|
|
Náhrobní kameny v kostele sv. Jakuba v Jihlavě
VENCELIDES, Jan
Předložená bakalářská práce se zabývá identifikací a nastíněním života osob, na něž na konci 18. století upomínaly náhrobní kameny, které se nacházely v podlaze farního kostela sv. Jakuba Většího v Jihlavě. První kapitola stručně představuje dějiny královského horního města Jihlavy do první poloviny 18. století. Důraz je kladen nejen na politické dějiny města, ale také na dějiny správy nebo náboženský vývoj. V další části jsou představeny dějiny jihlavského farního kostela sv. Jakuba Většího. Pozornost je věnována vnější i vnitřní podobě kostela, jeho mobiliáři a rovněž událostem, kterým se svatojakubský kostel stal za dobu své existence svědkem. Stěžejní část práce se na základě rukopisu Jana Jindřicha Marzyho, dalších pramenů a odborné literatury snaží rekonstruovat životní osudy 22 významných jihlavských měšťanských rodin a dalších osob, k nimž se vztahovaly sepulkrální památky v interiéru zdejšího svatojakubského chrámu.
|
|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
Caves in Bohemia et Moravia Subterranea by Mauritius Vogt (1669–1730)
Rychnová, L. ; Vokurka, Michal
The Manuscript Bohemia et Moravia Subterranea (1729) by Mauritius Vogt reflects the subterranean landscapes and underground spaces based on Athanasius Kircher’s theories. The paper analyses the application of Kirchers’s terminology to the natural phenomena from Bohemia and Moravia. Further, we focused on how Vogt worked with his sources – how far he relied on literature, correspondence, or personal experience.
|
|
| |
|
|
Relátoři českých zemských sněmů v letech 1606-1610
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se věnuje urozeným relátorům zemských sněmů Českého království v letech 1606-1610 a navazuje tak na bakalářskou práci. První část se věnuje krátkému shrnutí poznatků o tehdejším sněmovnictví a jeho roli v politickém systému předbělohorského státu. V další kapitole se práce zaměřuje na nastínění politického pozadí let, ve kterých zkoumané sněmy probíhaly. Ze sněmovních usnesení vzešly také seznamy přítomných relátorů, které jsou klíčem pro nejdůležitější část práce, což je zejména analýza skladby šlechty, která byla zasedání zemskému sněmu přítomna. Údaje o přítomných urozencích byly zjišťovány zejména s použitím dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské vazby. Závěr práce obsahuje také pokus o vymezení sněmovního jádra a porovnání výsledků výzkumu se závěry z bakalářské práce. Hlavním cílem práce je zejména prohloubení dosavadních poznatků o tom, jaké osoby na počátku 17. století hájily stavovské zájmy na zemských sněmech.
|
|
|
Relátoři českých zemských sněmů před propuknutím stavovského povstání
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se zabývá relátory českých zemských sněmů před vypuknutím stavovského povstání v letech 1618-1620. První část se zaměřuje na popsání instituce sněmovnictví v 16. a na počátku 17. století. Zkoumá roli zemských sněmů v politickém systému české stavovské monarchie, dále jejich kompetence, průběh jednání a význam této instituce jako důležité komunikační platformy mezi stavy a panovníkem. Další část práce se zaměřuje na politický vývoj v posledních několika letech před vypuknutím stavovského povstání, zejména na události let 1616 a 1617, kdy se odehrály dva zemské sněmy. Usnesení vzniklá na těchto jednáních obsahují seznamy relátorů, jejichž struktura byla zjišťována zejména na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské svazky. Závěr práce komparativně porovnává zjištěné informace o účastnících obou zemských sněmů a snaží se o zodpovězení otázky, kdo vlastně hájil zájmy českých stavů na těchto jednáních.
|
|
|
Nový krchov k pohřbu obecnímu těl mrtvých nad městem a v něm kostel postaviti jsme dali. Rituál pohřbu a vznik nových hřbitovů v Království českém na prahu novověku
SAMEK, Jakub
Diplomová práce je zaměřena na poznání problematiky pohřbívání v předbělohorské době. První část poukáže na rituál pohřbu u tří nejčastějších křesťanských konfesí a porovná rozdíly v pohřební praxi. Pramennou základnu pro tuto část budou tvořit kněžské agendy. V druhé části budou přiblíženy konkrétní příklady hřbitovů vzniklých v daném období, které se nacházejí v městech Království českého, s výjimkou Prahy. Výchozí publikací pro tuto práci bude osmidílná encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou napsal Karel Kuča. Z pramenů písemných je nutné zvýraznit především prameny právní povahy, které mohou pomoci objasnit právní podmínky vzniku raně novověkých hřbitovů, kněžské agendy či testamenty.
