|
|
Turistická chata pod Kozlenou
Lukeš, Petr ; Karlík, Štěpán (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh Horské chaty pod Kozlenou v obci Staré Hamry. Objekt je umístěn na svažité parcele nacházející se pod travnatým hřebenem v turisticky atraktivní oblasti Moravskoslezských Beskyd. Řešený objekt je dvoupodlažní, částečně podsklepený. V prvním nadzemním podlaží se nachází restaurace s terasou a zázemí personálu. Ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěny pokoje pro hosty. Konstrukční systém je zděný z betonových skořepinových tvárnic. Střecha chaty je pultová.
|
|
|
Horský hotel
Lukeš, Petr ; Lavická, Radomila (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh Horského hotelu v obci Malenovice. Objekt je umístěn na svažité parcele nacházející se v turisticky atraktivní oblasti Moravskoslezských Beskyd. Horský hotel je čtyřpodlažní, podsklepený. V prvním nadzemím podlaží se nachází restaurace s terasou, zázemí personálu a také ubytovací část. Ve druhém a třetím nadzemním podlaží jsou umístěny pokoje pro hosty a zaměstnance hotelu. V podzemním podlaží je umístěn wellness, posilovna a konferenční místnost. Zde se také nachází prostory pro provoz personálu. Konstrukční systém je zděný z keramických broušených cihel plněných minerální izolací.
|
|
|
Struktura sukcesních porostů a růstové vlastnosti břízy bělokoré (Betula pendula Roth) na exponovaném stanovišti
Bardoň, Karel
Tato bakalářská práce popisuje strukturu přirozeně vzniklých porostů s převahou břízy bělokoré (Betula Pendula Roth) na dvou exponovaných stanovištích. Plocha označená jako „Hlubočec“ reprezentuje situaci Nízkého Jeseníku, plocha označená jako „Krásná“ situaci Moravskoslezských Beskyd. Obě plochy byly inventarizovány a popsány jak z hlediska růstového potenciálu břízy, tak i z hlediska současného výskytu ostatních dřevin, v případně „Hlubočec“ i jedinců tzv. cílových. Pěstební potenciál byl, jak se dalo předpokládat na trofnější ploše Hlubočce. Zde se nachází jak cíloví jedinci odrostlého buku lesního a dubu letního, je zde výskyt poměrně hojné následné obnovy smrku ztepilého, břízy bělokoré, pomístně i jeřábu ptačího a buku lesního. Plocha „Krásná“ reprezentuje plochu v minulosti pěstebně zanedbávanou, postiženou erozí a degradačními vlivy, kde bříza plní hlavně funkci ochrany půdy a obnovy stanoviště.
|
|
|
Inventarizace výskytu jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd (revír Baraní)
Kaděrka, Josef
Tato bakalářská práce je zaměřena na inventarizaci jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) ve vybraných porostech Moravskoslezských Beskyd. Inventarizace probíhala v biskupských lesích Ostravsko – Opavské diecéze v k.ú. obce Bílá. Rozloha inventarizované oblasti je 191,58 hektarů. Celkem bylo zinventarizováno 60 porostů ve třech odděleních. V každém porostu byly zvoleny zkusné plochy. Na jednotlivých plochách byli spočítáni a změřeni jak jedinci jeřábu ptačího, tak i mateřský porost. Na třech vybraných stanovištích se u jeřábu ptačího kromě výšky změřil též průměr kořenového krčku, byl stanoven počet poškození zvěří a v laboratoři byl určen jejich věk. Získaná data byla analyzována v Excelu. Průměrný počet jedinců jeřábu ptačího na hektar je 2854 kusů. U výškové struktury je nejvíce jedinců v rozmezí do 20 centimetrů a od 21 do 50 centimetrů. U většiny porostů zastoupení smrku přesahovalo 50 %. Průměrné stáří náletu jeřábu je 5,5 let a každý jedinec byl v průměru 4,5x poškozen zvěří.
|
|
| |
|
|
Využití geocachingu pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Moravskoslezských Beskyd
Pokorná, Sylvie
Pokorná, S. Využití Geocachingu pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Cílem této bakalářské práce je za užití Geocachingu podpořit rozvoj cestovního ruchu v oblasti Moravskoslezských Beskyd. V práci je představena teoretická problematika cestovního ruchu, geocachingu a marketingového řízení. V praktické části jsou provedeny analýzy a dotazníkové šetření, jejichž výsledky poslouží ke zpracování návrhu geocachingových tras, které podpoří cestovní ruch ve vybraných lokalitách.
