|
|
Možnost obnovy rašeliništního biotopu ze semenné banky: Zaniklé rašeliniště u Příbrazského rybníka
ČÍŽKOVÁ, Eva
V důsledku zvyšujících se nároků lidské společnosti dochází k využívání, narušování a zániku přírodních biotopů. Lidské aktivity výrazně ovlivňují i biotopy rašelinišť, což vede k jejich úbytku, vlivem čehož jsou tyto biotopy ohrožené v mnoha zemích Evropy, včetně České republiky. Úbytek rašelinišť je patrný jak na lokální, tak i na globální úrovni, tudíž v posledních desetiletích vzrůstají snahy o obnovu těchto biotopů. Pro obnovu druhového složení degradovaných biotopů lze využít půdní semennou banku, která byla vytvořena před jejich narušením. Avšak, tímto způsobem je možné obnovit pouze ty druhy rostlin, které vytváří v půdě vytrvalou banku semen. Dále je nutné zohlednit, že je půdní semenná banka značně heterogenní, a to jak v počtu životaschopných semen, tak i v počtu druhů. V této diplomové práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka ze zaniklého rašeliniště, které se nachází u Příbrazského rybníka na jihu Čech. Předmětem výzkumu bylo zejména druhové složení rostlin vyrostlých z půdní semenné banky, která byla odebrána na různých místech lokality a v různých hloubkách půdního horizontu. Ze zkoumané půdní semenné banky zaniklého rašeliniště vyrostlo 54 druhů rostlin, z toho 13 z nich je na území České republiky vyhodnoceno jako druhy ohrožené nebo vzácné, z čehož vyplývá, že půdní semenná banka je schopna zvýšit druhovou bohatost dané lokality. Při zkoumání druhového složení semen půdní banky odebrané v různých hloubkách půdního horizontu vyšlo najevo, že počty jedinců i druhů schopných vyklíčit z půdní semenné banky postupně klesají od doby zániku rašeliniště, tudíž je (pro případnou obnovu tohoto biotopu) vhodnější použít ne příliš starou půdní semennou banku uloženou ve vrchní vrstvě půdního horizontu. Dále bylo zjištěno, že druhové složení půdní semenné banky je na různých místech lokality odlišné, což naznačuje, že je vhodné obnovit zaniklý biotop na takovém místě, jehož půdní semenná banka obsahuje cílové druhy rostlin.
|
|
|
Možnost obnovy mokřadních ohrožených biotopů ze semenné banky na příkladu slaniska
ČÍŽKOVÁ, Eva
Během několika posledních desetiletí dochází k masivnímu narušování a mizení přírodních biotopů, což má za následek ústup nebo zánik druhů rostlin, jež jsou na tyto biotopy vázané, čímž se snižuje druhová bohatost dané oblasti. Nicméně některé druhy rostlin produkují semena, která si v půdě uchovávají klíčivost po dlouhou dobu, tudíž se v semenné bance mohou nacházet druhy, které se na dané lokalitě již nenachází nebo nachází jen ve velmi malé míře, a proto teoreticky může být půdní semenná banka zdrojem těchto druhů a může být využita při obnovách druhového složení na dané lokalitě. V této bakalářské práci byla v ex-situ podmínkách zkoumána půdní semenná banka z nejrozsáhlejšího vnitrozemského slaniska v České republice, které se nachází u jihozápadního okraje rybníka Nesyt na jižní Moravě. Předmětem výzkumu byl především počet jedinců jednotlivých druhů vyklíčených ze semenné banky. Současně s tím bylo testováno, zdali různá výška hladiny vody v substrátu má vliv na četnost druhů a druhové složení rostlin vyrostlých ze semenné banky. Z půdní semenné banky slaniskového biotopu vyrostlo 44 taxonů, z toho 18 z těchto taxonů je na území České republiky klasifikováno v kategoriích ohrožené nebo vzácné. Dohromady bylo zaznamenáno 1233 jedinců rostlin, přičemž nejvíce jedinců bylo zařazeno do druhu Plantago uliginosa (jitrocel chudokvětý) a Juncus compressus (sítina smáčknutá), jejichž jedinci tvořili více jak polovinu z celkového počtu jedinců, zatímco počet jedinců ostatních taxonů se nejčastěji pohyboval v rozmezí od 1 do 10 jedinců. Testování vlivu výšky hladiny vody na četnost druhů a druhové složení ukázalo, že více druhů rostlin vyklíčilo za podmínek, při nichž se hladina vody nacházela pod úrovní substrátu než za podmínek, při kterých byl substrát trvale zamokřen až zaplaven.
