|
|
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších
Dobíhal, Michal ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Ústup budního hospodářství a dynamika sukcese lesa v Krkonoších ABSTRAKT: Přibližně od konce 19. století dochází k postupnému opouštění horských pastvin a senišť ve většině evropských pohoří včetně Krkonoš. Zde bylo budní hospodářství ukončeno nejpozději před 2. světovou válkou. Opuštěné luční enklávy podléhají druhotné sukcesi lesa. Otázkou je, jak rychlá tato sukcese je a jakou měla v minulosti dynamiku. Výzkum probíhal ve 4 zájmových územích přiléhajících k ekotonu horní hranice lesa. Skládal se z analýzy historických map a leteckých snímků řízenou klasifikací a dendrochronologického výzkumu věkové struktury porostu smrku ztepilého (Picea abies), který probíhal v blízkém okolí 4 vybraných bud. Cílem práce bylo zjistit, jak rozsáhlá byla území ovlivněná budním hospodářstvím a jak rychlá byla následná sukcese lesa v ekotonu horní hranice lesa a jaká byla její dynamika. V dendrochronologické části výzkumu byly dokázány hlavní vrcholy v počtu uchycených semenáčků ve velmi krátké době 10 - 20 let po ukončení hospodaření většinou následované ještě jedním, nebo dvěma méně výraznými vrcholy v pozdějším období. Tyto vrcholy se projevily na změnových mapách vývoje zalesnění s přibližně 20letým zpožděním. Sukcese probíhala od hranice luční enklávy směrem k boudám postupně. V části enklávy přiléhající k ekotonu...
|
|
|
Stanovení obsahu ligninu v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.) pomocí laboratorní a obrazové spektroskopie
Suchá, Renáta ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu biochemických látek (lignin, karotenoidy a voda) v jehlicích smrku ztepilého s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie. V první části práce je zpracován přehled prací zabývajících se metodami odhadu obsahu ligninu a dalších biochemických látek. V práci jsou využity tři typy dat: 1. spektra pořízená kontaktní sondou se spektroradiometrem ASD FielSpec 4 Wide Res, 2. spektra pořízená integrační sférou se stejným spektroradiometrem a 3. hyperspektrální obrazová data pořízená senzorem APEX. Na spektra jsou aplikovány nejpoužívanější transformace, a to první derivace spektra a odstranění kontinua. Dále je zjišťován lineární vztah mezi naměřenými spektry a obsahem biochemických látek. Vícenásobná kroková lineární regrese je použita pro výběr vlnových délek sloužících k vytvoření vhodného modelu pro výpočet obsahu biochemických látek v jehlicích. Model je následně vypočítán a aplikován na úrovni obrazových hyperspektrálních dat. Výstupem této části práce jsou ligninové mapy. Dále jsou v práci porovnána spektra pořízená kontaktní sondou a integrační sférou. Zjišťován je i rozdíl mezi jednotlivými výzkumnými plochami na základě obsahu biochemických látek v jehlicích a vybraných prvků obsažených v půdě a na základě naměřených spekter. Analyzován je také vliv...
|
|
|
Přízemní ozon jako jeden z faktorů oxidativního stresu v podmínkách horských lesů.
Bendáková, Hana ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Diplomová práce se zabývá poškozením smrku ztepilého (Picea abies) v horských lesích vlivem přízemního ozonu, který je jedním z faktorů oxidativního stresu. Smrk není vůči ozonu citlivý druh, ale v naší republice je nejvíce zastoupenou dřevinou, a proto je třeba si všímat jeho poškození. Práce byla propojena s měřením ČHMÚ, který v Jizerských horách měřil koncentrace přízemního ozonu pasivními dozimetry. Cílem práce bylo zjistit vliv přízemního ozonu na horské lesy a najít závislost mezi poškozením vysokými koncentracemi ozonu a jím způsobeným oxidativním stresem. S rostoucí nadmořskou výškou rostou koncentrace ozonu. Bylo předpokladem, že s nadmořskou výškou a koncentracemi poroste i poškození jehlic smrku. Jehličí bylo odebráno na jedenácti lokalitách v nadmořské výšce od 750 do 1100 m n.m. Odebírané ročníky 2006, 2007 byly podrobeny dalšímu zkoumání a ročník 2009 byl vyřazen, protože nevykazoval známky poškození. Bylo sledováno poškození na úrovni makroskopické, mikroskopické a biochemické. Vizuální poškození bylo hodnoceno pomocí procenta plochy jehlic poškozených chlorózami a nekrózami. Mikroskopické metody hodnotily symptomy na podélných a příčných řezech. Na podélných řezech byly viditelné tzv. kosťovité buňky, což jsou buňky, které vlivem stresu ozonem ztrácejí svůj tvar a smršťují se ve...
|
host ::
RSS.