|
|
Optimalizace procesu triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca)
TRNKA, Kamil
Tato diplomová práce se zabývá problematikou optimalizace indukce triploidizace u candáta obecného (Sander lucioperca) využívající chladové, teplé a tlakové šoky. K navození triploidního stavu larev u chladového šoku byly oplozené jikry ponořeny do chladové lázně o teplotě 0,5-1 °C, u teplého šoku do teplé lázně s teplotou vody 30 °C a u tlakového šoku byly oplozené jikry vystaveny tlaku 70 MPa. Jikry při chladovém šoku byly šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace s délkou expoziční doby 20; 40; 60; 90 a 120 minut. U teplého šoku byly jikry šokovány po 2; 4; 8; 12 a 16 minutách od aktivace při délce expoziční doby 5; 10; 20; 30 a 40 minut. U tlakového šoku byly jikry vystaveny tlaku 5 minut po oplození na 5; 10 a 20 minut. Ploidní úroveň larev byla následně stanovena pomocí průtokové cytometrie. Výsledkem všech experimentů byla líhnivost larev (%), podíl deformovaných larev (%) a množství triploidních larev (%) a zisk triploidů (%). Žádný z využitých šoků nevedl k navození 100% triploidního stavu u všech zkoumaných larev průtokovou cytometrií. Nejblíže se k tomuto výsledku přiblížil tlakový šok s 20minutovou expozicí jiker, který vedl k podílu 95 % triploidních larev a zisk triploidů odpovídal tedy hodnotě 12,2+-2,5 %. Je také potřeba podotknout, že se zvyšující se dobou expozice tlakového šoku dochází ke snižování líhnivosti larev a ke zvyšování množství deformovaných larev. Druhých nejlepších výsledků dosáhl chladový šok. Nejhorší výsledky byly po analýze zjištěny u teplého šoku.
|
|
|
Indukce a potenciální využití monosexních populací candáta candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivním chovu
ŠVEJDA, Pavel
Cílem této práce bylo indukovat monosexní populace candáta obecného metodou přímé maskulinizace a přímé feminizace za účelem změny pohlaví a vyhodnocení produkčních parametrů a tělesných indexů ošetřených skupin candátů. K přímé maskulinizaci byl použit 17 -methyltestosteron v dávce 30 nebo 50 mg.kg-1 po dobu 30 nebo 60 dní. K přímé feminizaci byl použit 17 -estradiol v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 30 dní. K experimentu byli použiti jedinci candáta obecného o TL = 51,52 +- 4,19 mm a W = 1,23 +- 0,26 g, FC = 0,9 +- 0,3. V experimentu se pomocí přímé feminizace podařilo dosáhnout poměru pohlaví 98,3:1,7 % ve prospěch samic. Jedná se tak o první záznam téměř celosamičí populace, indukované pomocí 17 -estradiolu. Nejvyšší úrovně maskulinizace testovaných jedinců byla dosažena u skupiny vystavené 17 -methyltestosteronu v dávce 30 mg.kg-1 krmiva po dobu 60 dní. V této populaci bylo zjištěno 75 % jedinců s výskytem samčí pohlavní tkáně, ze kterých 21,7 % bylo tvořeno jedinci, jejichž testikulární sperma by bylo možné využít k produkci celosamičí populace. U skupin ošetřených 17 -methyltestosteronem po dobu 60 dní byla pozorována přítomnost "neomales" a intersexuálních (hermafroditních) jedinců. Experiment odhalil, že použití hormonů 17 -methyltestosteronu a 17 -estradiolu může dočasně způsobit růstovou supresi, a to zejména v období expozice jedinců těmto hormonům a krátce po něm. Letálně však na jedince v námi aplikovaných dávkách nepůsobí. Vyšší rychlost růstu samic candáta obecného nebyla v testu potvrzena. Samice ošetřené 17 -estradiolem nevykázaly vyšší hmotnostní přírůstky oproti kontrolní skupině. Významný rozdíl v dosažené finální hmotnosti nebyl pozorován mezi oběma pohlavími v kontrolní skupině na konci experimentu.