|
|
|
Jakub Popovický z Popovic a další studenti z českých zemí na univerzitě ve Wittenberku
ROSÍKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se v návaznosti na bakalářskou práci bude zabývat vzděláváním v raném novověku, zejména studiem na univerzitách, s čímž souvisí problematika kavalírských cest. Zaměříme se především na wittenberskou univerzitu, kde studoval Jakub Popovický z Popovic, jehož památník byl předmětem bakalářské práce. Jedním z cílů bude na základě památníkových záznamů představit okruh přátel, známých či kolegů Jakuba Popovického, s nimiž se setkal ve Wittenberku nebo až po studiích v Čechách. V edici wittenberské univerzitní matriky budeme pátrat také po dalších studentech pocházejících z Čech a Moravy a z různých zdrojů (například z jejich památníků, deníků nebo z literatury) se o nich pokusíme shromáždit informace, které by přiblížily, odkud do Wittenberku přišli, sociální skladbu, jejich životy a následné kariéry.
|
|
|
Slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Olomouce roku 1577
BURIANOVÁ, Zuzana
Předkládaná práce se věnuje slavnostnímu vjezdu císaře Rudolfa II. do Olomouce v červnu roku 1577 a starobylému rituálu stavovského holdování, jenž legitimizoval nástup panovníka na trůn. Autorce jde o přiblížení raně novověké slavnosti prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala zvláště Barbara Stollberg-Rilinger. Práce staví na vědeckých přístupech historické antropologie a pokouší se nahlédnout do dějin mentalit. Autorka analyzuje dobový pramen, jehož původce byl očitým svědkem celé události. V úvodu práce se autorka věnuje představení metodologických východisek, literatuře, která byla pro práci stěžejní, a užitým pramenům. Ve druhé kapitole je vylíčena cesta císaře Rudolfa II. do Prahy, odkud byla zahájena holdovací pout po jednotlivých zemích habsburské monarchie. Třetí a čtvrtá kapitola jsou postaveny na rozboru a interpretaci pramenu a jsou pro práci stěžejní. Ve třetí kapitole je naznačeno vnímání nadřazenosti a moci, které se odráží v hierarchickém uspořádání raně novověké společnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje prezentaci Rudolfa II. prostřednictvím symbolu užitých při jeho triumfálním vjezdu do města. V závěru práce autorka shrnuje výsledky výzkumu. Na jejich základě odpovídá na otázky, které si při psaní práce pokládala. Festivity byly vítaným zpestřením každodenního života v raném novověku. Měly přesně danou podobu, proto bylo silně vnímáno jakékoli narušení jejich ritualizovaného průběhu. Autorka dochází k závěru, že ve vyšší raně novověké společnosti hrálo velkou roli postavení a ceremoniál byl jednou z příležitostí toto postavení prezentovat.
|
|
|
Konstrukce ženskosti v raném novověku
SLABOVÁ, Ilona
Diplomovou práci Konstrukce ženskosti v raném novověku lze chápat jako příspěvek k výzkumu genderových rolí ve společnosti raného novověku. Pramennou základnu tvoří mravokárné spisy z 16. a 17. století. Tyto spisy se zaměřují na ženu a její společenské stavy, nebo na manželský svazek. V prvním případě je lze obsahově chápat jako navedení ?hříšné? ženy na správnou cestu, nebo jako oslavu ženského pohlaví. Ve druhém případě se spisy o manželství snaží vyzdvihnout tento svazek oproti panenství a představují jednotlivé povinnosti manželů. Konkrétní názory na ženu vycházely ze středověké tradice. Žena byla stále viděna jako mdlá a slabá. Z toho důvodu na ni musel muž dohlížet, kontrolovat ji a také nad ní měl absolutní moc. Její místo bylo uvnitř rodiny, kde měla na starosti děti a domácnost. Naopak manželství jako takové začínalo být důležitější než panenství, a to z důvodu, že bylo přínosnější pro společnost. S vzestupem manželského svazku stoupla i pozice ženy jako jeho součásti. Cílem diplomové práce je sledovat, jak je v těchto spisech konstruována feminita, a odhalit základní myšlenkové stereotypy o ženách v tomto období. V první části práce jsou formálně rozebírány a následně komparovány uvedené spisy. Další části se soustředí přímo na ženu a pokouší se rekonstruovat dobovou podobu ideální ženy a její protipól.
|
host ::
RSS.