|
|
Osamělost jako fenomén stáří.
ONDRÁČKOVÁ, Miroslava
Tato práce se zabývá problémem osamělosti seniorů. Cílem práce je zmapovat míru osamělosti u seniorů v období raného stáří, což jsou senioři ve věku od 65 do 75 let. Zjistit, zdali se senioři cítí osamělí. Jaké jsou hlavní důvody pocitu osamělosti. Jak tyto pocity ovlivňuje fyzické a psychické zdraví, důležitost rodiny seniora v souvislosti s pocitem osamění. Co znamenají v životě seniora přátelé, sousedi, zájmy a koníčky. Jak důležitý faktor je postoj k životu ve vztahu k pocitu osamělosti. Práci jsem rozdělila na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část má dvě podkapitoly. První se věnuje seniorům a různým pohledům na stáří. V této podkapitole chci také upozornit na pozitivní přístup ke stáří v souvislosti s pozitivní psychologií a silnými stránkami osobnosti. Zmapovat možnosti využití volného času seniorů. Ve druhé podkapitole se snažím shrnout nejnovější poznatky o osamělosti. Co to je osamělost, jak se na ni dívají psychologové, jak sociologové. Jaké faktory osamělost ovlivňují, ať v kladném či záporném smyslu. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu. Toho se zúčastnilo sedm seniorů, žijících samostatně v bytě nebo domě. Komunikační partnery jsem získávala pomocí tzv. snowball samplingu. Metodu výzkumu jsem použila dotazování a jako techniku sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Vypracovala jsem okruhy otázek, které jsem komunikačním partnerům pokládala a při nejasnostech se doptávala. Výsledky výzkumu jsem získala pomocí analýzy dat. Součástí tohoto výzkumu byl i dotazník charakteristických silných stránek, abych mohla výsledky kvalitativního výzkumu porovnat se silnými stránkami dotazovaných seniorů. Provedným výzkumem jsem došla k závěru, že osamělost jako fenomén stáří opravdu existuje. Výzkum ukázal, že více než 50% seniorů v období raného stáří se cítí alespoň občas osaměle. Zjištěné údaje napovídají, že osamělost je značný problém. Vzhledem k tomu, že pocity osamělosti jsou eliminovány dostatkem sociálních kontaktů, dobrým fyzickým a psychickým zdravím, fungující rodinou, množstvím zájmů a koníčků, měli bychom klást důraz hlavně na vytvoření prostředí, které by bylo podnětné a seniorům pomáhalo zvládat pocity osamělosti. Navíc se ukázalo, že silné stránky osobnosti, jako jsou například zvídavost a zájem o svět, optimismus s orientací na budoucnost, vitalita a nadšení jsou silnými stránkami dotazovných, kteří se osaměle necítí vůbec nebo jen výjimečně. Bylo by tedy dobré tyto stránky posilovat, apelovat na seniory, aby se zajímali o nové věci, udržovali si vitalitu a optimismus do pozdního věku. Řešení problému osamělosti vidím především v prevenci. Je důležité vytvořit si dostatek sociálních kontaktů a široké spektrum zájmů. V seniorském věku pak mít co nejvíce možností, jak svůj volný čas smysluplně využít.