|
|
| |
|
|
Vliv managementu krmení na intenzivní chov candáta obecného (Sander lucioperca)
KUČERA, Václav
Diplomová práce se zabývá problematikou intenzivního chovu candáta obecného v RAS a vlivem předkládání různých typů pelet (potápivých a plovoucích), a různými frekvencemi podávání krmiva v průběhu jednoho dne. Celá diplomová práce se tak skládá ze dvou oddělených experimentů. V prvním experimentu byl hodnocen vliv potápivého a plovoucího krmiva na produkční ukazatele a růstové schopnosti, rozrůstání obsádky odchovávaných ryb. Do experimentu bylo celkem nasazeno 8 000 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 21,38 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 16 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,77 ? 0,55 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14% (15:00) a při počáteční biomase 13,42 kg.m-?. Tyto ryby byly krmeny pomocí pásových krmítek s hodinovým strojkem krmivy Skretting Europa -15 F (plovoucí) a Biomar Effico Sigma (potápivé) o stejném živinovém složení. Po 16 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SGR, WG, TL a CF, přežití). Téměř všechny ukazatele vykazovaly statisticky významné rozdíly ve prospěch potápivého krmiva. Rozrůstání obsádky bylo mírně nižší u skupiny krmené plovoucím krmivem. Na začátku experimentu 2, při kterém byly testovány různé frekvence aplikace krmiva, bylo nasazeno 600 ks juvenilního candáta o průměrné hmotnosti 37,49 g. Tyto ryby byly odchovávány po dobu 6 týdnů při průměrné teplotě 21,37 ? 0,66 °C (7:00) a 20,96 ? 0,66 °C (15:00), průměrném nasycení kyslíkem 127,43 ? 2,37 % (7:00) a 117,03 ? 1,14 % (15:00) a při počáteční biomase 13,35 kg.m-3. Tyto ryby byly krmeny pomocí automatického krmítka Imetronic Self-Feeder ve 3 různých frekvencích denně (DKD, tj. denní krmná dávka byla rozdělena na 3, 6 nebo 12 dávek za den) krmivem Skretting Europa - 15 F. Po 6 týdnech byly vyhodnoceny produkční ukazatele, rozrůstání skupin, odebrány orgány na stanovení somatických indexů, stanoveno poškození ploutví a odebrána krev na biochemický rozbor. Při analýze produkčních ukazatelů nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi 3 skupinami. Rozrůstání bylo stanoveno jako nejnižší u skupiny krmené 3x a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Při analýze dat z biochemického rozboru krve byly objeveny zvýšené hladiny albuminů a triglyceridů u všech třech testovacích skupin, zejména u skupiny krmené 12x denně. Zároveň byly zjištěny i statisticky významné rozdíly mezi skupinami, u koncentrace amoniaku v plazmě (nejnižší koncentrace u skupiny krmené 3x denně a nejvyšší u skupiny krmené 12x denně) a hladiny glukózy. U glukózy byla zjištěna nejnižší hladina u skupiny krmené 3x denně. Skupiny krmené 6x a 12x denně vykazovaly velmi podobnou hladinu glukózy. Organosomatické indexy ukázaly rozdíl u hepatosomatického indexu (HSI). Nejvyšší hodnotu (a statisticky významně rozdílnou oproti oběma dalším skupinám) vykazovala skupina krmená 3x denně. Nejlépe hodnocená byla skupina krmená 6x denně. Ta dosáhla uspokojivých produkčních ukazatelů (vyšších než skupina krmená 3x denně ale mírně nižší než skupina krmené 12x denně), nižší rozrůstání (nižší než u skupiny krmené 12x denně), uspokojivě probíhající lipidový metabolismus (oproti skupině krmené 12x denně s poruchou lipidového metabolismu) a zároveň vykazovala nižší poškození ploutví než skupina krmená 12x denně.
|
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
|
Metodika kvantifikace dravých druhů ryb nádrží a jezer.
