Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Design and production of TBEV specific cleavage reporter for in vitro and in cell studies
KOTOUNOVÁ, Eliška
Tick-borne encephalitis virus (TBEV) is an important human pathogen and as of now, there are no specific therapeutics to combat this disease. In vitro and in cell models are essential in studying the disease and in the pursuit of novel therapeutics. This thesis deals with the design and production of two genetically encoded cleavage reporters of TBEV NS2B-NS3 protease activity. The reporters were produced in E. coli and tested with recombinant NS2B-NS3 protease, as well as produced in mammalian cell lines and analyzed for fluorescence upon infection with TBEV.
Vliv klíštěcích slin na endoplazmatický stres v buňkách infikovaných virem klíšťové encefalitidy
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
The aim of this study was to evaluate the effect of tick saliva on endoplasmic stress in PMJ2-R cells infected with tick-borne encephalitus virus. The endoplasmic stress was analysed through 3 different branches of unfolded protein response: ATF-6, PERK and IRE-1. Moreover, the thesis deals with the effect of tick salivary protein Iristatin on endoplasmic stress in infected cells.
Analýza apoptózy a autofágie v dendritických buňkách infikovaných virem klíšťové encefalitidy
KOVAŘÍKOVÁ, Anna
Práce se zabývá analýzou procesu apoptózy a autofágie v plazmacytoidních dendritických buňkách a Langerhansových buňkách infikovaných virem klíšťové encefalitidy. Práce se také věnuje otázce, jak je proces apoptózy a autofágie ve zmíněných buňkách ovlivněn klíštěcími slinami.
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
Vliv klíštěcích slin na myší neutrofilní granulocyty aktivované virem klíšťové encefalitidy
VESELÁ, Dominika
Sliny klíšťat obsahují molekuly, které potlačují imunitní odpověď hostitele a tím výrazně usnadňují přenos patogenů klíštěcími vektory. Neutrofilní granulocyty jsou nejběžnějším typem bílých krvinek. Účastní se akutní fáze zánětu a pomocí exkrece některých cytokinů mobilizují další složky imunitního systému. Tato bakalářská práce se zaměřila na prokázání replikace viru TBE v neutrofilech, na detekci produkce cytokinů neutrofilními granulocyty po aktivaci virem klíšťové encefalitidy a na případný vliv klíštěcích slin klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na výše uvedené parametry.
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Janštová, Vanda (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
Ultrastrukturní změny lidských neuronálních buněk po infekci virem klíšťové encefalitidy
TESAŘOVÁ, Martina
Virus klíštové encefalitidy (KE)je závažným patogenem, který způsobuje až 10.000 lidských infekcí v různých oblastech Evropy a Asie. Infekce buněk CNS hostitele virem KE vede k histopatologickým změnám, které byly zkoumány na ultrastrukturní úrovni pomocí elektronové mikroskopie. U lidských neuroblastů infikovaných virem KE byl studován intracelulární vývoj viru (replikace a maturace) uvnitř buněčné cytoplazmy. Neuroblasty byly zpracovány pomocí dvou rozdílných metod přípravy pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM): 1.chemickou cestou-fixace 2,5%glutaraldehydem; 2. kryofixací pomocí rychlého mražení tekutým dusíkem za vysokého tlaku, HPF). Metoda kryofixace výrazně zlepšila zachování ultrastruktury buněčných organel a membrán v porovnání s chemickou cestou přípravy (pozorované známky extrakce buněčného materiálu a agregační artefakty). Během vývoje viru KE se viriony vyskytovaly zpočátku uvnitř zvětšených cisteren RER, později se objevovaly v přechodném kompartmentu ERGIC-volně v cytoplazmě nebo v asociaci s mikrotubulárními vlákny, cisternách GA a trans-GA. Z pozorovaných výsledků vývoje viru KE uvnitř buněčné cytolazmy neuroblastů nemůžeme tedy proces maturace viru KE jednoznačně řadit k cis nebo trans typu. Morfologické změny projevující se na povrchu neuroblastů po infekci virem KE byly také studovány pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Pomocí topografického kontrastu sekundárními elektrony byly zaznamenány povrchové a tvarové změny buněk, které můžeme shrnout do tzv. cytopatického efektu (CPE) produkovaného virem KE.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.