|
|
Lisovčíci a česká válka (1618-1620)
Vlasák, Patrik ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením lisovčíků na císařské službě v letech 1618-1620. Hlavní pozornost je věnována příčinám vzniku této jízdní formace a okolnostem, za nichž se dostali do služeb Habsburků. Stejnou měrou se zabývám také jejich identitou a prostředím, z nějž vzešli. Snažím se rovněž analyzovat vnitřní poměry v Rzeczpospolitě i její vztahy se sousedy, které, jak pevně věřím, determinovaly samotnou existenci lisovčíků, jíž vnímám jako jeden ze symptomů krize polsko-litevského soustátí.
|
|
|
Lisovčíci a česká válka (1618-1620)
Vlasák, Patrik ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením lisovčíků na císařské službě v letech 1618-1620. Hlavní pozornost je věnována příčinám vzniku této jízdní formace a okolnostem, za nichž se dostali do služeb Habsburků. Stejnou měrou se zabývám také jejich identitou a prostředím, z nějž vzešli. Snažím se rovněž analyzovat vnitřní poměry v Rzeczpospolitě i její vztahy se sousedy, které, jak pevně věřím, determinovaly samotnou existenci lisovčíků, jíž vnímám jako jeden ze symptomů krize polsko-litevského soustátí.
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
host ::
RSS.