Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Classification of global environmental systems according to the level of anthropogenic transformation
Hrdina, Aleš
Tématem disertační práce je vytvoření komplexní klasifikace globálních environmentálních systémů založených na geografické syntéze abiotických, biotických i antropogenních faktorů. Zásadní změny přírodního prostředí Země, znatelný úbytek biodiverzity a v mnoha různých ohledech stále rostoucí vliv člověka vyvolávají potřebu vytvořit komplexní klasifikaci, která bude vhodným prostorovým rámcem pro vyhodnocování dopadů těchto změn. V minulosti vznikla celá řada globálních klasifikací, které však většinou pracují jen s různými přírodními gradienty prostředí (zejména klima či reliéf). Většina regionů světa je však natolik zásadně ovlivněna nebo dokonce zcela přeměněna činností člověka, že opomenutí antropogenních faktorů v komplexních klasifikacích prostředí může vést k mylným závěrům. Z tohoto důvodu v nedávné době začaly v zahraničí vznikat nové globální environmentální klasifikace, které se snaží s antropogenními změnami přírodního prostředí pracovat a zahrnout je do komplexního hodnocení. Návrh metodiky a vlastní vytvoření klasifikace globálních environmentálních systémů, která je založena na abiotických gradientech, distribuci biodiverzity a prostorové diferenciaci vlivu člověka, je hlavním cílem předložené práce. Klasifikace vychází z 22 datasetů charakterizujících abiotické, biotické a...
Classification of global environmental systems according to the level of anthropogenic transformation
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Boltižiar, Martin (oponent) ; Václavík, Tomáš (oponent)
Tématem disertační práce je vytvoření komplexní klasifikace globálních environmentálních systémů založených na geografické syntéze abiotických, biotických i antropogenních faktorů. Zásadní změny přírodního prostředí Země, znatelný úbytek biodiverzity a v mnoha různých ohledech stále rostoucí vliv člověka vyvolávají potřebu vytvořit komplexní klasifikaci, která bude vhodným prostorovým rámcem pro vyhodnocování dopadů těchto změn. V minulosti vznikla celá řada globálních klasifikací, které však většinou pracují jen s různými přírodními gradienty prostředí (zejména klima či reliéf). Většina regionů světa je však natolik zásadně ovlivněna nebo dokonce zcela přeměněna činností člověka, že opomenutí antropogenních faktorů v komplexních klasifikacích prostředí může vést k mylným závěrům. Z tohoto důvodu v nedávné době začaly v zahraničí vznikat nové globální environmentální klasifikace, které se snaží s antropogenními změnami přírodního prostředí pracovat a zahrnout je do komplexního hodnocení. Návrh metodiky a vlastní vytvoření klasifikace globálních environmentálních systémů, která je založena na abiotických gradientech, distribuci biodiverzity a prostorové diferenciaci vlivu člověka, je hlavním cílem předložené práce. Klasifikace vychází z 22 datasetů charakterizujících abiotické, biotické a...
Antropogenní transformace přírodní sféry Afriky
Píšová, Šárka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Afrika představuje heterogenní environmentální prostředí, které ovlivňují přírodní i antropogenní procesy. Tato práce metodou rešerše charakterizuje přírodní prostředí kontinentu, představuje možné klasifikace přírodních podmínek a popisuje transformaci tohoto prostředí. Hlavním metodologickým cílem práce bylo určení míst ohrožení biodiverzity vlivem antropogenního tlaku na základě vlastní klasifikace prostředí na kontinentální úrovni. To bylo provedeno metodami environmentální stratifikace a následné klasifikace prostředí. Práce tak představuje klasifikaci přírodního prostředí na základě homogenních jednotek určených bioklimatickými proměnnými a reliéfem, které jsou následně vztaženy k rozložení biodiverzity ptáků, obojživelníků a savců a antropogennímu vlivu zastoupenému antropogenními biomy. Na závěr je vyjádřena územní ochrana přírody ve vztahu k této antropogenní transformaci prostředí. Předkládaná práce, jež patří mezi výjimečné přístupy, zohledňuje kombinaci jak fyzickogeografických, tak socioekonomických faktorů v prostorové úrovni kontinentu. Finální výstup tvoří mapa antropogenní transformace přírodního prostředí Afriky v kontextu biodiverzity a územní ochrany. Pozornost by měla být věnována hlavně oblastem s vysokou úrovní biodiverzity - tzv. hot spots, charakterizovaných vysokým vlivem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.