Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Společenstva drobných savců v okolí Českých Budějovic a populační ekologie hraboše polního (Microtus arvalis)
KAPOUN, Ondřej
V období podzim 2004 {--} jaro 2006 byly na celkem osmi plochách tří typů biotopů (jeteliště/louka/úhor) ve třech lokalitách sledovány změny v početnosti populací drobných savců. Byli zjišťovány faktory působících na složení společenstev drobných savců. Také byl testován vliv umístění plochy, typu stanoviště, struktury porostu a predace ptačími predátory na početnost a reprodukční parametry hrabošů a zjišťována role jednotlivých stanovišť pro jejich populační dynamiku. Nejvyšší počet druhů drobných savců a nejvyšší druhová diverzita byly zaznamenány na úhorech. Příčinou jsou druhově specifické vazby na strukturu porostu a pravděpodobně i jeho heterogenita. Predce poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a kání lesní (Buteo buteo) neměla na početnost hrabošů žádný významný vliv. V populační dynamice hrabošů také nebyly zaznamenány rozdíly mezi lokalitami. Zatímco v rozmnožovací sezóně představují subpopulace na jetelištích (63,08% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 3,6 ml./samici) zdrojové populace pro hraboše obývající zemědělsky využívanou krajinu (source), úhory pravděpodobně představují plochy s populačním propadem (sink) (47,16% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 1,3 ml./samici). Příčinou je pravděpodobně kvalita potravy. V průběhu zimního období je důležitá role úhorů, na kterých přezimuje relativně vyšší množství jedinců než na ostatních plochách,kde může dojít i k úplnému vymizení populace. Rozdíly jsou nejspíše způsobené množstvím biomasy na ploše, která zmírňuje dopad zimního období na přežití hrabošů.Role (sink/source) biotopů pro populační dynamiku hraboše se mění v průběhu roku.Nicméně, plochy typu "jeteliště" mají vliv na nárůst počtu jedinců v metapopulaci, plochy typu "úhor" na její udržení a stabilitu. Součástí bakalářské práce je literární přehled pokoušející se shrnout alespoň základní hypotézy vysvětlující vznik a existenci populačních cyklů. Část této rešerše je také věnována geografický a místním rozdílům v populační dynamice drobných savců a okrajově také změnám v demografii drobných savců v průběhu populačního cyklu.
Vliv bionomických faktorů a kooperativnosti na rozlišování sourozenců u tří druhů hrabošů a na dobu separace nutnou k jeho vymizení
BRIXOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce sestává ze dvou částí. První porovnává rozlišování sourozenců u mláďat tří druhů hrabošů (Microtus arvalis, M.guentheri, a M.brandti) se záměrem určit, která z hypotéz navrhovaných pro výskyt rozpoznávání příbuzných nejlépe odpovídá pozorovaným rozdílům v chování jednotlivých druhů. Druhá část testovala stejné tři druhy s cílem zjistit, který z nich má nejrozvinutější schopnost pamatovat si své sourozence i po období odloučení a zda tato schopnost může být vysvětlena některou z navrhovaných hypotéz.
Causes and consequences of personalities in microtine rodents
LANTOVÁ, Petra
This thesis focuses on individually specific differences in behavioural strategies, personalities, with two microtine rodents (Microtus arvalis and M. oeconomus) as study species. The work evaluates methodology necessary to reveal and measure consistent individual differences in behaviour, identifies possible proximate and ultimate mechanisms behind the existence of individual behavioural variability, and describes some ecological, evolutionary and behavioural consequences of personalities.
Rodičovské chování a jeho vztah k sociálnímu a reprodukčnímu systému u hrabošů \kur{(Microtus, Arvicolinae)}
ELIÁŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá výzkumem rodičovského chování u tří druhů hrabošů, hraboše Brandtova (Microtus brandti), hraboše polního (M. arvalis) a hraboše levantského (M. guentheri) v laboratorním prostředí. Monogamní a vysoce sociální hraboši Brandtovi vykazovali intenzivní rodičovskou a otcovskou péči. Nicméně, u převážně promiskuitních a solitérních hrabošů polních byla též pozorována intenzivní rodičovská péče. Naopak, polygynní a sociální hraboši levantští vykazovali velmi nízkou úroveň rodičovské péče. Samci obou posledně zmíněných druhů se zapojovali do rodičovských aktivit, ale strávili v kontaktu s mláďaty méně času než samice. Tyto výsledky naznačují, že intenzivní rodičovská péče souvisí spíše s velkou rychlostí růstu a pomalejším postnatálním vývojem než se sociálním a reprodukčním systémem druhu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.