Blabolil, Petr ; Jůza, Tomáš ; Vašek, Mojmír ; Peterka, Jiří
Publikace obsahuje vyhodnoceni průzkumů 36 nádrží a umělých jezer v letech 1985–2020 v různých částech České republiky čtyřmi dolovnými metodami, které jsou dále členěny podle vzorovaného prostředí, denní periody a cílové věkové skupiny dravých ryb. Jedná se o tetanové, zátahové a vlečné sítě a kontinuální elektrolov z lodi. Vyhodnocena je ulovitelnost, standardizovaná a relativní početnost bolena dravého, candáta obecného, štiky obecné a sumce velkého. Na základě těchto údajů se čtenář může rozhodnout, kterou metodu použit k detekci konkrétního dravého druhu v danem prostředí a zjištěné výsledky porovnat se stavem na jiných lokalitách.
|
|
| |
|
|
ADAPTACE A INTENZIVNÍ CHOV OKOUNKA PSTRUHOVÉHO (Micropterus salmoides) V POROVNÁNÍ S INTENZIVNÍM CHOVEM CANDÁTA OBECNÉHO (Sander lucioperca)
HANZLÍK, Petr
Cílem této práce bylo ověřit okounka pstruhového (Micropterus salmoides), jako alternativu k candátovi obecnému (Sander lucioperca) pro chov v RAS. Okounek pstruhový by mohl vzhledem ke kvalitě masa srovnatelné s candátem obecným a výrazně nižší citlivostí na stres spojenou s chovem v RAS rozšířit počet chovaných druhů v intenzivní akvakultuře. Tento experiment byl rozdělen na dvě fáze. V první části byla dokumentována adaptace plůdku okounka pstruhového na podmínky v RAS a na příjem granulovaného krmiva. Po úspěšné adaptaci následovala druhá fáze hlavní experiment. Násada byla vybrána v rozmezí kusové hmotnosti 9-16 g. Ryby byly rozděleny do čtyř skupin candát 100%, okounek 100%, candát mix., okounek mix ve třech opakováních. Celkem bylo použito devět nádrží o objemu 600 l a rozměrech 101 x 100 x 59,5cm. Do každé nádrže bylo nasazeno 700 ks ryb. V mixech byl nasazen okounek s candátem v poměru 350 ks na 350 ks. Druhá část experimentu trvala 60 dní a během té doby byly sledovány parametry kvality vody dvakrát denně kyslík, teplota vody a jednou za den bylo zaznamenáváno pH, NO2- , NH4- . Každý den byla zaznamenávána mortalita jednotlivých skupin a denní krmná dávka. Po uplynutí 60 dní byly ryby jednotlivě zváženy za účelem zjištění procentuální četnosti zastoupení jednotlivých váhových skupin po 1 g. Z každé nádrže byla u jednotlivých částí experimentu náhodně vybrána skupina 33 ks u kterých byla provedena biometrika. Zjišťovaly se parametry TL,SL,W a z těchto získaných dat se vypočítaly běžné produkční ukazatele, jako FC, FCR, SGR. Zhodnocení výsledků a vzájemné porovnání jednotlivých zkoumaných skupin ukázalo následná zjištění. Okounek pstruhový vykazuje o něco nižší růstové schopnosti oproti candátu obecnému v RAS Musíme, ale zvážit nižší teplotu v systému, která byla nastavena za účelem prevence proti bakteriální infekci candáta na konečných 21,5°C a optimální teplotu pro okounka 26°C. U všech výše zmíněných parametrů dosáhla nejlepších výsledků skupina Candát mix. Výsledek tohoto experimentu prokázal vyšší přežití u okounka pstruhového a to 99,86% u skupiny okounek 100% a u okounka mix 99,81% zatím co u obou skupin candát 100% a candát mix nepřesáhlo přežití 97%. Jako zajímavé zjištění vyplývající z průběhu této práce, vyšel pozitivní vliv okounka pstruhového chovaného v polykultuře v RAS s candátem obecným. Candát obecný vykazuje vyšší růstové schopnosti ve smíšené obsádce s okounkem pstruhovým ve všech sledovaných parametrech.
