|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: Zmapovat činnosti sestry při provádění fyzikálního vyšetření a zmapovat rozdíly při provádění fyzikálního vyšetření v chirurgickém ošetřovatelství. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Soubor tvořilo celkem 8 sester, které pracují na chirurgických odděleních s různým změřením. Dále byla využita kvantitativní metoda. Byla zvolena metoda dotazování pomocí dotazníků, které se skládal z otevřených, polootevřených, nebo uzavřených otázek. Byly určeny pro sestry, které pracují na chirurgických odděleních s různým zaměřením. Celkem na ně odpovědělo 169 respondentů. Výzkum probíhal online formou. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky práce: Z rozhovorů vyplývá, že sestry fyzikální vyšetření provádí a znají jeho podstatu a specifika, která se liší dle oddělení. Do dotazníkového šetření se nejvíce zapojily sestry, které pracují na klasickém chirurgickém oddělení (42,6 %). Nejvíce sester má vzdělání vysokoškolské bakalářské (45,6 %). Nejčastější délka praxe na chirurgickém oddělní byla v rozmezí 0-10 let (56,8 %). Z celkového počtu 169 respondentů jich 111 pracuje v krajské nemocnici. Při příjmu pacienta pro stanovení diagnózy nejčastěji data sbírá sestra i lékař (73,4 %). Při provádění fyzikálního vyšetření asistuje lékaři 85, 2 % sester. Fyzikální vyšetření na svém oddělení provádí 97,6 % sester. Vyšetření pohledem, čichem a vědomí provádí sestra vždy. Pohmatem a poslechem vyšetřuje sestra málokdy a vyšetření poklepem a per rectum neprovádí téměř nikdy. Fyzikální vyšetření sestrou je na jednotlivých chirurgických odděleních liší. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a vyšetřením vědomí a chirurgickém oddělení, na kterém pracuje. Fyzikální vyšetření sestrou se liší délkou praxe. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a délce praxe na chirurgickém oddělení. Fyzikální vyšetření se liší věkem sester. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohledem a vyšetřením vědomí a věkem sestry. Závěr: Závěrem lze říct, že fyzikální vyšetření provádí sestra v rámci svých kompetencí a v rámci potřeb svého pracoviště a poskytovaná péče odpovídá úrovni a vybavenosti oddělení, na kterém pracuje.
|
|
| |
|
|
Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou
Mrázková, Vendula ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou" se věnuje mužům, kteří se rozhodli vstoupit do silně feminizované profese, vystudovali obor zdravotní sestra na střední škole nebo navázali na střední vzdělání vyšším - ať už na vyšší odborné škole nebo vysokoškolským studiem bakalářského či magisterského programu na lékařské fakultě, a v současnosti pracují ve zdravotnickém zařízení v České republice jako zdravotní sestra. Kvalitativní výzkum vedený s komunikačními partnery pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťoval, co za rozhodnutím zvolit si profesi, která je obvykle vnímána jako femininní, stálo, a zda se mužům jejich očekávání během výkonu praxe naplnila či změnila. Výsledky diplomové práce by mohly sloužit mimo jiné také personalistkám a personalistům zdravotních zařízení či hlavním sestrám nemocnic pro pochopení problému nedostatku či fluktuace zdravotních sester - mužů.
|
|
|
Management práce sestry v septické ortopedii
HRACHOVÁ, Jana
Diplomová práce se věnuje managementu práce sestry v septické ortopedii z pohledu sestry a pacienta jakožto příjemce péče. Vzhledem k tomu, že operativa všeobecně jde velmi rychle dopředu a operuje se v různém terénu, mnohdy i v infikovaném nebo potenciálně infikovaném, může dojít k tomu, že se operační rána infikuje vlivem mikroorganismů zvenčí nebo zevnitř. Proto je nezbytné, aby sestry, které pracují s takovýmito pacienty, znaly management práce o pacienta s infekční komplikací. Cílem práce je zmapovat management práce sestry v septické ortopedii. Pro jeho dosažení byly stanoveny 3 hypotézy a 4 výzkumné otázky. K naplnění cíle byl využit kvantitativní výzkum, který probíhal formou dotazníků pro sestry, které se při své práci setkávají s pacienty se septickou diagnózou či komplikací. Do výzkumu bylo zařazeno 365 dotazníků. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s 9 participanty, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu. Můžeme říci, že ač s pacienty ze septické ortopedie přicházejí sestry do kontaktu ve všech typech nemocnic napříč celou republikou, nelze říci, že existuje jednotný model v poskytování péče. Pravdou zůstává, že při poskytování péče záleží na vzdělání, délce praxe sester, ale i na typu nemocnice kde je pacient hospitalizovaný. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyplynulo zjištění, že u pacientů největší roli nehraje způsob poskytování péče, ale lidský přístup k nim, komunikace s nimi a čas, který je personál ochotný jim věnovat. Spokojenějším pacientem je ten, kterému se personál věnuje. Závěrem bychom rády řekly, že septická ortopedie z pohledu managementu práce sestry je málo diskutovaná a bylo by vhodné toto změnit.
