|
|
Jaderná elektrárna Dukovany. NJZ EDU. Souhrnná geomorfologická analýza užší lokality
Prachař, I. ; Roštínský, Pavel ; Valenta, J.
Syntéza geologických (strukturních, tektonických, sedimentologických), lokálních geofyzikálních (geoelektrických) a geomorfologických (topografické uspořádání, sklonitost povrchu, topolineamenty v reliéfu, pozice fluviálních sedimentů) dat v blízkém okolí stávajícího i nově plánovaného jaderného zařízení Elektrárny Dukovany. Zpráva doplněna podrobnější rešerší existujících geomorfologických podkladů území. Studie byla zpracována na požadavek české energetické společnosti ČEZ, a.s. v souvislosti s hodnocením sesimického rizika. Větší pozornost byla při výzkumu věnována rysům předmětým úseků hlubokých údolí Jihlavy a Rokytné a v blízkosti elektrárny situované lokality s nejmocnějším výskytem zachovaných vltavínonosných sedimentů (pravděpodobné stratigrafické stáří svrchní miocén – spodní pliocén) na Moravě u Dalešic.
|
|
|
Jaderná elektrárna Dukovany. Seismotektonický model. Geologický a paleoseismický průzkum. Oddíl A – Zhodnocení zlomové zóny Diendorf-Boskovice
Špaček, P. ; Roštínský, Pavel ; Prachař, I. ; Švancara, J. ; Valenta, J. ; Tábořík, P.
Syntéza geologických (strukturních, tektonických, sedimentologických), geofyzikálních (gravimetrických, geomagnetických) a geomorfologických (topografické uspořádání, sklonitost povrchu, topolineamenty, fluviální systém, segementace oblasti podél zlomu) poznatků o hlavním zlomu tektonické zóny Diendorf-Boskovice. Dostupné poznatky byly doplněny novým přímým terénním výzkumem (pozemní geofyzika – ERT, vrtný průzkum, studium odkryvů a geomorfologických poměrů podél hlavního zlomu). Studie byla zpracována na požadavek české energetické společnosti ČEZ, a.s. v souvislosti se zhodnocením sesimického rizika pro blízkou jadernou elektrárnu Dukovany jednak z hlediska obnovení provozní licence stávajícího zařízení (dva výrobní bloky), jednak s plánovaným rozšířením energetické soustavy o třetí výrobní blok. Soustředěna především na nejbližší úsek zlomu Tetčice – Hostěradice v České republice. V závěrečné části byla zhodnocena míra potenciální svrchnokvarterní tektonické aktivity ve vztahu k prokázanému geotektonicky aktivnímu období spodního miocénu. Zpráva bude sloužit jako základní podklad pro vytvoření seismického modelu zóny Diendorf-Boskovice.
|
|
|
Metodika postupu přípravy odstraňování klečových porostů ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku
Maděra, P. ; Šenfeldr, M. ; Buček, A. ; Tippner, A. ; Roštínský, Pavel ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Vavříček, D. ; Pecháček, J. ; Špinlerová, Z. ; Matějíček, J.
Zpráva obsahuje popis metodiky postupu přípravy odstraňování klečových porostů Hrubého Jeseníku nad horní hranicí lesa posuzující vybrané rizikové environmentální jevy, které by se mohly vyskytnout v případě její realizace. Rizika zahrnují změnu hydrologických poměrů, rýhovou erozi, plošnou erozi, introskeletovou erozi, pohyb sněhu, změnu retenční schopnosti půd, zvýšený pohyb návštěvníků, změnu hranice lesa a růstu smrku a množství biomasy. Doplněn je výpočet výše újmy (škody) způsobené vlastníkům lesa odstraněním porostů borovice kleče z lesních pozemků. Metodika byla certifikována Ministerstvem zemědělství České republiky (osvědčení číslo 101637/2012-MZE-16222/M45).
|
|
|
Diferenciace porostů kleče v Hrubém Jeseníku z hlediska jejich působení v horské krajině a rizika, spojená s jejich odstraněním
Buček, A. ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Kirchner, Karel ; Maděra, P. ; Pecháček, J. ; Roštínský, Pavel ; Sedláček, A. ; Šenfeldr, M. ; Špinlerová, Z. ; Štykar, J. ; Tippner, A. ; Vavříček, D.
Zpráva obsahuje soubor výzkumných studií zabývajících se vybranými vlivy porostů borovice kleče na abiotické a biotické složky přírody a možnými riziky spjatými s odstraněním jejích porostů, navrženým s ohledem na nepůvodnost tohoto rostlinného druhu v horské krajině v Hrubém Jeseníku. Je v ní řešena problematika prostorového rozsahu kleče, vztahů kleče ke geomorfologickým procesům, zejména svahovým deformacím, vlivů kleče na klima, hydrologické a nivální procesy, půdní poměry a populace smrku v ekotonu horní hranice lesa, geobiocenologické typologie vrcholových poloh Hrubého Jeseníku, mapování porostů kleče, vývoje biotopů po odstranění kleče a biomasy jejích porostů.
|
|
|
Metodika postupu přípravy odstraňování klečových porostů ve vrcholových polohách Hrubého Jeseníku
Buček, A. ; Culek, M. ; Friedl, M. ; Maděra, P. ; Matějíček, J. ; Pecháček, J. ; Roštínský, Pavel ; Šenfeldr, M. ; Špinlerová, Z. ; Tippner, A. ; Vavříček, D.
