|
|
Studium elektrochemické inzerce kationtů do oxidů přechodových kovů
Svoboda, Vít ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Elektrochromní zařízení jsou založena na interkaláčních procesech do aktivní vrstvy, nejčastěji do WO3. Optické vlastnosti aktivní vrstvy jsou měněny interkalací iontů z elektrolytu . Z tohoto důvodu se využívá lithných iontů. Hmota tenké vrstvy může být pozorována pomocí QCM metody, která je založena na změně resonanční frekvence krystalového rezonátoru. Zkoumaná hmota je nanesena na povrch krystalového rezonátoru. Různé druhy kovů (Pt, Au, Ag) mohou tvořit elektrodu tohoto rezonátoru. Nejčastěji je tento rezonátor laděn na frekvenci 5 Mhz. Změna této frekvence slouží k detekci chemických změn na povrchu elektrody. QCM je velmi citlivá metoda.
|
|
|
Využití fotovoltaického jevu v kombinaci s elektrochromizmem
Šeda, Radek ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Jakubis, Ivan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá přípravami aktivních elektrochromních vrstev oxidu titaničitého, oxidu wolframu a simulací propojení elektrochromní struktury s fotovoltaickým článkem. Pomocí elektrodepozice byly na skleněných substrátech ITO vytvořeny aktivní vrstvy, u kterých byly následně zkoumány jejich interkalační vlastnosti. V této práci jsem se pokusil navrhnout propojení elektrochromního prvku s fotovoltaickým článkem. Funkčnost navrženého propojení jsem potom ověřil pomocí softwarového prostředí MATLAB Simulink.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce)
Název práce: Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikova- ného oxidu wolframu Autor: Jan Polášek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Karel Mašek, Dr., Katedra fyziky po- vrchů a plazmatu Abstrakt: Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme mož- nosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nalezeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. Klíčová slova: katalýza, oxid wolframu, klastry, částečná oxidace methanolu, leptaný uhlík 1
|
|
|
Senzorické vlastnosti modifikovaných vrstev oxidu wolframu
Vojík, Jiří ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Haviar, Stanislav (oponent)
Předmětem předložené práce je studium senzorických vlastností čistých, platinou dopovaných a zlatem dopovaných tenkých vrstev oxidu wolframu. Požadované vrstvy byly připraveny magnetronovým naprašováním na sklo a oxidovaný křemík. Jejich chemické složení bylo studováno metodou XPS. Jejich morfologie byla měřena pomocí AFM a SEM. Senzorická odezva vrstev v intervalu 1 000 až 10 000 ppm vodíku byla studována při teplotách od 100 do 350 řC. Ukázalo se, že během senzorických testů docházelo k částečné redukci oxidů platiny PtO2 a PtO až na kovovou platinu a jejímu zapouzdření oxidem wolframovým. Citlivost dopovaných vrstev byla zvláště na nižší koncentrace vodíku mnohem vyšší než v případě čistých vrstev. V případě platinou dopovaných vrstev citlivost klesala s rostoucí teplotou na rozdíl od zlatem dopovaných vrstev, kde citlivost naopak s teplotou rostla. Zlato se po přípravě nacházelo ve dvou stavech - v kovovém a ve formě oxidu Au2O3. Během senzorických testů došlo k jeho redukci. Senzorické testy způsobily zvětšení krystalických zrn a v případě platinou dopovaných vrstev také výrazné zvýšení jejich hrubosti.
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Novák, Stanislav (oponent) ; Plšek, Jan (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme možnosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nale- zeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. 1
|
|
|
Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikovaného oxidu wolframu
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce)
Název práce: Studium fyzikálně-chemických vlastností povrchově modifikova- ného oxidu wolframu Autor: Jan Polášek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Doc. RNDr. Karel Mašek, Dr., Katedra fyziky po- vrchů a plazmatu Abstrakt: Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části zkoumáme mož- nosti vytváření monokrystalických klastrů wolframu a oxidu wolframu pomocí magnetronového naprašivání s plynovou agregací. Klastry jsou připravovány v nereaktivní (Ar) a reaktivní (Ar + O2) atmosféře a ohřívány buď po depozici, nebo v letu pomocí IČ záření. Podrobně byl popsán vliv kyslíku na agregační proces a byly nalezeny možnosti vytváření krystalických klastrů z wolframu i jeho oxidu. V druhé části práce zkoumáme reaktivitu vrstev oxidu wolframu, čistých či dopovaných vzácnými kovy (Pt, Au), deponovaných na křemík a leptaný uhlík, při částečné oxidaci methanolu. Byl nalezen a popsán vliv jak uhlíkové podložky, tak dopantů na reaktivitu vzorků. Rovněž byly popsány změny v morfologii a chemickém stavu vzorků, ke kterým během reakce docházelo. Klíčová slova: katalýza, oxid wolframu, klastry, částečná oxidace methanolu, leptaný uhlík 1
|
|
|
Studium senzorických vlastností tenkých vrstev oxidu wolframu
Vojík, Jiří ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Klára (oponent)
Předmětem předložené práce je studium plynově senzorických vlastností čistých a platinou dopovaných tenkých vrstev oxidu wolframu na skleněném substrátu. Potřebné vrstvy byly připravovány magnetronovým naprašováním z wolframoxidového terče. Chemické složení a morfologie vrstev byly studovány metodami XPS a SEM. Zjistilo se, že deponované vrstvy jsou relativně rovné, homogenní a skládají se z polykrystalického WO3. Také se ukázalo, že platina přítomná v modifikovaných vrstvách je ve formě oxidů PtO2 a PtO. Během následného ohřevu na vzduchu, který je potřebný pro správné fungování vrstev jako senzorů, došlo ke zvýšení vodivosti vrstev a také k částečné redukci PtO2. Senzorické vlastnosti vrstev byly studovány při pracovní teplotě 300 řC. Větší citlivost na expozici vodíku prokázala platinou dopovaná vrstva.
