|
|
Vliv rozdílných typů zástinu na vybrané vlastnosti plantáží Coffea arabica v okolí města Villa Rica, Peru
Ehrenbergerová, Lenka
Kávovník náleží mezi velmi důležité plodiny a zároveň je vhodný pro pěstování v agrolesnických systémech. Během pěti let byly studovány čtyři kávové plantáže s různými typy zástinu a bez něj v centrální části podhůří peruánských And. Jednou ze sledovaných veličin bylo vázání uhlíky, kdy nejvíce ho bylo vázáno na plantáži stíněné Eucalyptus spp., následoval Pinus spp., Inga spp. a nejméně na nezastíněné plantáži. Při studiu mikroklimatu bylo zjištěno, že zástin snižoval teplotu vzduchu a půdy a zvyšoval vlhkost vzduchu v porovnání s nezastíněným stanovištěm. Dostupnost vody v půdě byla menší na zastíněné plantáži. Další studovanou charakteristikou byl výskyt kávové rzi, kdy největší vliv na přítomnost této choroby měla odrůda a věk kávovníku. Dle výpočtů v této práci, příjem z prodeje dřeva stínících dřevin může činit 2 až 72 % příjmů z prodeje kávy.
|
|
|
Robotizované dojení a jeho působení na dojnice
Ševčík, Jiří
Cílem předkládané doktorské dizertační práce bylo vyhodnotit účinky dvou různých typů dojicích systému (CMS - konvenční systém dojení vs. AMS - automatický systém dojení) na produkci mléka, na vliv mikroklimatických podmínek na dojení, na frekvenci návštěvnosti robotů, na dobu rozdojování a dojení a na míru traumatizace struků během procesu strojního dojení u holštýnského skotu. Pokusy byly provedeny ve dvou lokalitách: v Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích a na farmě ZEMAX, a.s. v Šitbořicích. Sledování probíhalo od 1. ledna 2014 do 15. prosince 2015. Vyšší celkový nádoj na dojení za den a nižší nádoj na 1 dojení na farmě s AMS byl způsoben vyšší četností dojení. Na farmě s CMS jsou dojnice dojeny pokaždé 2krát denně a na farmě s AMS mohou dojnice přistupovat na dojící stání dle potřeby. V roce 2014 byl průměrný počet frekvencí 2,64 a v roce 2015 navštívili dojnice roboty průměrně 2,88krát.Tepelný stres měl vliv na sníženou produkci mléka v letním období. Vliv tepelného stresu byl výraznější v roce 2015, neboť hodnota THI větší než 80 trvala mnohem déle. Délka doby rozdojování jednotlivých čtvrtí byla v AMS zjištěna v roce 2014 od 0:13 min. do 0:16 min., v roce 2015 od 0:14 min. do 0:19 min. Na farmě s CMS doba rozdojování nebyla evidována. Délka doby dojení v CMS v obou sledovaných letech byla 5:02 min. V AMS byla v roce 2014 od 3:03 min do 3:53 min., v roce 2015 od 3:05 min. do 4:45 min. Traumatizace struků při procesu strojního dojení byli menší při použití AMS.
