plicní embolie třetí nejčastější příčinou úmrtí a postižených tímto onemocněním stále přibývá.Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaký vliv má sestra na klienta v oblasti edukace plicní embolie, zdali postižení touto nemocí dodržují opatření nezbytná k prevenci komplikací a následně jaká je připravenost těchto klientů na propuštění do domácího léčení.
|
host ::
RSS.