|
| |
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Houby energeticky významných rostlin
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je literární rešerší o houbách energeticky významných rostlin. Uvedeny jsou nejdůležitější fytopatogenní a endofytické houby energetických rostlin, se zvláštním zřetelem k rodu Fusarium. Energetické rostliny jsou rostliny pěstované pro fytoenergetiku. Druhy vhodné pro tento účel byly vybrány zejména pro vysoké výnosy biomasy při co nejnižší vložené práci. Jedná se o rozmanité druhy rostlin od trav až po dřeviny. Mykobiota energeticky významných rostlin je stále ještě málo prozkoumána ve srovnání s tradičně pěstovanými zemědělskými plodinami. Více je známo o fytopatogenních houbách než o endofytech energetických rostlin. Ve své diplomové práci se budu věnovat studiu endofytické mykobioty ozdobnice čínské, šťovíku krmného a čiroku, proto byla excerpce mykobioty těchto rostlin provedena do větší hloubky. Anamorfní rod Fusarium je jeden z nejvýznamějších rodů fytopatogenních a endofytických hub bylin. Z tohoto důvodu je mu věnován větší prostor. Klíčová slova: fytopatogenní houby, endofyty, energetické rostliny, fytoenergetika, Fusarium
|
|
| |
|
|
Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku
Stodolová, Pavla ; Hanzalová, Alena (oponent) ; Marková, Jaroslava (vedoucí práce)
Pavla Stodolová Diverzita rzí v rostlinných společenstvech na Oblíku Abstrakt Tato diplomová práce navazuje na předchozí práci bakalářskou. Skládá se ze dvou částí. První část je věnována diverzně rzí na modelové lokalitě Oblík, druhá část obsahuje didaktický návod na využití tematiky rzí v povinně volitelném předmětu přírodovědné praktikum. Odborná část se skládá ze stručné charakteristiky modelové lokality Oblík, jsou zde uváděny metody sběru, zpracování a uchování rzí, dále byl v této části vypracován seznam hostitelů a na nich nalezených rzí s jejich stručnou charakteristikou. Na zkoumané lokalitě bylo nalezeno 32 druhů rzí, jejichž výskyt je dán souhrou několika činitelů: složením okolní vegetace, místním podnebím, roční průměrnou teplotou, tlakem, směrem větrů, množstvím srážek, ontogenetickým vývojem hostitelské rostliny. Některé z druhů rzí se dají na lokalitě předpokládat i v následujících vegetačních sezonách, jedná se především o druhy, které přezimují v podobě perenujícího mycelia. U většiny druhů rzí se dá jen těžko předvídat výskyt v dalších letech, vzhledem k tomu, že se rozšiřují difuzně. Větší pozornost byla věnována rzím parazitujících na jarních rostlinách. Jednalo se o Uromyces muscari na Muscari tenuiflorum a Puccinia liliacearum na Ornithogalum kochii. Tyto druhy byly vybrány z důvodu...
|
|
|
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech
Forejtová, Zuzana ; Marková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Sumíková, Taťána (oponent)
Parazitické houby na vybraných invazních plevelech Zuzana Forejtová Abstrakt Diplomová práce seznamuje čtenáře s problematikou zavlečených druhů rostlin a jejich patogenů na území České republiky. Zvláštní pozornost je věnována druhům, které osidlují agroekosystémy. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou, ve které je uveden seznam nalezených parazitických hub na vybraných invazních plevelích spolu s popisy patogenů a plevelů, které je možno i didakticky využít. Poslední kapitola se pak věnuje diskusi o možném využití parazitických hub v biologické ochraně kulturních rostlin před zaplevelením. Klíčová slova: invazní rostliny, invaze, plevele, biologický boj, houboví patogeni, parazitické houby
|
|
| |
|
| |
|
|
Detekce fytoplazem pomocí DNA-mikročipu
MARKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo optimalizovat metodu detekce fytoplazem pomocí DNA-mikročipu. To zahrnovalo vhodnou metodu izolace genetického materiálu fytoplazmy, vývoj a optimalizaci PCR k namnožení různých skupin fytoplazem, optimalizaci detekce DNA na mikročipu a analýzu sekvencí fytoplazem k návrhu potenciálních lepších prób. PCR byla optimalizována pro sbírkové izoláty, poté i pro přírodní vzorky. Od všech zástupců 16Sr skupin sbírkových izolátů se podařilo získat sekvence a detekovat v nich fytoplazmu pomocí hybridizace. U přírodních vzorků se podařilo detekovat fytoplazmu ve vzorcích řepky olejky (Brassica napus), jetele lučního (Trifolium pretense), třapatky nachové (Echinacea purpurea) a jabloně domácí (Malus domestica). V DNA z hmyzích vektorů to bylo pouze u jediného vzorku s označením 202/6 ze skupiny 16Sr-XII. Sekvence jetele lučního a řepky olejky se shodují s databázovými vzorky skupiny 16Sr-I "Aster yellows".
|
|
|
Detekce fytoplazem pomocí PCR amplifikace vybraných fragmentů fytoplazmového genomu
MARKOVÁ, Jaroslava
Fytoplazmy jsou bakteriálními patogeny rostlin. Mohou způsobit zničující ztráty výnosu u různých plodin. Pro rychlé odhalení fytoplazmových nákaz je potřeba nalézt spolehlivou detekční techniku. Nejsnazší a nejlevnější technikou je PCR (polymerase chain reaction ? polymerázová řetězová reakce), která slouží k selektivní amplifikaci vybraných oblastí molekuly DNA. Cílem této práce bylo nalezení optimálních primerů k amplifikaci vybraných fragmentů fytoplazmového genomu v jednokrokové PCR a využití této techniky k detekci fytoplazem. Pro tuto studii bylo použito 37 vzorků fytoplazem ze sbírky od prof. Bertaccini. Pomocí optimalizovaných primerů bylo testováno 16 přírodních vzorků. Fytoplazmu se podařilo detekovat v kořenu jahodníku. Výzkum byl umožněn díky podpoře z grantu Grantové agentury ČR, číslo GP 522/09/P545.
|
host ::
RSS.