|
|
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století
Rešová, Kateřina ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Struktury obyvatelstva města Rakovník na počátku 20. století Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis struktur obyvatelstva, rodin a domácností středočeského města Rakovníka na počátku 20. století. Celá práce je založena na datech z let 1910 a 1921 získaných excerpcí ze sčítacích archů uložených ve Státním okresním archivu v Rakovníku. Práce je rozdělena do 10 kapitol a věnuje se demografickým, sociálním, etnickým a ekonomickým charakteristikám obyvatelstva tohoto města. Analyzováno je rovněž místo narození osob a detailněji je studována také struktura rodin a domácností. Výsledky ukazují, jak velký vliv měla na obyvatele města 1. světová válka. Mezi analyzovanými roky došlo ke změně pohlavně-věkové struktury. Rovněž došlo k zestárnutí populace města, k nárůstu podílu ovdovělých osob či ke změnám v oblasti náboženského vyznání. Klíčová slova: obyvatelstvo, rodiny, domácnosti, historická demografie, Rakovník
|
|
|
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
|
host ::
RSS.