|
| |
|
| |
|
|
Fotoaktivní chlorofylové nanočástice
Ludačka, Pavel ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Lang, Kamil (oponent)
Byly připraveny fotoaktivní sulfonované i nesulfonované polystyrenové nanočástice (NPs) s enkapsulovaným THF extraktem ze špenátu setého (Spinacia oleracea). Příprava NPs je založena na jednoduché nanoprecipitační metodě, která používá totéž rozpouštědlo (THF) pro rozpuštění výchozí sulfonované či nesulfonované polystyrenové nanovlákenné membrány i pro vlastní extrakci. Na základě spektrální a HPLC analýzy bylo zjištěno že THF extrakt, resp. NPs obsahují chlorofyl a, chlorofyl b, β-karoten a lutein. Pomocí časově rozlišené spektroskopie bylo prokázáno, že extrakt je silným zdrojem singletového kyslíku O2(1 g) díky přítomnému chlorofylovému fotosensitizeru. Fotogeneraci O2(1 g) částečně tlumí v extraktu přítomné karotenoidy, které zhášejí O2(1 g). K snížení zhášecího efektu karotenoidů je možné použít zředěný extrakt nebo před-ozářené vzorky viditelným světlem, ve kterých rychle se fotodegradující karotenoidy nemají výrazný zhášecí efekt. Silný fotooxidační a antibakteriální efekt NPs připravených z extraktu fotogenerujícího O2(1 g), byl prokázán vůči chemickým substrátům a Escherichia coli. Fotoaktivita NPs je iniciována viditelným světlem. Klíčová slova Chlorofyl, fotosensitizer, nanočástice, singletový kyslík
|
|
|
Syntéza anionických derivátů ftalocyaninů jako potenciálních fotodynamicky aktivních látek
Kollár, Jan ; Zimčík, Petr (vedoucí práce) ; Mosinger, Jiří (oponent) ; Zitko, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Kandidát: Mgr. Jan Kollár Školitel: prof. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Disertační práce: Syntéza anionických derivátů ftalocyaninů jako potenciálních fotodynamicky aktivních látek Ftalocyaniny (Pc) a jejich aza-analogy (např. tetrapyrazinoporfyraziny TPyzPz) představují nadějnou skupinu organických barviv se zajímavými fotofyzikálními vlastnostmi (silná absorpce v oblasti 650-750 nm, vysoká produkce singletového kyslíku) velmi vhodnými pro použití ve fotodynamické terapii (PDT) nádorových onemocnění. Mají však také některé nevýhody snižující jejich potenciální použití v PDT (nízká rozpustnost ve vodě, silná tendence k agregaci). Téma mé disertační práce úzce navazuje na téma mé diplomové práce, během které byl připraven TPyzPz s 16 karboxylátovými skupinami v rigidním uspořádání, u kterého jsme pozorovali výrazný negativní vliv pH a sérových proteinů na fotodynamickou aktivitu. V první části disertační práce jsem proto připravil nový zinečnatý TPyzPz s 8 sulfonátovými skupinami na periferii charakterizovaný dobrou rozpustností ve vodě. Sulfonové kyseliny byly vybrány jako silnější kyseliny než karboxylové, takže se očekávalo, že...
|
|
|
Syntéza anionických derivátů ftalocyaninů jako potenciálních fotodynamicky aktivních látek
Kollár, Jan ; Zimčík, Petr (vedoucí práce) ; Mosinger, Jiří (oponent) ; Zitko, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické chemie a farmaceutické analýzy Kandidát: Mgr. Jan Kollár Školitel: prof. PharmDr. Petr Zimčík, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Disertační práce: Syntéza anionických derivátů ftalocyaninů jako potenciálních fotodynamicky aktivních látek Ftalocyaniny (Pc) a jejich aza-analogy (např. tetrapyrazinoporfyraziny TPyzPz) představují nadějnou skupinu organických barviv se zajímavými fotofyzikálními vlastnostmi (silná absorpce v oblasti 650-750 nm, vysoká produkce singletového kyslíku) velmi vhodnými pro použití ve fotodynamické terapii (PDT) nádorových onemocnění. Mají však také některé nevýhody snižující jejich potenciální použití v PDT (nízká rozpustnost ve vodě, silná tendence k agregaci). Téma mé disertační práce úzce navazuje na téma mé diplomové práce, během které byl připraven TPyzPz s 16 karboxylátovými skupinami v rigidním uspořádání, u kterého jsme pozorovali výrazný negativní vliv pH a sérových proteinů na fotodynamickou aktivitu. V první části disertační práce jsem proto připravil nový zinečnatý TPyzPz s 8 sulfonátovými skupinami na periferii charakterizovaný dobrou rozpustností ve vodě. Sulfonové kyseliny byly vybrány jako silnější kyseliny než karboxylové, takže se očekávalo, že...