|
|
|
Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd
Hrabovský, Karel
Abstrakt Autor: Bc.Karel Hrabovský Název diplomové práce: Stanovištní charakteristika nosatcovitých v bukových a smrkových ekosystémech Moravskoslezských Beskyd V lesních ekosystémech Moravskoslezských Beskyd probíhal v letech 2007 až 2015 sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Na 38 lokalitách probíhal odchyt v 6týdenním intervalu od začátku května do konce října. Čeleď nosatcovitých (Curculionidae) byla hodnocena v bukových a smrkových porostech pomocí faunistických indexu ve vztahu k základním typologickým jednotkám kterými jsou lesní vegetační stupně (LVS), edafické kategorie (EK) a soubory lesních typů (SLT) a stanovištním podmínkám jako je půdní typ, půdní chemismus, humusová forma a složení bylinného patra. Byl porovnán výskyt nosatcovitých ve vybraných pří-rodních rezervacích a hospodářských porostech. Celkem bylo odchyceno 26 743 jedinců nosatcovitých patřících do 52 druhů. Eudominantní druhy jsou Otiorhynchus carinatopunctatus, Plinthus tischeri, Otiorhyn-chus tenebricosus, Rhinomias forticornis a Strophosoma melanogrammum. Dominant-ním druhem je Hylobius pinastri. Byly odchyceny v Beskydech vzácné druhy Barynotus moerens a Barypeithes mollicomus. Byla prokázána přímá vazba některých druhů nosatcovitých na
|
|
|
Beech and spruce forest stands conditions in the area of the Moravian-Silesian Beskids and soil zoocenosis
Bayer, Jakub
Půdní epigeická fauna bukových a smrkových porostů byla sledována po dobu 8 let (2007-2014) na 37 vybraných výzkumných plochách v Moravskoslezských Beskydech. Odběr materiálu probíhal 2x ročně v jarním a podzimním aspektu. Stanovištní podmínky výzkumných ploch byly charakteristické poměrně vysokou variabilitou, přičemž byly rozlišeny 4 vegetační stupně, 8 edafických kategorií a 12 souborů lesních typů. Půdní fauna byla extrahována prostřednictvím tullgrenů. V rámci monitoringu bylo sledováno celkově 11 cílových skupin půdní fauny: roztoči, chvostoskoci, larvy střevlíkovitých, stonoženky, vidličnatky, hmyzenky, stonožky a mnohonožky, larvální stádia drabčíků, imaga drabčíků, žížaly a larvální stádia kovaříků (drátovci). Cenóza žížal a drátovců byla determinována do druhů, respektive rodů. Ostatní cílové skupiny půdní fauny byly pozorovány v rámci vyšších systematických jednotek. Byla stanovena abundance, případně dominance jednotlivých skupin půdní epigeické fauny. Výstupy byly porovnávány a následně byly odvozovány možné vazby jednotlivých živočišných skupin na půdní prostředí, lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. Celkově bylo odchyceno 274 015 jedinců v rámci všech sledovaných skupin půdních živočichů. Pro určité skupiny půdní fauny byly zjištěny specifické vazby na stanovištní podmínky. Bylo monitorováno 12 druhů žížal, přičemž druh Dendrobaena octaedra se jevil jako výrazně dominantní a tvořil 68,33 % druhového spektra žížal. Larvální stádia drátovců byly determínovány do 5 rodů. Zástupci rodu Athous tvořili téměř 86 % populace drátovců.
|
|
|
Možnosti užití Chilopoda, Diplopoda a Isopoda: Oniscidea k bioindikaci relativně trvalých ekologických podmínek smrkových a bukových ekosystémů Moravskoslezských Beskyd
Lazorík, Martin
V lesnickém managementu je v dlouhodobém plánování využívána lesnická typologie. Jejím základem je lesní typ, který představuje relativně trvalou biocenózu s fytocenologickou podobností. Základem je poznání synuzie podrostu (rostlinné složky) doplněné o ekologické (stanovištní) charakteristiky. Na změny vývoje ekologických faktorů v ekosystému citlivě reaguje živočišná složka spíše než rostlinná. Proto je dlouhodobou snahou poznání bioindikační živočišné složky, která reaguje rychleji než flora na vyvolané změny v ekosystému. V síti 38 lokalit zahrnující 12 souborů lesních typů byl zhodnocen výskyt Diplopoda, Chilopoda a Isopoda: Oniscidea (metoda zemních pastí, 16,189 ex., 39 druhů). K vymezení environmentálních charakteristik bylo užito 30 meteostanic, využit byl podrobný pedologický průzkum včetně chemismu půdy a fytocenologický průzkum. Získaná data byla zpracována analýzou MNDS, PCA a CCA. Nejvýznamnějším faktorem byl pokryv bylinnou vegetací, obsah Ca, Mg v půdě. Významný byl i vliv souboru lesních typů, kde pomocí analýzy CCA bylo stanoveno celkové rozložení jednotlivých druhů. Všechny skupiny druhů Diplopoda, Chipoloda a Isopoda: Oniscidea byly vyhodnoceny jako významné v bioindikaci v lesních ekosystémech. Chilopoda a Diplopoda umožnila charakterizovat každý soubor lesních typů konkrétním druhem. Isopoda dobře vymezila lokality s vysokou hladinou vody a procesem tvorby rašeliny. Vzhledem k náročným požadavkům na indikátory prostředí byl pomocí metody Indicator value stanoven Lithobius nodulipes bioindikátorem pro soubor lesních typů 5L (montánní jasanová olšina) a Lithobius pelidnus na 5Y (sleketová jedlová bučina). Také významné postavení měl druh Hyloniscus riparius a Ligidium hypnorum na 6 O/R (svěží rašelinná smrčina).
|
|
|
Countryside settlement and its transformations in case of Moravian-Silesian Beskids and its foothills
Kraut, Jan
Český venkov v uplynulých dvou stoletích prošel řadou změn, ty se v tomto různorodém prostoru mnohdy liší – jak vlivem na podobu prostoru, tak mírou transformace společnosti. Příspěvek mapuje dopady těchto změn na situaci venkovského osídlení v severovýchodní části republiky. Toto území patří mezi nejpozději osídlené krajiny naší republiky s řadou specifik, ta vedla k jedinečné podobě osídlení, kterou následně velmi narušil průmysl a překotná urbanizace. Charakter, kontinuitu a kvality prostředí je zde proto obtížné identifikovat charakter, kontinuitu a kvality prostředí a správně je interpretovat.
|
host ::
RSS.