|
|
|
Podpora zdravého životního stylu u romských žen
VÍTKOVÁ, Dominika
Abstrakt Tématem bakalářské práce je Podpora zdravého životního stylu u romských žen. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části je popisována charakteristika romského etnika, dále se v této práci definují pojmy jako je zdraví, prevence a nemoc, jednotlivé složky zdravého a nezdravého životního stylu. Poslední oblast v teoretické části bakalářské práce je věnovaná roli porodní asistentky. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda romské ženy získávají informace o zdravém životním stylu od porodních asistentek. Druhý cíl se zaměřoval na to, zda romské ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem porodní asistentky edukují romské ženy o zdravém životním stylu? A jakým způsobem romské ženy dodržují zdravý životní styl? V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní metoda, technika sběru dat probíhala pomocí individualizovaných rozhovorů. Podkladem k rozhovoru byly předem připravené otázky, které sloužily k usnadnění při zpracování výsledků. Otázky byly zaměřené na zdravý životní styl. Respondentky tak mohly vyjádřit svůj názor s daným tématem. Výzkumný soubor tvořilo 5 romských žen od 18 do 55 let, které žijí na různých místech České republiky a 5 porodních asistentek pracujících v gynekologických ordinacích. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě, kde měly ženy dostatek soukromí k tomu, aby vyjádřily svůj názor. Před provedením rozhovoru měly respondentky možnost podepsat Žádost o souhlas ke spolupráci, ve které byla zdůrazněna anonymita dat. Také byly dopředu seznámeny s tím, že rozhovory budou využity pro potřeby bakalářské práce. Tuto žádost všechny ženy podepsaly. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně zapisovány. Podle získaných informací byly utvořeny hlavní kategorie a k nim významové podkategorie pomocí barvení textu. Ve výzkumném šetření s romskými ženami byly stanoveny dvě hlavní kategorie. První kategorie Životní styl romských žen a k ní byly stanoveny podkategorie Výživa, Volný čas, Návykové látky, Stres a Intimní hygiena. Druhá hlavní kategorie Znalosti romských žen obsahuje podkategorie Prevence, Sexualita, Antikoncepce, Získané informace a Zdroj edukace. Při zpracování výsledků ve výzkumném šetření s porodními asistentkami vznikla jedna hlavní kategorie Edukace romských žen, která zahrnuje podkategorie Výživa, Pohybová aktivita, Návykové látky, Intimní hygiena, Sexualita, Antikoncepce, Prevence a Způsob edukace. Ve výsledcích výzkumu jsou zaznamenány odpovědi romských žen na otázky týkajících se zdravého životního stylu a také odpovědi porodních asistentek, jak edukují romské ženy v této oblasti. Bakalářská práce poukázala na oblasti, ve kterých mají romské ženy málo znalostí. Jejich nedostatek informací mnohdy vede k tomu, že se romské ženy nevědomě vystavují rizikovému chování, které má negativní vliv na lidský organismus. Nedostatek znalostí mají např. v oblastech týkajících se antikoncepce, intimní hygieny, prevence před pohlavně přenosnými chorobami a také prevence před karcinomem prsů. Naopak romské ženy mají dostatek informací v oblasti umělého přerušení těhotenství, většinou je to způsobeno tím, že interrupce znají z vlastní zkušenosti. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že romské ženy nedodržují zásady zdravého životního stylu. Z odpovědí porodních asistentek vyplynulo, na jakou oblast zdravého životního stylu by se měly více zaměřit ve své edukaci. Porodní asistentky by měly klást větší důraz na edukaci v oblasti výživy, pohybové aktivity, odpočinku, spánku, a také by měly romské ženy informovat o prevenci před karcinomem tlustého střeva. Z výzkumného šetření je zřejmé, že porodní asistentky nekladou na příliš velkou hodnotu zpětné vazbě, jelikož z rozhovorů vyplynulo, že odpovědi romských žen a porodních asistentek se v mnoha oblastech liší.
|
|
|
Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích
FRYDRÝNOVÁ, Anna
