|
|
Wood Extractive Compounds - Extraction, Chemical composition, Biological activity, Native durability =: Extraktivní látky dřeva: Extrakce, Chemické složení, Biotická aktivita, Přirozená trvanlivost /
Sablík, Pavel
Výzkum zaměřený na chemické složení dřeva je zásadní nejen pro využití tohoto materiálu k získávání látek pro dřevozpracující, potravinářský nebo farmaceutický průmysl. Nespočet vědeckých prací bylo motivováno poznatkem, že dřevo některých druhů dřevin vykazuje výrazně vyžší odolnost vůči působení biotických činitelů degradujících dřevní hmotu, a tudíž je jeho využití výrazně vhodnější pro náročnější aplikace, například zabudování v kontaktu se zemí nebo vodou. Tato významná vlastnost dřeva je připisována především obsahu extraktivních látek, které jsou produkovány při tvorbě jádrového dřeva. Tato disertační práce si proto klade za cíl zjistit možnosti využití extraktivních látek dřeva akátu (Robinia pseudoacacia L.) jako impregnačního prostředku pro zvýšení odolnosti dřeva s menší přirozenou odolností. Experimentální část práce byla provedena v prostorách a za použití vybavení Mendelovy university v Brně a to především v v laboratořích výzkumného centra v Útěchově. Článek 01 se zabývá ustanovením metodiky práce s extrakčním přístrojem fexIKA. Popisuje především kvantitativní možnosti zisku extraktivních látek při použití rozličných organických rozpouštědel. V rámci výzkumu prezentovaného v tomto článku bylo jako zdrojového materiálu využito dřeva (jádro a běl) a kůry akátu (Robinia pseudoacacia L.), jakožto zásadního zdroje pro další výzkum, a to především pro extrémně vysokou odolnost tohoto dřeva, přirozeně rostoucího ve střední Evropě. Výsledkem bylo stanovení metodiky práce pro základní rozpouštědla (aceton, benzen, cyklohexan, etanol a destilovanou vodu). Vliv jednotlivých extračních vstupů (velikost částic extrahovaného materiálu, typ rozpouštědla, teplota) na kvalitativní a kvantitativní výsledek extračního procesu byl předmětem zájmu výzkumného projektu prezentovaném v Článku 02. Ten prokázal srovnatelné výsledky extrakce s literárními zdroji. Zároveň byl popsán vliv výše zmíněných parametrů a metodou HPLC-HRMS identifikován obsah získaných extraktů. Přímé využití látek, získaných pomocí metodiky popsané v Článku 01 a extrahovaných s cílem vysokého podílu fenolických sloučenin podle výsledků Článku 02, bylo námětem Článku 03. Zde byla přímo prokázána fungicidní aktivita extraktivních látek akátu (Robinia pseudoacacia L.) a afrického padouku (Pterocarpus soyauxii Taub.) po tlakové impregnaci do bělového dřeva buku (Fagus sylvatica L.), které je hodnoceno třídou 5 jako netrvanlivé a v rámci experimentu ukázalo průměrné hmotnostní úbytky neošetřeného dřeva 43.6%. Po aplikaci extraktivních látek došlo ke zvýšení jeho odolnosti proti působení dřevokazné houby Trametes versicolor a to až na úrověň třídy 3 s průměrnou hmotnostní ztrátou 12.7%. Článek 04 pokračuje s výzkumem fixace extraktivních látek ve dřevě po impregnaci a testu vyluhovatelnosti. S cílem zvýšit fixaci impregnovaných látek ve dřevě bylo použito tepelného ošetření vzorků. Výsledky experimentu potvrdily významnou závyslost mezi fixací látek ve dřevě a tepelným ošetřením.
|
host ::
RSS.