|
|
|
Nanovlákenné membrány generující singletový kyslík s magnetickou separací
Liška, Vojtěch ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíček, Vojtěch (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá přípravou a studiem nového typu fotoaktivní polyuretanové nanovlákenné membrány s enkapsulovaným 5,10,15,20-meso- tetrafenylporfyrinovým (TPP) fotosensitizerem a maghemitovými nanočásticemi. Nanovlákenná membrána připravená metodou electrospinning vykazuje efektivní fotogeneraci O2 (1 Δg) a fotoantibakteriální efekt na povrchu membrány a lze ji snadno separovat magnetickým polem. Magnetické vlastnosti maghemitových nanočástic byly studovány pomocí Mössbauerovy spektroskopie, jejich velikost byla odhadnuta pomocí DLS. Výsledný nanovlákenný materiál byl charakterizován pomocí UV-VIS, emisní spektroskopií a elektronovou spektroskopií (SEM). Kinetika generace O2 (1 Δg) byla studována pomocí časově rozlišené spektroskopie, relativní efektivita fotooxidace pomocí externích akceptorů O2 (1 Δg). Výrazné fotoantibakteriální vlastnosti byly nalezeny vůči bakteriálnímu kmenu Escherichia coli na povrchu membrány funkcionalizované TPP fotosensitizerem.
|
|
|
Polymerní nanočástice generující singletový kyslík
Berzédiová, Veronika ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Tyrpekl, Václav (oponent)
Tato práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci a porovnání dvou typů polymerních nanočástic. Prvním typem byly polystyrenové nanočástice připravené modifikovanou nanoprecipitační metodou z polymerních sulfonovaných nanovlákenných membrán s různým obsahem sulfonovaných skupin. Druhým typem byly polymerové nanočástice s různě dlouhými bloky hydrofobního polykaprolaktonu (PCL) a hydrofilního poly(ethylenglykolu) (PEG). Oba dva typy nanočástic obsahovaly enkapsulovaný fotosensitizer 5,10,15,20-meso- tetrafenylporfyrin s vysokým kvantovým výtěžkem singletového kyslíku. U připravených nanočástic s fotosensitizerem byla studována kinetika generace singletového kyslíku pomocí časově rozlišené spektroskopie a relativní účinnost fotooxidace externího substrátu singletovým kyslíkem. Byl studován rovněž vliv teploty, velikosti a matrice (typ polymeru) nanočástic na účinnost fotooxidace. V další části práce byl studován vliv času na velikost a stabilitu nanočástic a také vliv pH roztoku a iontové síly na připravené nanočástice.
|
|
|
Functionalized Polystyrene Nanomaterials for Biomedicinal Applications
Dolanský, Jiří ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Dědic, Roman (oponent) ; Zimčík, Petr (oponent)
V současné době se významně zvyšuje riziko bakteriálních infekcí způsobených bakteriálními kmeny, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Proto je nesmírně důležité zkoumat způsoby, jež mohou tento problém překonat. Předložená práce se zabývá přípravou, charakterizací a analýzou antibakteriálních vlastností polystyrenových nanomateriálů (nanovlákenných membrán a nanočástic) modifikovaných sloučeninami, které jsou schopny vysoce účinně inhibovat růst bakterií, ať už přímo (polyethylenimin) nebo fotoaktivací viditelným zářením (NO-fotodonory, fotosensitizery) a následnou produkcí vysoce reaktivních anorganických baktericidních částic, oxidu dusnatého (NO) a singletového kyslíku (O2(1 g)). Všechny připravené materiály byly plně charakterizovány několika na sobě nezávislými metodami. Koncentrace produkovaného NO a O2(1 g) byly studovány amperometrickými a časově rozlišenými spektroskopickými technikami a sérií chemických analytických metod. Vzhledem k přítomnosti baktericidních sloučenin a účinné fotogeneraci NO a O2(1 g) za fyziologických podmínek vykazují všechny materiály vysoký antibakteriální účinek testovaný na Gram-negativním bakteriální kmeni Escherichia coli. V práci uvedené funkcionalizované polymerní nanomateriály mohou být potenciálně zajímavé pro lékařské, biologické či ekologické...
|
|
| |
|
|
Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění
Macháček, Miloslav ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Řezáčová, Martina (oponent) ; Mosinger, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Miloslav Macháček Školitel doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce Studium nových fotosensitizérů ze skupiny ftalocyaninů a azaftalocyaninů pro fotodynamickou léčbu nádorových onemocnění Fotodynamická terapie (PDT) nádorů je neinvazivní metoda určená k léčbě solidních nádorů. Jejími základními složkami jsou molekulární kyslík, světlo a fotosensitizér (PS) - komponenty samy o sobě netoxické, ale v kombinaci vedoucí k tvorbě reaktivních forem kyslíku (ROS; především singletového kyslíku), které poškozují buněčné struktury a vedou k buněčné smrti. Způsob, jakým je nádorová buňka zničena závisí především na typu PS, délce ozáření a lokalizaci léčiva, protože singletový kyslík je vysoce reaktivní a je schopen jen minimální difúze v biologických systémech. Kromě přímého cytotoxického působení PS se na eradikaci nádoru podílí také poškození cév (deprivace živin a kyslíku) a aktivace imunitního systému. V současné době se při návrhu struktur PS přistupuje buď vytvářením vhodné kombinace dostatečně aktivní látky a nosičového systému, tvorbou cílených konjugátů, nebo syntézou látek s vysokou aktivitou a minimální mírou tvorby agregátů ve vodném prostředí. V naší práci jsme se zaměřili...
|
host ::
RSS.