Tato diplomová práce s názvem "Práce jako sociální determinanta a její vliv na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích" je rozčleněná na dvě hlavní části. První shrnuje dosavadní teoretické poznatky z tuzemských i světových literárních zdrojů z oblasti sociálních determinant vztahující se ke zdraví a práci. Druhý oddíl se zabývá cílem výzkumu, metodikou získávání a zpracování dat, samotným vyhodnocením výstupních informací a diskuzí nad zjištěnými výsledky.Teoretická část je členěna do čtyř kapitol a obsahuje základní problematiku související s cílem diplomové práce. První kapitola popisuje sociální determinanty zdraví z několika úhlů pohledu. Součástí kapitoly je i popis aktuální koncepce těchto determinant. Druhá kapitola se zabývá pojmem zdraví, jeho definicí, pojetím a v neposlední řadě samotnou determinantou. Třetí kapitola shrnuje sociální determinantu práce a pojmy souvisejícími s prací. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnovaná zdravotnictví v České republice, jeho historii, systému zdravotnické péče a dále je zaměřena na strukturu a služby v nemocnici v Ostrově a v Sokolově. V empirické části je formulován cíl této diplomové práce, kterým bylo zmapovat vliv práce jako sociální determinanty na zdraví zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích. Dále byly stanoveny dílčí cíle, jejichž účelem bylo zmapovat vliv vztahů na pracovišti a jeho vliv na celkové zdraví zdravotníků a dále vlivy pracovních podmínek - finanční ohodnocení, pracovní doba, náplň práce a bezpečnost pracovišti na celkové zdraví zdravotnického personálu. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: Základní hypotéza: Vybrané aspekty práce mají vliv na zvolené charakteristiky zdraví cílové skupiny. A dílčí hypotézy byly H1: Vztahy na pracovišti u zdravotníků mají vliv na jejich celkové zdraví. H2: Finanční ohodnocení má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H3: Pracovní doba má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H4: Náplň práce má vliv na celkové zdraví zdravotníků. H5: Bezpečnost na pracovišti má vliv na celkové zdraví zdravotníků. Na základě statistického testování byly potvrzeny hypotézy 1, 3, 4 a nebyly potvrzeny hypotézy 2, 5.Výzkumné šetření v rámci této diplomové práce bylo provedeno formou kvantitativního výzkumu. K získání dat byla využita metoda dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl složen z otázek týkající se demografických údajů související s problematikou zkoumání, dále otázek hodnotících subjektivní zdraví respondentů, otázek souvisejících se zaměstnáním oslovených a poslední okruh otázek byl zaměřen na zdraví vs. práce u respondentů. Dotazník byl anonymní. Distribuce dotazníku byla provedena prostřednictvím náměstků pro ošetřovatelskou péči v obou nemocnicích. Výzkumný soubor byl tvořen ze zdravotnického personálu, který pracuje v nemocnici v Sokolově a v Ostrově.Výsledná data byla zadána a zpracována pomocí programu SPPS verze 16,0 a 23,0. (Statistical Package for Social Science). Dále byla data vyhodnocena a zpracována pomocí grafů a tabulek v absolutních číslech a procentech. Hodnoty z výzkumu byly statisticky zpracovány za pomocí statistických metod, které jsou popsány podle Vackové (2012) - Pearson chí-kvadrát test na dohodnuté hladině významnosti 0,05, analýza adjustovaných reziduí, která stanovuje významnost odchylek dat a očekávaných hodnot a pomocí níž lze sledovat signifikantní vztahy. V textu byly znázorněny prostřednictvím znaménkových schémat. Po vyhodnocení všech otázek z dotazníku jsem došla k závěru, že práce jako sociální determinanta zdraví má vliv na zdraví zdravotnického personálu a domnívám se, že většina oslovených ohodnotila celkovou spokojenost se svým povoláním vcelku kladně navzdory více psychické než fyzické náročnosti, která zdravotnickou profesi bezpochyby provází, a přes pracovní podmínky a vztahy na pracovišti, které mají dopad na jejich celkové zdraví.
|
|
|
Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví
HELMICHOVÁ, Veronika