Studie shrnuje hlavní přírodní a společenská rizika související s plánovaným odstraňováním klečových porostů v Hrubém Jeseníku a navrhuje postup přípravy jeho budoucích projektů vedoucí k jejich minimalizaci. Mezi hlavní rizikové faktory byly zařazeny změna hydrologických poměrů, rýhová a plošná eroze, introskeletová eroze, pohyby sněhu, změna retenční schopnosti půd, zvýšený pohyb návštěvníků, změna hranice lesa a růstu smrku a množství biomasy kleče. Doplněn je výpočet výše újmy (škody) způsobené vlastníkům lesa odstraněním porostů borovice kleče z lesních pozemků a některé další ekonomické aspekty této činnosti.
|
|
|
Morfologické účinky dřevní hmoty v meandrujících řekách: příklady ze Svratky, Lužnice a Moravy
Roštínský, Pavel ; Máčka, Zdeněk ; Krejčí, L.
Příspěvek se zabývá komplexním výzkumem hrubé dřevní hmoty (distribuce a množství, stav rozpadu, zdrojové procesy) ve čtyřech meandrujících řekách na Moravě a v jižních Čechách. Je zaměřen na jejich morfologické účinky (např. eroze břehů, výmol a zvyšování dna, tvorba dnových forem – lavic, tůní, stupňů vázaných na kmeny). Kusy dřeva s a bez takových účinků jsou porovnány a přítomnost morfologických účinků je interpretována ve vztahu k vybraným charakteristikám hrubé dřevní hmoty (délka, průměr, orientace, stupeň zachování kořenového balu a koruny, pozice v rámci koryta). Variabilita morfologických účinků mezi jednotlivými řekami je diskutována s ohledem na rozdíly v říční vegetaci a hospodaření v říční nivě. Ilustrovány jsou různorodé příklady morfologických účinků.
|
|
|
Důlní práce na Pustině u Míšovic
Roštínský, Pavel ; Dokoupilová, P. ; Šmerda, J.
V rámci mapování povrchových tvarů v oblasti krystalinika miroslavské hrástě byla v květnu roku 2006 objevena P. Roštínským u Míšovic na Znojemsku mělká propadlina vedoucí do dosud neznámých podzemních prostor. Z podrobného výzkumu širšího okolí propadliny a následné dokumentace přístupných podzemních chodeb vyplynulo, že byl na zalesněném západním svahu Pustiny nalezen starý, dosud neznámý důl. Na ploše přesahující hektar byly mimo jiné zjištěny další potencionální vstupy do podzemí, hrázky nebo stupňovité terasy vzniklé přemístěním překopaného materiálu a další mělké propadliny. Na základě odebraných vzorků byla předběžně vyslovena domněnka, že podzemní chodby a povrchové tvary vznikly v souvislosti s prospekcí, respektive s dolováním grafitu a železné rudy. Součástí příspěvku je podrobná mapa povrchových tvarů v okolí dolu a schéma přístupné části podzemí.
|
|
|
Geomorfologická pozice hrubě klastických sedimentů spodního miocénu v širším prostoru vyvýšeniny Bohutický les na jižní Moravě a jejich vztahy k neotektonickému vývoji reliéfu
Roštínský, Pavel
Příspěvek studuje geomorfologické aspekty štěrkovitých sedimentů spodního miocénu v oblasti vyvýšeniny Bohutického lesa v kontaktní zóně Českého masivu (budován pevnými horninami basementu) and pánve karpatské předhlubně (vyplněné slabě konsolidovanými spodnomiocenními klastickými sedimenty). V temenní části a na svazích vyvýšeniny se nacházejí četné denudační relikty původně více rozšířených sedimentárních pokryvů, vzniklé při diferenciálních tektonických pohybech v oblasti během syn- a postsedimentárních období. Nejčastěji je zachována hrubá frakce, nejméně náchylná k povrchové destrukci. Během detailního mapování byly rozlišeny tři hlavní litologické složky štěrků, byly studovány jak jejich plošné rozšíření, tak i vztahy ke tvarům budovaným pevnými podložními horninami dnešního reliéfu a naznačeny také možné procesy jejich vzniku. Získané informace, doplněné vrtnými daty, byly vztaženy k vývoji reliéfu v širším území jižní Moravy.
|
|
|
Geomorfologická inventarizace vybraných skalních útvarů v centrální části CHKO Žďárské vrchy
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Příspěvek prezentuje výsledky geomorfologického inventarizačního výzkumu v centrální části Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Geomorfologická inventarizace byla zaměřena na topografii 11 přírodních památek v geomorfologickém podcelku Žďárské vrchy mezi Novým Městem na Moravě, Sněžným a Svratkou. Příspěvek ukazuje metodologický přítup ke geomorfologické inventarizaci a také charakterizuje základní rysy reliéfu. V rámci jednotlivých přírodních památek byla geomorfologická inventarizace zaměřena na skalní útvary a aktivní a potenciální ovlivnění geomorfologických procesů a tvarů reliéfu lidskou činností. Autoři ukazují hlavní výsledky geomorfologické inventarizace na vybraných příkladech přírodních památek (Drátenická skála, Malínská skála, Devět skal).
|
|
|
Sedimentární pokryvy v oblasti Bohutického lesa u Miroslavi a jejich vztah k vývoji reliéfu krajiny
Roštínský, Pavel
Bohutický les je asymetrickou hrásťovou vyvýšeninou na styku Českého masivu s karpatskou předhlubní. Jeho výrazný západní svah vznikl neotektonickou reaktivací významného diendorfského zlomu. Pohyby podél zlomu a přidružených dislokací v rámci tektonické zóny levostranného transtenzního charakteru v terciéru a kvartéru určily dnešní prostorovou pozici předhlubně vůči výchozové části Českého masivu. Oblast byla vybrána jako modelové území pro detailnější studium.
|
host ::
RSS.