|
|
Postavení Policie ČR v systému krizového řízení
Bednářová, Zdeňka ; Valášek, Rudolf (oponent) ; Řezáč, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou, objasňuje zapojení Policie ČR do systému krizového řízení našeho státu. Teoretická část je věnována problematice krizového řízení, integrovanému záchrannému systému a úkolům plněným Policií ČR v jejich rámci, a to včetně mechanismů sloužících k zabezpečení krizové připravenosti u tohoto bezpečnostního sboru. Praktická část blíže popisuje činnost a organizaci konkrétního oddělení krizového řízení Policie ČR. Analýza činnosti oddělení je východiskem pro závěrečné hodnocení přínosu krizových pracovišť Policie ČR pro praktický výkon služby.
|
|
|
Řešení mimořádných antropogeních a neantropogeních událostí Horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenní a neantropogenní události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, Dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
Mimořádné události s fyzickým napadením a moderní trendy sebeobrany u Policie České republiky v Jihočeském kraji
TUPÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na posouzení, zda jsou příslušníci Policie České republiky v Jihočeském kraji připraveni se efektivně bránit při mimořádných událostech s fyzickým napadením. Práce poukazuje na nutnost kvalitního výcviku policistů. Jednání pachatelů jsou často neočekávaná, násilná, ba dokonce smrtící. Každá vteřina je při napadení rozhodující. V teoretické části bakalářské práce se věnuji Policii České republiky, pojmům mimořádná událost a sebeobrana. Na konci teoretické části popisuji vybrané kapitoly trestního zákoníku, psychologii, útok a vyzdvihuji některé úspěchy policistů. Praktickou část práce tvoří kvalitativní výzkum. Jeho hlavním cílem je posoudit, zda jsou příslušníci Policie České republiky v Jihočeském kraji připraveni se efektivně bránit při mimořádných událostech s fyzickým napadením. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem zvolila strukturované rozhovory, které jsem realizovala s příslušníky Policie České republiky z Jihočeského kraje a s instruktory služební přípravy Policie České republiky. Na základě výzkumného šetření jsem zjistila, že policisté nejsou dostatečně připraveni k sebeobrannému jednání a znalost moderních prvků sebeobrany je minimální. Závěrem shrnuji celou svoji práci, vyhodnocuji získané poznatky a doporučuji některá řešení a způsoby přípravy. Také zde vysvětluji, proč je důležité věnovat se tomuto tématu a připravovat policisty na řešení mimořádných událostí s fyzickým napadením. Dobrá připravenost může dopomoci ke zmenšení počtu zranění nebo počtu úmrtí policistů ve službě. Prevence a připravenost jsou základem úspěšného zvládnutí útoku.
|
|
|
Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
Řešení mimořádných antropogeních a neantropogeních událostí Horskou službou ČR
Jandečková, Julie ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Řešení mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí Horskou službou ČR Cíle: Hlavním cílem této práce je definovat problematiku řešení mimořádných antropogenní a neantropogenní události Horskou službou ČR. Metody: V této bakalářské práci byla použita metoda obsahové analýzy, pro kterou byly podkladem zdroje literatury. Pracovní postup by se dal shrnout pod metodu analýzy jednotlivých mimořádných událostí. Výsledky: V této práci jsem identifikovala postupy a způsoby práce Horské služby ČR a to u mimořádných antropogenních a neantropogenních událostí, Dále jsem vymezila jednotlivé události a sumarizovala možná rizika a nebezpečí, které mohou návštěvníky hor potkat. Klíčová slova: antropogenní, neantropogenní, Horská služba ČR, mimořádná událost
|
|
|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
|
|
Postavení Policie ČR v systému krizového řízení
Bednářová, Zdeňka ; Valášek, Rudolf (oponent) ; Řezáč, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, která je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou, objasňuje zapojení Policie ČR do systému krizového řízení našeho státu. Teoretická část je věnována problematice krizového řízení, integrovanému záchrannému systému a úkolům plněným Policií ČR v jejich rámci, a to včetně mechanismů sloužících k zabezpečení krizové připravenosti u tohoto bezpečnostního sboru. Praktická část blíže popisuje činnost a organizaci konkrétního oddělení krizového řízení Policie ČR. Analýza činnosti oddělení je východiskem pro závěrečné hodnocení přínosu krizových pracovišť Policie ČR pro praktický výkon služby.