Název: Zodpovědnost studentů ošetřovatelství za své zdraví Současný stav: Zdravý vývoj dnešních mladých lidí je úzce spojen s rodinným zázemím a dalšími sociálními vztahy mimo rodinu. V dobře fungující rodině získávají mladí lidé sociální a zdravotní návyky, které si uchovávají po celý život. To jsou základy pro správnou cestu k zodpovědnosti za své zdraví. Současná mladá populace bude již mnohem více obeznámena se zásadami zdravého životního stylu, protože se do jejich výuky dostává předmět výchova ke zdraví. Mládež je v současné době ohrožována řadou rizik typických pro toto životní období. Nejčastěji je to kouření, alkohol, drogy, nesprávná životospráva a nedostatek aktivního pohybu. Proto je třeba prohlubovat systém vzdělávání a výchovy k zodpovědnosti za své zdraví. V první řadě by tuto zodpovědnost měli mít studenti ošetřovatelství, kteří často slouží jako vzory pro své vrstevníky, členy rodiny a přátele. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit jak se mění životní styl studentů ošetřovatelství v jednotlivých ročnících studia. Dále analyzovat rizika v životním stylu vysokoškolského studenta ošetřovatelství Metodika: Pro tuto práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat pro toto šetření byl realizován pomocí dotazníku Index zdraví, kterým jsme se inspirovali z knihy Ošetrovateľstvo první díl Kozierové str. 571. Kdy získaná data byla zpracována v počítačovém programu Microsoft Excel 2007 a následně hodnocena pomocí kontingenčních tabulek. Pro statistické testování stanovených hypotéz byl použit tzv. chí kvadrát test dobré shody. Dále byly k jednotlivým otázkám vypracovány grafy znázorňující odpovědi respondentek. Jejich odpovědi jsme rovněž porovnávali podle délky studia. Testy byly provedeny na standardní hladině spolehlivosti 95%, tedy hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 0,05 (5 %). Vztahy uvnitř kontingenčních tabulek byly popsány pomocí znaménkových schémat. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily studentky studující na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra prezenční studium 1., 2. a 3. ročník. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a použito pro výzkumné šetření jich bylo 120. Vzhledem k tomu, že ani v jednom ročníku nebyl žádný student muž, tak dotazník vyplňovaly pouze studentky. Výsledky: Byla stanovena jedna výzkumná hypotéza, k potvrzení, či vyvrácení. Hypotéza 1 zněla: Předpokládám, že existují rozdíly v zodpovědnosti za své zdraví u studentů ošetřovatelství v závislosti na délce studia. Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi délkou studia a mezi tím, zda mají studenti zdravotní potíže, pravidelnou relaxaci, nadměrné svalové napětí a teplé nebo suché ruce. Statisticky významný vztah nebyl zjištěn mezi délkou studia a oblastmi týkající se stravy, návykových látek. Dále v oblasti posilování srdce a cév, pohybu, starání se sama o sebe, stresu, sebeovládání, smyslu života, zodpovědnosti za své zdraví i za nemoci. Závěr: Výzkumné šetření neprokázalo vztah mezi délkou studia a základními komponenty životního stylu jako je racionální výživa, dostatečná pohybová aktivita, spotřeba návykových látek či stres. Přestože prioritní rolí sestry je podpora zdraví, sami studenti ošetřovatelství tuto prioritu nedodržují. V rámci výuky výchovy ke zdraví na školách, by se mělo věnovat větší pozornost v rizikových oblastech zdravého životního stylu a podpoře zdraví.
|
|
|
Sociální a zdravotní aspekty kouření v Armádě České republiky
ŠVÁB, Jindřich
Bakalářská práce se zabývá tématikou kouření tabákových výrobků u vojáků z povolání Armády České republiky, popřípadě závislosti na nich. Cílem bakalářské práce je zmapovat situaci v oblasti kouření u vybrané skupiny respondentů ze dvou vojenských útvarů v Jižních Čechách. Zjistit, jaký zaujímají vojáci z povolání postoj k tomuto negativnímu faktoru životního stylu, jejich povědomí o sociálních a zdravotních aspektech kouření. Práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části jsou uvedeny informace o tabáku, zdravotní následky kouření, závislost, vliv společnosti na kouření a problematika kouření v AČR. Výzkumná část, která byla provedena formou dotazníku, se zabývá problematikou nikotinismu v AČR, ve které zjišťuji počet kuřáků a nekuřáků na pracovišti, vztahy mezi vojáky a vliv stresové situace na kouření. Z výsledků šetření vyplývá, že míra závislosti na tabákových výrobcích u příslušníků AČR je o několik procent nižší, než v běžné populaci (28 32% občanů), a to 25% kuřáků ze sta oslovených respondentů ve věku mezi 20 35 lety věku. Překvapivé bylo také zjištění, že stresující situace, které jsou způsobené náročnou službou v AČR, nevyvolávají u vybraných respondentů touhu si zapálit cigaretu nebo užít jiné tabákové výrobky. Tuto skupinu tvoří pouze 2% ze sta oslovených respondentů.