|
|
|
Časový snímek práce všeobecných sester na standardním pracovišti
POSTLOVÁ, Kristina
Bakalářská práce pojednává o časovém snímku práce všeobecných sester na standardním pracovišti. V teoretické části jsou popsány informace o výkonu povolání a vzdělání v oboru všeobecná sestra (podmínky pro výkon povolání, kvalifikační, specializační a celoživotní vzdělávání). Dále jsou popsána specifika výkonu povolání všeobecná sestra včetně kompetencí, je vymezena ošetřovatelská péče zajišťovaná všeobecnými sestrami a je představena také dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb, která je vedena všeobecnými sestrami. Další část bakalářské práce pojednává o analýze práce v ošetřovatelství, představuje její metodologii (snímek pracovního dne, pozorování, rozhovor), jež byla využita pro vypracování výzkumné části práce. Porovnány jsou také nástroje sloužící pro měření pracovní zátěže všeobecných sester na standardním pracovišti s totožnými nástroji využívanými na jednotkách intenzivní péče. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké činnosti vykonává všeobecná sestra v průběhu směny včetně časové náročnosti těchto činností a následné zmapování námětů na optimalizaci práce navržených pozorovanými všeobecnými sestrami na standardním pracovišti. Výzkumná část je realizována pomocí kvalitativní metody výzkumu, kdy výzkumný vzorek tvoří všeobecné sestry z vybraného standardního pracoviště. Pomocí polostrukturovaného pozorování časového snímku práce všeobecných sester jsou shromažďovány časové údaje o využívaném času pro jednotlivé vykonávané činnosti. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru jsou zjišťovány návrhy všeobecných sester na optimalizaci práce na standardním pracovišti z hlediska času.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Potravinové intolerance a alergie u dětí z pohledu ošetřovatelského personálu
KREJSOVÁ, Lucie
Potravinová intolerance je stav, kdy je přítomna absence látky nebo skupiny látek, které za fyziologických podmínek pomáhají ke zpracování potravy. Potravinové intolerance se projevují rozmanitou škálou příznaků a může je způsobovat celá řada faktorů. Pokud se u dítěte rozvine potravinová intolerance, jeho organismus není z důvodu absence určité látky schopen trávit a zpracovat danou potravinu, a tak vznikne celá řada klinických příznaků, které se ve většině případů týkají více orgánových soustav. Na rozdíl od potravinové alergie je potravinová intolerance přímo závislá na množství požité vyvolávající látky a vzniku klinických příznaků. U potravinových intolerancí u méně citlivých jedinců nemusí ani stopové množství problematické potraviny vyvolat žádné klinické příznaky. Dokonce se doporučuje, aby dětský pacient, který trpí potravinovou intolerancí, nedržel eliminační dietu, ale aby malé množství problémové potraviny do stravy zařadil. Je to z důvodu prevence udržování nežádoucí senzibilizace. Mezi známé příznaky potravinové intolerance patří například průjem a bolesti břicha. Méně známými příznaky jsou únava, bolesti hlavy, migrény nebo muskuloskeletární problémy. V léčbě jsou v současné době na trhu pro laktózovou intoleranci dostupné doplňky stravy, které se užívají při jídle a obsahují laktázu, enzym, který pomáhá štěpit laktózu (mléčný cukr) a tak pacient může konzumovat i potraviny, které laktózu obsahují. V současné době je stále těžké pochopit patofyziologii vzniku některých potravinových intolerancí a z toho důvodu mohou být nebezpečné u pacientů v dětském věku. Na druhou stranu potravinová alergie je stav, kdy vzniká nepřiměřená a nežádoucí reakce imunitního systému dětského pacienta. Rozvoj potravinové alergie ovlivňují genetické predispozice dětského pacienta, ale i jeho prostředí. Potravinové alergie mohou způsobovat lehké, ale i velmi vážné reakce organismu. Proto se doporučuje na rozdíl od potravinové intolerance dodržovat eliminační dietu a vyhnout se i stopovému množství alergenu. Potravinové alergie mohou způsobit až život ohrožující stav, který se nazývá anafylaktický šok a může dojít k následnému úmrtí dětského pacienta. Proto je důležité, aby tito pacienti dodržovali přísnou dietu a aby jejich okolí, včetně rodičů a ošetřovatelského personálu znalo typické příznaky anafylaktického šoku. Mezi klinické příznaky potravinové alergie patří problémy gastrointestinálního traktu, respirační potíže nebo kožní příznaky, které u části pacientů zahrnují atopickou dermatitidu. V prevenci vzniku potravinové alergie hraje důležitou roli kojení a výživa laktující matky, protože během kojení dochází k důležitému mikrobiálnímu osídlení střev dítěte. U dětských pacientů je důležité vědět, že u většiny z nich časem, nejčastěji kolem školního věku, spontánně potravinové alergie vymizí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestry pečují o dětského pacienta, který trpí potravinovou alergií nebo intolerancí a zjistit, jakými znalostmi sestry disponují o potravinových alergiích a intolerancích. Pro uskutečnění výzkumu bylo využito kvalitativního šetření pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Pro kvalitnější zpracování byly rozhovory anonymně nahrávány na diktafon a následně přepsány do písemné podoby. Výsledky kvalitativního šetření byly analyzovány pomocí metody tužka a papír, tedy zakódovány. Dále byly výsledky kategorizovány do pěti kategorií. Kategorizace: Příznaky, Potravinové alergie, Znalosti, Anafylaktický šok, Specifika ošetřovatelské péče. Kategorie jsou nadále rozdělené systematicky podle výsledných odpovědí respondentek do dalších jedenácti podkategorií. Výsledky jsou přehledně rozdělené do tabulky a schémat. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče o děti s potravinovou alergií nebo intolerancí. Zmapované znalosti sester o potravinových alergiích a intolerancích jsou nedostatečné.