|
|
|
Statistické šetření časového a ekonomického vývoje vybraného typu mimořádné události
SMOLÍK, Martin
Diplomová práce Statistické šetření časového a ekonomického vývoje vybraného typu mimořádné události pojednává o dopravních nehodách na pozemních komunikacích v rámci celé České republiky. Cílem diplomové práce je zkoumání časové a ekonomické souvislosti u dopravních nehod. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které se týkají silniční dopravy v České republice a které vycházejí zejména z platných legislativních předpisů v oblasti silniční dopravy. V teoretické části je dále podrobněji rozebrán pojem dopravní nehoda. Je zde uvedeno, jaké znaky musí dopravní nehoda nabýt, aby mohla být pod tímto pojmem klasifikována. Následně jsou zde také uvedeny a rozebrány nejčastější příčiny nehod. Prostřednictvím certifikované metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích byly popsány dopady ekonomických škod na státní rozpočet. V rámci možnosti výskytu většího typu mimořádné události, při které by byl vyhlášen krizový stav, je zde popsán systém krizového řízení v dopravě a činnost odboru krizového řízení ministerstva dopravy. V posledním oddíle teoretické části jsou shrnuty základní metody deskriptivní a matematické statistiky, které byly využity při zpracovávání praktické části diplomové práce. Na základě získaných dat, která byla čerpána ze statistických ročenek dopravní nehodovosti uveřejněných na serveru Policie ČR, byly v praktické části této diplomové práci ověřovány tři hypotézy. V metodice jsou uvedeny základní metody deskriptivní a matematické statistiky, kterým byla tato získaná data podrobena. Pro ověření hypotézy H2 - výše škod vztažené na časovou jednotku mají rozdělení blízké normálnímu rozdělení, bylo využito v rámci matematické statistiky testování neparametrických hypotéz. Prostřednictvím neparametrického testování bylo umožněno prokázaní normality výše škod při dopravních nehodách v časovém období 2009 - 2013. K ověřování hypotézy H1 - počet dopravních nehod a výše škod jsou pozitivně korelovány a hypotézy H3 - časový vývoj dopravních nehod vztažených na časovou jednotku lze vyjádřit lineární regresí s negativní korelací byla využita v rámci matematické statistiky jednoduchá lineární a korelační závislost. Cílem u výše formulovaných hypotéz H1 a H3 bylo zjistit typ regresní závislosti u stanovených statistických znaků, nalézt vhodnou regresní funkci a stanovit těsnost korelace s využitím vhodného koeficientu. U hypotézy H1 byl vypočten záporný korelační koeficient a hypotéza H1 byla zamítnuta. Tento výsledek je možné komentovat tím, že ve vymezeném časovém období jsou sice menší hmotné škody, ale počet nehod v jednotlivých časových jednotkách tento fakt neodrážejí. U hypotézy H3 můžeme konstatovat, že dopravní nehody v delším časovém rozmezí skutečně klesají a dochází tak k naplnění cíle národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 - 2020, ale ve vymezeném krátkém časovém rozmezí 2009 - 2013 nelze učinit stejný závěr a hypotézu H3 je nutno zamítnout. V rámci hlubšího zkoumání dopadu ekonomických škod na náš stát by bylo dobré pracovat např. s částkou, kterou musí zaplatit pojišťovny účastníkům dopravní nehody, nebo s výší nákladů, kterou je zapotřebí vynaložit pro činnost složek IZS při zvládání veškerých následků mimořádných událostí spojených s dopravní nehodou. Stanovení celkové výše ekonomických škod z dopravní nehodovosti a počtu dopravních nehod nám pomáhá uvědomit si závažnost této problematiky a stejně jako další ukazatelé bezpečnosti dopravy jsou ekonomické škody a počty nehod důležitými ukazateli systému prevence a efektivnosti dopravně-bezpečnostních opatření.
|
|
|
Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy
BRAVENEC, Roman
.Jednou z povinností každé obce, bez ohledu na velikost správního území, počet obyvatel nebo typ, je chránit své obyvatelstvo před hrozícím nebezpečím, to znamená řádně se připravit na řešení mimořádných nebo krizových událostí, které mohou obce postihnout. Název diplomové práce "Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy" jsem zvolil především s ohledem na skutečnost, že právě oblast bezpečnosti je dle mých zkušeností opomíjena a podceňována, popřípadě odkládána na později nebo se orgány obcí o tuto problematiku zajímají pouze okrajově. Jistou výhodu mají obce s rozšířenou působností, nebo větší obce, které jsou personálně, odborně a materiálně lépe vybaveny, a kdy řadu úkolů v rámci připravenosti na mimořádné události a krizové stavy plní v jejich prospěch hasičské záchranné sbory krajů. Prvním cílem diplomové práce je představit principy fungování obce a jejích orgánů, vymezit povinnosti a pravomoci obcí při mimořádných událostech a krizových stavech. Dále sestavit základní přehled o legislativních nástrojích územních samosprávných celků a jejich nepostradatelné postavení v rámci krizového managementu a bezpečnostního systému ČR. Druhým cílem je vyhodnocení krizového potenciálu správního územní obce Loučovice za použití krizového plánu jihočeského kraje a krizového plánu ORP Český Krumlov. Tyto plány jsou zpracovány pro velké územní celky, tudíž jsou obecné. Naopak plán krizové připravenosti je plánovací dokument, který konkretizuje činnost při řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů vzhledem k podmínkám obce. K naplnění cílů práce byla vytvořena výzkumná