|
|
|
Posílení zdraví a energie prostřednictvím barev
VAŘEKOVÁ, Barbora
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na působení barev na lidské zdraví. Popisuji historický průběh objevu barev, co to barvy jsou a jak fungují na tělo i psychiku člověka. Barvy nás obklopují všude kolem, a proto přibližuji charakteristiku jednotlivých barev. Samotná náklonost k určité barvě charakterizuje osobnost člověka, a proto mi to i z psychologického pohledu připadá jako zajímavé téma. Dále se zaměřuji na energetická centra v těle- čakry a harmonizaci jich pomocí barevných technik. V závěru uvádím několik barevných terapií, které úzce souvisí s rozvojem zdraví. Věřím, že tato teoretická práce obohatí celou škálu výchovně-vzdělávacího procesu a oblasti rozvíjející zdravý životní styl.
|
|
|
Zjištění názoru dětí staršího školního věku na zdraví, pohyb a sport na gymnáziu v Sušici
PÁDECKÝ, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo zjistit vztah a znalosti dětí staršího školního věku na téma zdraví, pohyb, sport a zdravý životní styl. Zjišťovali jsme, jaký měla vliv rodina, škola, televize a okolí. Zabývali jsme se aktivitami, které děti provozují. Použili jsme výzkumnou metodu dotazníkovou a metodu měření. Získaná data jsme vyhodnotili a výsledky měření porovnali se standarty. Šetření se účastnilo 176 žáků osmiletého gymnázia v Sušici. Vyplynulo, že děti mají převážně kladný vztah ke sportu. Z výzkumu dále vyplynulo, že rodiče pomáhají rozvíjet správné návyky ke zdravému životnímu stylu a děti těmto pojmům rozuměly a chápaly je. Pohybová aktivita je pro ně atraktivní a důležitá.
|
|
|
Onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu
TICHÁ, Anděla
Základní myšlenkou mé práce je průzkum onemocnění trávicího aparátu seniorů ve vztahu k životnímu stylu. Úvodem objasňuji základní pojmy související s výživou, zdravím, nemocí a prevencí. V další kapitole se věnuji zjištění zdravotního stavu a signálům, které nám tělo dává, když nedostává vše potřebné. Obsahovou stránku zaměřuji na determinanty působící na naše zdraví. Důraz kladu na komplexnost. Dozvíme se jaký je optimální pitný režim, jaké makroživiny a mikroživiny tělo potřebuje, jaké je jejich dělení a z jakých potravin je získáváme. Rozebírám i potřeby pohybu, odpočinku, spánku a duševní hygieny. Tento materiál zobecňuje aktuální požadavky zdravého životního stylu, podle kterých se mohou řídit, budovat a dlouhodobě upevňovat správné návyky pro zdraví a vitalitu.
|
|
|
Charakteristika životního stylu členů Policie ČR v Jihočeském kraji
ŠTEFL, Jan
Diplomová práce se zabývá zkoumáním životního stylu u policistů České republiky v Jihočeském kraji. Cílem je analyzovat hlavní rizikové aspekty životního stylu u členů Policie ČR v Jihočeském kraji. Pro výzkum byla použita dotazníková metoda a obsahová analýza. Výzkumu se zúčastnili policisté z Jihočeského kraje, konkrétně Jindřichohradeckého a Českobudějovického okresu. Celkový počet respondentů byl 100. Teoretická část se zabývá pojmy, jako jsou životní styl, pohyb, strava, stres, relaxace a charakteristika Policie České republiky. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky, které se týkají životního stylu policistů. Praktická část obsahuje vyslovení hypotéz a jejich následné ověření za pomocí Pearsonova Chí-kvadrátu. Na základě získaných dat, bylo zjištěno, že 67% respondentů jsou nekuřáci. Respondentů, kteří pravidelně nesnídají je jen 7%. Denní příjem tekutin u 57% respondentů přesahuje nebo je roven 2l. Stresové situace plně zvládá 66% respondentů. Lze soudit, že většina policistů v Jihočeském kraji se dobře orientuje ve složkách zdravého životního stylu a dodržuje jeho zásady.
|
|
|
Význam kofeinových nápojů v pitném režimu studentů JU
TYLOVÁ, Kristýna
Tímto výzkumem bylo zjištěno, že nejčastěji konzumovaným kofeinovým nápojem u studentů (mužů) JU je čaj, a kofeinové nápoje jsou nejčastěji konzumovány pro jejich chuť. Zpracováním výsledků výzkumu je rovněž zjištěno, že kofeinové nápoje nemají vysoké zastoupení v pitném režimu respondentů.
|
host ::
RSS.