|
|
|
Charakteristika ovzduší vnitřních prostor zdravotnických zařízení
Hladíková, Dita ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Holcátová, Ivana (oponent)
Nemocnice a zdravotnická zařízení jsou velice specifická prostředí, která vyžadují kontrolu kvality vnitřního ovzduší. Lidé, kteří navštěvují zdravotnická zařízení, bývají díky oslabenému imunitnímu systému na kvalitu ovzduší velice citliví. Zhoršená kvalita vnitřního ovzduší zdravotnických zařízení může mít nepříznivý vliv na pracovní výkon personálu zařízení, kdy případná pochybení z tohoto důvodu mohou mít velmi vážné následky. Podstatou diplomové práce je zhodnocení hlavních složek vnitřního mikroklimatu (teplota a relativní vlhkost vzduchu) a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí vybraných zdravotnických zařízení v České republice a následné srovnání s právními předpisy, určenými pro tento typ prostředí. Měření probíhalo ve dvou nemocničních zařízeních a devíti soukromých lékařských ordinacích od prosince 2011 do března 2013. Z výsledků vyplynulo, že hodnoty mikroklimatických podmínek a koncentrace oxidu uhličitého v prostředí lůžkových pokojů pacientů byly v chladné a teplé části roku rozdílné. V zimní části se s požadavky právních předpisů nejvíce rozcházela relativní vlhkost vzduchu, zatímco během letního období byly zjištěny disproporce naměřených hodnot teploty vzduchu lůžkových pokojů. Na koncentraci oxidu uhličitého měla vliv velikost pokojů míra jejich obsazenosti. Kvalita ovzduší operačního...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA
KOLÁŘOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení zdravotních rizik vybraných zaměstnanců centra ARPIDA, které poskytuje komplexní péči osobám s tělesným a kombinovaným postižením. Byli hodnoceni zaměstnanci z následujících profesních skupin: fyzioterapeut, speciální pedagog, pedagogický asistent, osobní asistent a plavčík rehabilitačního bazénu. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: ?Jaká jsou kritéria pro zařazování prací do kategorií v souvislosti s provozem ARPIDA??, ?Je práce pracovníků, kteří jsou v přímém kontaktu s handicapovanými spojena s únosnou fyzickou zátěží??, ?Jsou faktory práce u všech zaměstnanců ARPIDA centra stejné? Je stejné i zařazování těchto faktorů do kategorií?? Práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda rozhovoru se zaměstnanci a provedena sekundární analýza dat, tedy čerpání informací z odborných zdrojů. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že faktory práce nejsou u všech sledovaných profesí stejné, stejné není ani jejich zařazení do kategorií. Některé profese jsou zatíženy nadměrnou fyzickou zátěží. Plavčík bazénu, na rozdíl od ostatních pozorovaných zaměstnanců, není fyzické zátěži vystaven, avšak jeho pracovní činnost ovlivňují mikroklimatické podmínky a expozice k chemickým látkám. Faktory v kategorii vyšší než první mohou negativně působit na zdraví zaměstnanců, zejména faktor fyzická zátěž. Pro přesnější průkaz, že faktor fyzická zátěž by mohla být v kategorii třetí, rizikové, doporučuji provést akreditované nebo autorizované měření fyzické zátěže u profese fyzioterapeut.Bakalářská práce může sloužit jako zdroj pro zvýšení informovanosti zaměstnanců, kteří se profesně věnují práci s handicapovanými osobami a může býi podkladem pro další výzkum v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Mikroklimatické podmínky v kabinách strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy
VÍT, Zbyněk
Ve své práci jsem se snažil shromáždit teoretické poznatky o problematice mikroklimatických podmínek na pracovišti a jejich vlivu na zdraví a výkonnost pracovníka, se zaměřením na speciální pracoviště - kabiny strojvedoucích železniční dopravy, řidičů MHD a dálkové dopravy. Vycházel jsem z právně závazných předpisů. V teoretické části jsem popsal jednotlivé požadavky a limity faktorů ovlivňujících kvalitu vnitřního prostředí na pracovišti ? především sledovaných mikroklimatických podmínek, ale stručně i dalších faktorů vnitřního prostředí jako je hluk, vibrace, prašnost, osvětlení, ergonomie pracovního místa apod. Po části teoretické jsem se věnoval části praktické, kde jsem vycházel z měření, kterých jsem se osobně zúčastnil a vlastní měření jsem doplnil o výsledky měření z dalších Protokolů o měření zpracovaných ve Státním zdravotním ústavu Praha. Praktické zkušenosti z měření byly pro mou práci hlavní, protože bez nich bych nedokázal objektivně zhodnotit dané téma a problematiku. Na jednotlivých měřeních bylo velmi zajímavé to, jak technická zařízení pracovala a jak byla nastavena, aby zajistila optimální mikroklimatické podmínky na pracovišti. Nejrozsáhlejší výsledky měření jsou ze zkoušek na elektrických vlakových jednotkách známých nyní v našem systému železniční dopravy jako ?Pendolino?. Zatímco na pracovištích strojvedoucích byl většinou splněny stanovené celoroční limity faktorů vnitřního prostředí, na pracovištích řidičů MHD i dálkové dopravy se letní venkovní podmínky projevovaly velkým zhoršením mikroklimatických podmínek - velkou tepelnou zátěží řidičů, která se bez finančně náročných technických opatření nedá odstranit (měřilo se většinou v neklimatizovaných vozidlech).
|
host ::
RSS.