|
|
|
Odborná praxe pohledem studenta ošetřovatelství
ŠKRDLETOVÁ, Adéla
Úvod: Práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání všeobecných sester. Podrobněji je zaměřena na odbornou ošetřovatelskou praxi. Vzdělávání sester je nezbytné pro zajištění kvalitní a bezpečné péče. Praktické vyučování tvoří velkou část pregraduálního vyučování, proto je potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Studenti během praxe nabývají teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, které jsou důležité pro jejich budoucí profesní činnost. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit názory studentů spojené s odbornou ošetřovatelskou praxí. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru se studenty všeobecného ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Rozhovory byly rozděleny do tří kategorií pro lepší přehlednost a celkový počet otázek byl 28. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že očekávání studentů je spíše pozitivní a spočívá ve zdokonalení se v praktických dovednostech, získání samostatnosti při vykonávané praxi, nabytí sebevědomí a větší rozhled při výběru budoucího zaměstnání. Spolupráce s ošetřovatelským personálem spočívá na individuální rovině, ovlivněna především osobností sestry. Zkušenosti studentů na praxi jsou pozitivní, neutrální i negativní, ovlivněné především personálem a jejich zájmem o studenty, typem oddělení, mentoringem, stresem a vybavením oddělení. Závěr: Výsledky ukazují, že studentům na odborné praxi musí být věnována náležitá pozornost. Spokojenost studentů je důležitý faktor, který by měl být společným primárním zájmem vyučujících a personálu.
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu
ŠAŠKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce, která je nazvána Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu, je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám definicí "paliativní ošetřovatelská péče", dále je popsána její historie, rozdíl mezi obecnou a specializovanou paliativní ošetřovatelskou péčí, jsou popsány cíle paliativní péče, je popsána role sestry a jsou rozebrána specifika paliativní ošetřovatelské péče. Druhá část teoretické části se zaměřuje na definici karcinomu pankreatu, etiologii, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a TNM klasifikaci . V praktické části bakalářské práce jsou vyobrazeny výsledky kvalitativního výzkumu, kde zjišťuji odpovědi na výzkumné otázky, které jsou důležité pro cíle výzkumu. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřování v terminálním stádiu, zda sestry dělají rozdíly v ošetřování v určitých fázích nemoci, jakým způsobem si udržují duševní zdraví a zda mají možnosti naplnit spirituální přání pacienta. Výzkum je realizován polostrukturovaným rozhovorem, který je veden se sestrami interního a onkologického oddělení. Z výzkumu vyplývá, že specifika paliativní ošetřovatelské péče se odvíjejí od emocí sester, ošetřovatelská péče v určitých fázích nemoci je podmíněna spoluprací pacienta, dále pak, že duševní hygiena je velmi důležitá pro sestry a její naplňování je pomocí fyzických aktivit. V poslední řadě je zjištěno, že naplnění spirituálních potřeb pacienta závisí na dostupnosti dané potřeby. Tato práce poskytuje čtenářům informace týkající se paliativní ošetřovatelské péče u pacientů s karcinomem pankreatu v praxi. Pomáhá pochopit zátěž, kterou sestry zažívají jak z psychického, tak z fyzického hlediska při péči o pacienty v paliaci. Kromě toho mohou tyto informace nabídnout sestrám nápady a rady ohledně udržení duševního zdraví a možných změn v přístupu k péči o pacienty v paliativním stadiu.
|
|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
host ::
RSS.