|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu
STEHLÍK, Oldřich
Tématem bakalářské práce jsou doporučené postupy pro neodkladnou resuscitaci v terénu. Celý text je strukturován do dvou částí, teoretické a výzkumné. Přičemž důraz je kladen na výzkumnou část a v ní zpracovaný průzkum. Teoretická část definuje neodkladnou resuscitaci a specifikuje její úkoly a cíle. Zahrnuty jsou příčiny náhlé zástavy oběhu, zásady zahájení a ukončení kardiopulmonální resuscitace a v neposlední řadě i prezentace faktorů, které zvyšují pravděpodobnost zotavení ze srdeční zástavy. Zvláštní pozornost je věnována deskripci doporučených postupů pro základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci dospělých a dětí, která vychází především z "Doporučených postupů pro resuscitaci 2015" publikovaných Evropskou resuscitační radou. V závěru teoretické části jsou blíže popsána neodkladná resuscitace ve specifických prostředích, tedy v terénu. Výzkumná část představuje výzkumné šetření, které se uskutečnilo mezi profesionálními záchranáři Zdravotnické záchranné služby a laickou veřejností. Data jsou získána kvantitativním výzkumem, metodou anonymních dotazníků, a následně statisticky zpracována a vyhodnocena. Pro zpracování této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, zda je laická veřejnost seznámena s přehledem doporučení pro neodkladnou resuscitaci. Náplní druhého cíle je zjistit, do jaké míry jsou profesionální záchranáři seznámeni se specifiky neodkladné resuscitace v terénu. Byly stanoveny dvě skupiny respondentů, profesionální záchranáři a laická veřejnost, a pro každou skupinu byl vytvořen samostatný dotazník. Data získaná z dotazníků byla prezentována v tabulkách a dále statisticky zpracována, vyhodnocena a shrnuta. Ukázalo se, že navzdory vysoké míře proškolení jsou znalosti laické veřejnosti o neodkladné resuscitaci velmi nízké. Většina respondentů nevěděla, kdy zahájit a kdy ukončit kardiopulmonální resuscitaci, neznala správný způsob jakým ji provádět. Dotazovaní si také neuvědomovali rozdíly mezi kardiopulmonální resuscitací dospělých a dětí. Jako nejzávažnější chápeme neznalost správného poměru kompresí hrudníku a vdechů při kardiopulmonální resuscitaci dospělého jedince. Míra správnosti odpovědí laické veřejnosti dosahovala necelých 43%. Výzkum vyjevil, že znalosti profesionálních záchranářů jsou na vysoké úrovni, avšak nejsou perfektní. Míra správnosti zodpovězení otázek dosáhla pouhých 83%. Zvláště problematická se ukázala být otázka zaměřená na maximální dobu, po kterou může být přerušena kardiopulmonální resuscitace. Paradoxní situace nastala u otázky zaměřené na rozdíly v neodkladné resuscitaci dospělých a dětí, jelikož míra správnosti zodpovězení otázky zaměřené přímo na rozdíly byla nízká (65%). Avšak u otázek, zaměřených na konkrétní postupy při kardiopulmonální resuscitaci dospělých a dětí, byly jejich znalosti na mnohem vyšší úrovni. Závěrem je nutné říci, že vzhledem k neznalosti neodkladné resuscitace laickou veřejností, by měla být navýšena osvěta o neodkladné resuscitaci a případně zefektivněn způsob a forma proškolení v ní. Vzhledem k určitým nedostatkům ve znalostech profesionálních záchranářů by bylo vhodné prozkoumat možné příčiny těchto neznalostí. Otázky, které z průzkumu znalostí profesionálních záchranářů neodkladné resuscitace v přednemocniční péči vyvstaly, nebylo možné zodpovědět v rámci této práce, proto by bylo vhodné zabývat se jimi v dalším empirickém šetření.
|
host ::
RSS.