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Vegetace a půdní semenná banka na vybraných úhorech v NP Podyjí
Smetanová, Sabina
V důsledku intenzifikace zemědělství a upuštění od tradičního způsobu obhospodařování běžného do poloviny 20. století (pěstování plodin na orné půdě bez používání pesticidů, pastva, ruční, maloplošné a nepravidelné kosení) došlo k poklesu biodiverzity zemědělské krajiny v mnoha regionech Evropy. Jednou z možností, jak pokles bio-diverzity zmírnit, je využití úhorů jako možného managementu v ochraně přírody. Na 8 lokalitách rozmístěných po celém území Národního parku Podyjí byla v červ-nu a září 2018 fytocenologicky dokumentována jednoletá vegetace vzešlá v místě dlouhodobých experimentálních úhorových ploch. Na každé lokalitě byly zapisované fytocenologické snímky v pěti opakováních pro každou z variant pokusu, pás „A“ byl od prosince 2008 do současnosti každoročně oraný, zatímco pás „B“ byl po zorání v roce 2008 ponechán jako úhor a znovu pravidelně orán až od roku 2013. V březnu 2019 byly také odebrány vzorky půdy, které budou sloužit pro stanovení klíčivosti semenné banky v nádobových pokusech. Maloplošné rozorání homogenní travino bylinné vegetace na místě bývalých polí umožní obnovu krátkověkých druhů rostlin ze semenné banky, které by jinak v hustě zapojeném porostu nemohly vyklíčit. Využitelnost a prospěšnost úhorů pro zvýšení biodiverzity v území, stejně tak rizika s tím spojená, bude možné plně zhodnotit až po dlouhodobém studiu sukcese vegetace.
|
|
|
Půdní semenná banka lužních lesů Jižní Moravy
Posslová, Jana
Tato práce se zabývá studiem složení a struktury půdní semenné banky v lužním lese na jižní Moravě v polesí Valtice. Na základě 97 odběrů půdy v roce 2011 bylo analyzováno druhové složení půdní semenné banky. Získaná data byla vyhodnocena vhodnými statistickými metodami pomocí programu R, Turboweg a QGis. Bylo zjištěno, že druhová bohatost a počet semen v půdě se snižuje se zvyšujícím se věkem lesního porostu. Mění se také podíl stres tolerujících a ruderálních druhů. Půdní semenné bance dominuje zejména kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
|
|
| |
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Význam regenerace ze semen pro změny druhového složení v důsledku pastvy
Kladivová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Pastva domácích zvířat má v naší republice dlouholetou tradici. Přesto od 50. let minulého století z krajiny pomalu mizí. Ústup hospodaření je zejména markantní na méně úživných stanovištích, která jsou často cenná a proto chráněná - především fragmentované svažité stráně a stepi. V případě, že je pro účely ochrany zaveden pastevní management, často nevíme jak přesně budou společenstva na zvolený typ pastvy reagovat. Neznáme ani procesy, kterými pastva na vegetaci působí. V roce 2005 byl pro účely ochrany suchomilných stepních trávníků v CHKO Český Kras zaveden pastevní management. V rámci tohoto projektu jsem studovala příspěvek generativního rozmnožování ke změnám ve vegetaci. Cílem práce bylo zjistit: a) jak pastva ovlivňuje klíčení a přežívání semenáčků, b) jakým limitacím generativní rozmnožování podléhá a c) jak ke změnám vegetace přispívá půdní semenná banka. Proto jsem od roku 2005 sledovala klíčení a přežívání přirozených semenáčků, opakovaně jsem založila výsevový pokus a určila jsem složení perzistentní půdní semenné banky. Pastva měla kladný vliv na klíčení semenáčků, a to jak na jejich množství tak na druhové složení. Na následné přežívání semenáčků už pastva neměla průkazný vliv. Semenáčky na pasených plochách měly rychlejší obrat než semenáčky na kontrolních plochách. Generativní...
|
host ::
RSS.