|
|
|
Indukce triploidie u candáta obecného (Sander lucioperca)
RŮŽEK, Martin
Cílem této studie bylo indukovat triploidní stav u candáta obecného za pomoci chladového šoku. Pro navození triploidie byly oplozené jikry, aktivované při 14,5 °C, ponořeny do ledové lázně o teplotě 2 °C. Jikry byly šokovány po 1, 3, 5, 7 a 10 minutách od aktivace při délce expoziční doby 20 a 40 minut. Ploidní úroveň vykulených larev byla poté stanovena za pomocí průtokové cytometrie. Šok aplikovaný na jikry vedl ve všech testovaných skupinách k postupnému snížení líhnivosti, a to jak ve 20minutové (58,4-13,4 %), tak i ve 40minutové expozici (28-9,6 %). Zastoupení malformovaných larev se zvyšovalo spolu s časem pro začátek šoku a s délkou expoziční doby, při 20minutové expozici bylo zjištěno 0-47,2 % a při 40minutové expozici 0-58,8 %. Žádná z testovaných kombinací nedokázala navodit triploidní stav u 100 % larev. Výskyt triploidních larev se zvyšoval spolu se začátkem šoku a s délkou expozice, nejvyšší zastoupení triploidních larev bylo zjištěno ve skupině šokované po 10 minutách od aktivace, a to jak ve 20minutové (57,1 +- 14,2 %), tak ve 40minutové expozici (61,9 +- 8,2 %). Nejdůležitějším poznatkem této studie je skutečnost, že jsou chladové šoky schopny indukovat triploidní stav u candátích jiker. Pro navození triploidie u 100 % larev je nutné provést další výzkum, který by zahrnoval zkrácení expoziční doby a vyšší rozsah teplot v šokové lázni, čímž by se částečně eliminovala nízká líhnivost a zastoupení tělesných deformit u larev.
|
|
|
Optimalizace intenzivního chovu larev candáta obecného (Sander lucioperca L.)
MORAVA, Jakub
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet, porovnat a najít nejvhodnější hustotu vířníků (Brachionus plicatilis) na růst a přežití larev candáta obecného (Sander lucioperca) v recirkulačním akvakulturním systému. Druhý pokus otestoval počáteční odkrm candáta za pomoci vířníka a jeho následné kombinace s žábronožkou. V prvním experimentu byl pozorován vliv různé hustoty vířníků na růst a přežití larev candáta. Další sledované hodnoty byly např. Fultonův koeficient, celková délka ryb, hmotnost ryb a podobně. Ryby byly rozděleny na 4 skupiny o různých dávkách krmení a na kontrolní skupinu, která krmení nebylo podáváno. Vířníci byli použiti ve čtyřech hustotách 2 ks, 6 ks, 10 ks a 20 ks vířníků na larvu. Nejlepší růst vykazovala skupina D, ale to bylo kompenzováno nižším přežitím. Naopak nejlepší přežití bylo zaznamenáno u skupiny C, ale u této skupiny byl zaznamenán nižší růst. Jako nejoptimálnější byla zvolena skupina B, která byla krmena dávkou 6 ks vířníků na larvu. V druhém experimentu byly sledovány změny na těle candátů po rozkrmu vířníkem a následné kombinaci s žábronožkou. Pozorováno bylo úspěšné naplnění plynového měchýře a deformity těla a páteře po 40 denním odchovu larev candáta v RAS. U ryb na konci experimentu byly zaznamenány deformity těla v podobě chybějící horní čelisti, dolní čelisti a obou čelistí. Deformity páteře se vyskytovaly v podobě skoliózy, lordózy, kyfózy a pokřivení zig zag. Experiment prokázal, že neúspěšně naplněný plynový měchýř úzce souvisí s tvorbou deformit u candáta. Dalším zaznamenaným negativním faktorem, který ovlivňuje plnění plynového měchýře, jsou mastnoty na povrchu hladiny vody, a proto bych doporučil ve fázi plnění plynového měchýře instalovat na hladinu sběrače mastnot.
|
host ::
RSS.