|
|
Kardiochirurgická operace z pohledu pacienta
Kracíková, Nikola ; Gigalová, Veronika (vedoucí práce) ; Vlášková, Dana (oponent)
Autor: Nikola Kracíková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Kardiochirurgická operace z pohledu pacienta Vedoucí práce: Mgr. Veronika Gigalová Počet stran: 154 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2019 Klíčová slova: Kardiochirurgický pacient, srdeční onemocnění, pocit, strach Bakalářská práce se zabývá subjektivním pohledem pacientů na kardiochirurgickou operaci, kteří byli hospitalizováni na standardním oddělení Kardiochirurgické kliniky ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části je popisována obecná historie a současný stav oboru Kardiochirurgie, možné indikace vedoucí ke kardiochirurgické operaci, volba operačních přístupů a standardní předoperační a pooperační průběh nemoci pacienta. Dále se v teoretické části zaměřuji na subjektivní pojetí nemoci, individuálnost a diagnostiku subjektivního pojetí nemoci a rovněž jsou zmíněny teoretické přístupy vedoucí k posouzení pacientovi nemoci. Empirická část je zaměřena na dotazníkové šetření, která se týká subjektivního prožívání srdečního onemocnění z pacientova pohledu, přičemž tato část je doplněna o rozhovory se čtyřmi zvolenými pacienty, kteří podstoupili kardiochirurgickou operaci. Tato bakalářská práce má za cíl...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí se dělí na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Cílem práce bylo zjistit jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, zúčastněného pozorování a metoda obsahové analýzy, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování a metoda obsahové analýzy. Z výsledků výzkumného šetření vyplívá, že se ošetřovatelská péče v některých oblastech liší u kardiologicky nemocných dětí a jinak nemocných dětí, také potřeby se v některých oblastech odlišují. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry mají na ošetřovatelské diagnózy negativní názor, avšak v dokumentaci jsou ošetřovatelské diagnózy používány. To bylo zjištěno nejen při polostrukturovaných rozhovorech se sestrami, ale i během zúčastněného pozorování a z obsahové analýzy dokumentací. Ve výzkumném šetření bylo také odhaleno, že některé ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro kardiologicky nemocné děti, ale například ošetřovatelská diagnóza riziko infekce v souvislosti s invazivním vstupem je používána u všech dětí hospitalizovaných na JIP. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dítě s onemocněním srdce na jednotce intenzivní péče
SMEJKALOVÁ, Jitka
Srdeční onemocnění u dětí můžeme dělit na vrozené a získané srdeční vady. Získané srdeční vady se mohou dále dělit na získané srdeční vady, poruchy srdečního rytmu, mezi které bychom mohli také řadit hypertenzi, zánětlivá onemocnění srdce a také srdeční selhání. Onemocnění srdce se u dítěte může projevit v jakémkoliv věku, i když se jedná o vrozenou srdeční vadu, je-li méně závažná. Diplomová práce by měla sestrám přiblížit problematiku ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP a zjistit nejčastější ošetřovatelské diagnózy podle taxonomie NANDA II. a jejich řešení u dětí s onemocněním srdce, které jsou hospitalizovány na JIP. Při realizaci výzkumné části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami zúčastněného pozorování. A obsahová analýza dokumentace, která dodává ucelenější pohled na skladbu dětí s nemocněním srdce hospitalizovaných na JIP. Rozhovory byly vedeny se sestrami na dětské JIP, zde probíhalo také zúčastněné pozorování. Ve výzkumné části bylo zjištěno, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské intervence u těchto dětí a jak moc se liší od intervencí u dětí s jinými onemocněními, které jsou také hospitalizovány na JIP. Dále jsme v práci také zjistili, jaké jsou nejčastější ošetřovatelské diagnózy u dětí s onemocněním srdce hospitalizovaných na JIP.
|
|
|
Péče o pacienta s chronickým srdečním selháním
FORMÁNKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se týká problematiky ošetřovatelské péče o pacienta s chronickým srdečním selháním. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienty s chronickým srdečním selháním, druhým cílem bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské problémy u pacientů s chronickým srdečním selháním. Cíle byly splněny pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty, kteří mají chronické srdeční selhání a se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení intermediální péče a na ambulanci srdečního selhání. Výzkumným šetřením bylo dosaženo zajímavých výsledků. Respondenti měli malé povědomí o klasifikaci dle NYHA, ale znalost onemocnění byla na dobré úrovni. Sestry i pacienti se shodovali v opatřeních, která se provádějí při příjmu pacienta s chronickým srdečním selháním na oddělení, objevovaly se zmínky o ukládání do Fowlerovy polohy, EKG, odběry krve a další vyšetření. Sestry poznatky doplnily o odbornější informace, ale s pacienty se shodovaly. Nejlepší byla znalost režimových opatření mezi pacienty. Efektivnost edukace sestrami o režimových opatřeních se odrazila v odpovědích pacientů. Pacienti věděli, jaká opatření se jejich onemocnění týkají, co by měli změnit a čemu se naopak začít věnovat. Dle získaných odpovědí hrají nejdůležitější roli v rámci režimových opatření omezení kuchyňské soli, snížení příjmu tekutin a nekouření. Zpracováním bakalářské práce vznikla informační brožura, která může sloužit zdravotnickému personálů, studentům zdravotnických oborů nebo pacientům s chronickým srdečním selháním. Najdou v ní: Co je to chronické srdeční selhání, co ho způsobuje, jaké má onemocnění příznaky, klasifikaci dle NYHA, jaká je prevence u onemocnění, farmakoterapii, režimová a dietní opatření, postup při příjmu pacienta k hospitalizaci a další.
|
host ::
RSS.