|
|
Právní postavení Palestiny
Bernasová, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Tématem této diplomové práce je analýza právního postavení Palestiny. V teoretické části práce je rozebírána historie palestinského území, vztah Palestiny a Izraele, nepřijetí Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181 Palestinci, členství Palestiny v mezinárodních organizacích, Mírové dohody z Osla a kritéria státnosti. Práce také hodnotí nejdůležitější jednání o finálním statutu Palestiny a jednotlivé vládní programy. Druhá část práce je zaměřena na analýzu nekompaktnosti palestinského teritoria a palestinského obyvatelstva žijícího na i mimo toto území. Dále se práce zaměřuje na rozbor palestinského veřejného sektoru, a to především na oblast soudnictví, vzdělání, zdravotnictví a obrany. Jednotlivé kapitoly také pojednávají o ekonomické nestabilitě a finanční závislosti Palestiny na ostatních, především evropských, státech. Diplomová práce takto podává ucelený pohled na Palestinu nejen z právního hlediska, ale také z hlediska správního.
|
|
|
Hnutí Hamás a jeho role v izraelsko-palestinském konfliktu
Hortová, Silvie ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se věnuje teorii střetu civilizací zejména mezi židovskou a islámskou kulturou, následně se zabývá aktuální bezpečnostní otázkou terorismu. Teoreticko-metodologické východisko je aplikováno na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, hlavně pak na palestinskou organizaci hnutí Hamás, která od konce 80. let 20. století operuje na území pásma Gazy. Práce komplexně objasňuje vývoj, činnosti a styl útoků hnutí Hamás. Cílem práce je pak přehledně dokázat, že Hamás představuje jednu z překážek ve snaze k dosažení trvalého mírového uspořádání na Blízkém východu.
|
|
|
Formování palestinského státu
Vítková, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou formování státnosti z hlediska mezinárodního práva jedné ze současných sporných entit usilujících o státnost -- Palestiny. Teoretická část vychází z Montevidejské úmluvy z roku 1933 definující znaky státu jako subjektu mezinárodního práva, dále se zaměřuje na právo na sebeurčení národů, vznik a uznání státu s jeho důsledky. Jednotlivá kritéria státnosti jako obyvatelstvo, území, vláda a schopnost vystupovat v mezinárodních vztazích jsou pak v navazující empirické části rozebrány a aplikovány na příklad Palestiny. Cílem práce je posoudit, zda jsou kritéria státnosti uvedená v teoretické části naplněna či co naplnění brání. Snaží se zaměřit na analýzu utváření znaků státnosti zejména v historickém kontextu. Třetí kapitola se věnuje roli významných mezinárodních aktérů při formování palestinských znaků státnosti a jejich aktuálním postojům k otázce Palestiny. Práce přispívá ke zpřehlednění a lepšímu pochopení problematiky palestinské státnosti a nabízí komplexní pohled na její postupné utváření a vývoj.
|
host ::
RSS.