otázka: Jsou rizika a úkoly obce důvodem pro orgány obce ke zpracování plánu krizové připravenosti? K zodpovězení výzkumné otázky jsem využil odbornou literaturu, přednášky a zákonné normy. Tím bylo možné charakterizovat systém veřejné správy se zaměřením na působnost územních samosprávných celků a jejich orgánů při přípravě a řešení mimořádných situací. Následně byla vyhodnocena bezpečnostní rizika obce Loučovice při možném ohrožení svého území a ze získaných informací byl zpracován návrh plánu krizové připravenosti, jako jedna z nezbytných součástí krizového managementu, kterou je plánování. K identifikování hrozeb a jejich příčin byl využit Krizový plán jihočeského kraje, Krizový plán ORP Český Krumlov a Výpis plánu opatření k ochraně obyvatel pod vodním dílem Lipno I. a II. před zvláštní povodní pro obec Loučovice. Další významné informace byly získány díky součinnosti HZS Jihočeského kraje, pracovníkům Povodí Vltavy, s. p., a z archivních dokumentů obecního úřadu. Na základě vlastního sběru dat byl vypracován ucelený dokument obsahující souhrn nejdůležitějších úkolů samosprávy při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových stavů, který bude použit jako manuál pro starostu a orgány obce Loučovice v rámci rozšíření znalostí v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Praktická část diplomové práce obsahuje Plán krizové připravenosti obce Loučovice využitelný při vzniku a řešení krizové situace na území obce. Zároveň plán bude využíván pro školení zaměstnanců obce, k seznámení právnických osob a občanů s charakterem možného ohrožení.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí
MAJSTR, Jiří
Četnost mimořádných událostí a rozšiřující se spektrum možných druhů hromadného postižení osob si vynucuje preventivní bezpečnostní opatření a rychlou odbornou reakci při jejich vzniku.Mimořádné události s převažujícími zdravotními následky vyžadují od zasahujících výjezdových skupin poskytovatelů zdravotnické záchranné služby jiný přístup ke své činnosti oproti jejich každodenní praxi. Obvyklý provoz provozovatelů zdravotnických záchranných služeb představuje plnou péči konkrétní osobě od prvního kontaktu až do jejího předání poskytovatelům zdravotních služeb. Při mimořádné události s hromadným postižením osob není možné věnovat péči jedné konkrétní osobě, ale je nutné urychleně a vhodným způsobem stanovit priority zdravotní péče a odsunu všech osob postižených na zdraví do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Jedná-li se o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, jsou z pohledu jejího řešení průvodními jevy: nedostatek času na rozhodování a řízení záchranných prací, panika, prodlení v zahájení léčby a odsunu postižených osob do zdravotnických zařízení, poskytovatelů zdravotní péče. Zejména počátek zásahu složek integrovaného záchranného systému je zatížen nedostatkem sil a prostředků, představující například deficit odborného zdravotnického personálu, záchranářské a zdravotnické techniky včetně léků. Poměr sil a prostředků k počtu osob postižených na zdraví se při mimořádné události optimalizuje až v následném průběhu, kdy je pro úspěšný výsledek stěžejní činnost v prvních třiceti až šedesáti minutách. Od počátku je tedy nutné věnovat pozornost organizaci řízení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Diplomová práce s názvem Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí zmiňuje v teoretické části integrovaný záchranný systém a na podkladě aktuální legislativy obecně pojednává o poskytovatelích zdravotnické záchranné služby. Konkrétní zaměření práce je směrováno na přípravu a řešení mimořádných událostí Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Práce charakterizuje specifika traumatologického plánu organizace, pojednává o způsobu třídění osob metodou START a orientuje se na použití identifikační a třídící karty (lékařské třídění) při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretickou část diplomové práce uzavírá nastínění přednemocniční neodkladné péče při radiační mimořádné události Jaderné elektrárny Temelín. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu s využitím metody polořízeného rozhovoru vedeného se sedmi vedoucími lékaři oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Náplní výzkumu bylo zhodnocení možného vývoje a potencionálních změn při přípravě a následné činnosti zdravotnické složky u mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Výzkumné otázky byly směrovány k problematice úlohy zdravotnického operačního střediska, stanoveného postupu 1. výjezdové skupiny na místě mimořádné události, věnovaly se spolupráci zdravotnické složky se složkami integrovaného záchranného systému a návaznosti přednemocniční neodkladné péče na zdravotnická zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Cílem výzkumu bylo vytvoření hypotéz týkajících se připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Vytvořené hypotézy, uvedené v kapitole Diskuse, mohou být do budoucna prověřeny kvalitativním výzkumem. Další cíle práce jsou zahrnuty v přílohové části. Představují interpretaci taktických a prověřovacích cvičení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od roku 2006 do roku 2012, tématiky zaměřené na mimořádné události a mapují reálný výskyt mimořádných událostí s hromadným postižením osob v Jihočeském kraji od roku 2003 do roku 2012.
|
host ::
RSS.