|
|
Limit Modes of Particulate Materials Classifiers
Adamčík, Martin ; Štěpánek, František (referee) ; Fekete, Roman (referee) ; Svěrák, Tomáš (advisor)
S požadavky materiálových věd na stále menší částice jsou potřebné i nové přístupy a metody jejich klasifikace. V disertační práci jsou zkoumány struktury turbulentního proudění a trajektorie částic uvnitř dynamického větrného třídiče. Zvyšující se výpočtový výkon a nové modely turbulence a přístupy modelování komplexních plně turbulentních problémů řešením Navier-Stokesových rovnic umožňují zkoumání stále menších lokálních proudových struktur a vlastností proudění s větší přesností. Částice menší než 10 mikronů jsou více ovlivnitelné a jejich klasifikace do hrubé nebo jemné frakce závisí na malých vírových strukturách. Práce se zaměřuje na podmínky nutné ke klasifikaci částic pod 10 mikronů, což je současná hranice možností metody větrné separace. CFD software a poslední poznatky modelování turbulence jsou použity v numerické simulaci proudových polí dynamického větrného třídiče a jsou zkoumány efekty měnících se operačních parametrů na proudová pole a klasifikaci diskrétní fáze. Experimentální verifikace numerických predikcí je realizovaná prostřednictvím částicové anemometrie na základě statistického zpracování obrazu (PIV) a proudění lopatkami rotoru je vizualizováno. Predikované trajektorie částic jsou experimentálně ověřeny třídícími testy na větrném třídiči a granulometrie je určená pomocí laserové difrakční metody. Zkoumány jsou Trompovy křivky a efektivita třídění.
|
|
|
Limit Modes of Particulate Materials Classifiers
Adamčík, Martin ; Štěpánek, František (referee) ; Fekete, Roman (referee) ; Svěrák, Tomáš (advisor)
S požadavky materiálových věd na stále menší částice jsou potřebné i nové přístupy a metody jejich klasifikace. V disertační práci jsou zkoumány struktury turbulentního proudění a trajektorie částic uvnitř dynamického větrného třídiče. Zvyšující se výpočtový výkon a nové modely turbulence a přístupy modelování komplexních plně turbulentních problémů řešením Navier-Stokesových rovnic umožňují zkoumání stále menších lokálních proudových struktur a vlastností proudění s větší přesností. Částice menší než 10 mikronů jsou více ovlivnitelné a jejich klasifikace do hrubé nebo jemné frakce závisí na malých vírových strukturách. Práce se zaměřuje na podmínky nutné ke klasifikaci částic pod 10 mikronů, což je současná hranice možností metody větrné separace. CFD software a poslední poznatky modelování turbulence jsou použity v numerické simulaci proudových polí dynamického větrného třídiče a jsou zkoumány efekty měnících se operačních parametrů na proudová pole a klasifikaci diskrétní fáze. Experimentální verifikace numerických predikcí je realizovaná prostřednictvím částicové anemometrie na základě statistického zpracování obrazu (PIV) a proudění lopatkami rotoru je vizualizováno. Predikované trajektorie částic jsou experimentálně ověřeny třídícími testy na větrném třídiči a granulometrie je určená pomocí laserové difrakční metody. Zkoumány jsou Trompovy křivky a efektivita třídění.
|
|
| |
|
|
Evaluation and accuracy of the local velocity data measurements in an agitated vessel
Kysela, Bohuš ; Konfršt, Jiří ; Chára, Zdeněk ; Kotek, M.
Velocity measurements of the flow field in an agitated vessel are necessary for the improvement and better understanding of the mixing processes. The obtained results are used for the calculations of the impeller pumping capacity, comparison of the power consumption etc. We performed various measurements of the local velocities in an agitated vessel final results of which should be processed for several purposes so it was necessary to make an analysis of the obtained data suitability and their quality. Analysed velocity data were obtained from the LDA (Laser Doppler Anemometry) and PIV (Particle Image Velocimetry) measurements performed on a standard equipment where the flat bottomed vessel with four baffles was agitated by the six-blade Rushton turbine. The results from both used methods were compared. The frequency analyses were examined as well as the dependency of the data rates, time series lengths etc. The demands for the data processed in the form of the ensemble-averaged results were also established.
|
guest ::