|
|
|
Příprava a charakterizace tenkých epitaxních vrstev oxidu wolframu
Pavlíková, Romana ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Olejník, Kamil (oponent)
Tenké epitaxní vrstvy oxidu wolframu byly připraveny metodou vakuového napařování na povrchy monokrystalů Pd(111), Cu(111), Cu(110) a Cu(100) a studovány metodami RHEED, XPS a AFM. Depozice probíhala při teplotách substrátu 300 řC - 400 řC v UHV nebo v kyslíkové atmosféře. Jako optimální podmínky pro depozici se ukázala teplota 400 řC a kyslíková atmosféra. Takto připravené tenké vrstvy jsou epitaxní a jen částečně redukované. Na povrchu Pd(111) a Cu(111) vznikla vrstva skládající se ze dvou fází: téměř atomárně rovné fáze s epitaxní rovinou (100) a fáze tvořené třídimenzionálními částicemi s epitaxní rovinou (111). Vrstva deponovaná na Cu (100) se skládala také z dvou fází: hladké vrstvy s epitaxí (100) a samoorganizované 1D struktury ve směrech Cu[010] a Cu[001]. Na povrchu Cu(110) pak vznikla pouze samoorganizovaná struktura ve směru Cu[1-10]. Byly studovány možnosti oxidace deponovaných částečně redukovaných vrstev pomocí radiofrekvenčního plazmatu kyslíku, vystavení vrstvy vlivu O2 za zvýšené teploty a vystavení působení atmosféry. Byla také zkoumána teplotní stabilita systému WO3/Cu(110) až do teploty 620 řC.
|
|
|
Studium modelového systému kov/oxid wolframu metodou RHEED a metodami elektronových spektroskopií
Polášek, Jan ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá modelovým systémem oxidu wolframu dopovaného zlatem a platinou. Orientovaná vrstva oxidu wolframu s epitaxní rovinou (111) byla připravena oxidací povrchu monokrystalu W(110) v radiofrekvenčním kyslíkovém plazmatu s~následnou rekrystalizací ohřevem ve vakuu. Na tento povrch byly postupně deponovány nespojité tenké vrstvy platiny a zlata. Struktura, morfologie, chem. složení a elektronické vlastnosti byly zkoumány metodami RHEED, AFM a PES. Depozice zlata nebo platiny při teplotě 300 řC vedla k růstu orientovaných částic s epitaxní rovinou (111) a polykrystalické fáze. Pomocí adsorpce CO pozorované metodou SRPES bylo prokázáno zapouzdření platiny v materiálu podložky při zvýšené teplotě. Zlato reagovalo s podložkou jen slabě. Depozice druhého kovu vedla ke vzniku ostrůvků se strukturou typu "core - shell". Pomocí PES byl pozorován vznik bimetalické slitiny Au - Pt. Struktura bimetalických ostrůvků závisí na pořadí depozice kovů a teplotě vzorku. Metodou PES byla rovněž zkoumána teplotní stabilita systémů při ohřevech až na 600 C.
|
|
|
Studium vlivu teploty substrátu na strukturu epitaxních vrstev oxidu wolframu
Pavlíková, Romana ; Mašek, Karel (vedoucí práce) ; Veltruská, Kateřina (oponent)
Předmětem práce je zkoumání vlivu teploty substrátu při radiofrekvenční oxidaci monokrystalu wolframu W(110) na strukturu, chemické složení a morfologii vznikajících vrstev. Tyto parametry byly zkoumány pomocí metod RHEED, XPS, AFM a SEM. Oxidace byla provedena za pokojové teploty a dále při teplotách substrátu 400ř C, 500ř C a 550ř C. Vrstvy vznikající za pokojové teploty a při 400ř C byly amorfní, rekrystalizací pak bylo dosaženo epitaxního uspořádání. Za teploty 500ř C vznikla přímo epitaxní vrstva. Po dalším zvýšení teploty na 550ř C vznikla polykrystalická vrstva, která ale téměř postrádala preferenční uspořádání. Veškeré vznikající epitaxní vrstvy oxidu wolframu rostly s krystalografickou rovinou (111) rovnoběžnou s povrchem. Vrstvy rostly s relativně vysokou hrubostí v řádu několika nanometrů.
|
host ::
RSS.