|
|
Vyhazování vzhledově nedokonalé zeleniny a ovoce jako jedna z forem plýtvání potravinami – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. \nPři zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo 65 % dotázaných tu dokonalou.\nDle české veřejnosti mají rozhodující vliv na požadovaný vzhled ovoce a zeleniny, které se dostanou na pulty obchodních řetězců a supermarketů, normy Evropské unie (34 %) a normy obchodních řetězců a supermarketů (28 %).\nCo se týče odhadu množství ovoce a zeleniny, která se kvůli svému vzhledu ke spotřebitelům vůbec nedostane, správný podíl (tedy 20 až 30 %) uvedly více než dvě pětiny (41 %) dotázaných.
|
|
|
Povědomí české veřejnosti o České federaci potravinových bank – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 CVVM SOÚ AV ČR zařadilo několik otázek týkajících se České federace potravinových bank (ČFPB).\nO České federaci potravinových bank (ČFPB) dosud neslyšela nadpoloviční většina (51 %) české veřejnosti. Zbývajících 49 % dotázaných o ČFPB slyšelo, nicméně z nich pouze 6 % ví dobře, čím se zabývá, 28 % to ví zhruba a 15 % neví, čím se ČFPB zabývá.\nDle respondentů potřebují nejvíce potravinovou pomoc rodiče samoživitelé (25 %), chudí/sociálně slabí lidé a lidé bez domova (shodně 20 %).\nCo se týká zdrojů, odkud potravinové banky získávají potraviny, tak respondenti nejčastěji uváděli obchodní řetězce, super/hypermarkety, prodejce (34 %), dále pak Sbírky potravin (17 %) a lidi, občany a fyzické osoby (10 %).
|
|
|
Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti vzhledem k životnímu prostředí – Potraviny 2022
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování. Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).\nBiopotraviny alespoň občas nakupuje necelá čtvrtina (23 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2021 pokles o 10 procentních bodů.\nZ prospěšných aktivit pro životní prostředí si lidé v ČR nejčastěji na nákup nosí vlastní tašku a ve své domácností třídí běžný odpad. Naopak nejméně často nakupují zeleninu a ovoce do tzv. „nekonečných sáčků“ a omezují jízdy autem.
|
|
|
Občané o vztazích ČR s některými zeměmi – listopad/prosinec 2021
Hanzlová, Radka
V listopadu a prosinci roku 2021 položilo CVVM respondentům otázku, jak hodnotí vztahy ČR s některými zeměmi. Hodnocení vztahů k okolním státům CVVM srovnatelným způsobem sleduje již od roku 2000, od roku 2008 je výběr doplňován i o některé další státy významné v globálním kontextu. Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí, jsou hodnoceny vzájemné vztahy České republiky se Slovenskem, kdy je jako dobré hodnotí 94 % dotázaných. V aktuálním výzkumu se k němu velmi výrazně přiblížilo Rakousko, u kterého pozitivní hodnocení dosahuje 91 %.Také u většiny dalších sledovaných zemí, které byly do aktuálního výzkumu zařazeny, převážilo kladné hodnocení jejich vzájemných vztahů s Českou republikou nad tím negativním, vyjma vztahů ČR s Čínou a Ruskem, u kterých naopak převážilo hodnocení negativní.
|
|
|
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – listopad/prosinec 2021
Hanzlová, Radka
V rámci šetření realizovaného v listopadu a prosinci 2021 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“. Nejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Francií, Velkou Británií a Maďarskem. Na konci žebříčku se umístily Turecko, Rusko a Čína.
|
|
|
Veřejné mínění o vzdělávání – Sekundární analýza
Tabery, Paulína ; Hanzlová, Radka ; Spurný, Martin
Předkládaná závěrečná zpráva je první ze sedmi výzkumných zpráv vytvořených v rámci projektu Veřejnost(i), vzdělávání a vzdělávací politika: hodnoty, postoje, argumentace\na zkušenosti (zkrácený název Veřejné mínění o vzdělávání). Projekt si klade za cíl zmapovat názory různých veřejností (aktérů) na opatření vzdělávací politiky, přičemž předpokládá, že tyto názory jsou propojeny s širšími postoji ke vzdělávání a hodnotami, které ve vztahu ke vzdělávání aktéři zastávají. V předložené zprávě jsou nejdříve představeny její cíle, následuje přehled výzkumů v oblasti vzdělávání, které se týkají názorů veřejnosti (důležitých aktérů) na vzdělávání a vzdělávací politiku, a to zejména těch, které jsou prováděny pravidelně, u nichž lze případně získat primární datové soubory k další analýze. Poté následuje představení a sumarizace podstatných věcných zjištění z šetření. Kromě základních zjištění, která již byla uvedena i v původních závěrečných zprávách, jsou představeny také další analýzy, které mají za cíl především hlouběji testovat použité otázky z hlediska měření jednotlivých teoretických konceptů. Součástí zprávy jsou dvě přílohy: seznam proměnných a tabulková příloha. Seznam proměnných slouží jako praktická příručka pro ty, kteří chtějí s daty dále pracovat, vytvářet dotazovací nástroje, případně zadávat nebo realizovat výzkumy. Tabulková příloha podává ucelenou informaci o tříděních druhého stupně podle základních sociodemografických proměnných a poskytuje tak přehled o rozložení odpovědí v jednotlivých podskupinách, které nebylo účelné podrobně popisovat v textu závěrečné zprávy.\n\n
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – srpen/září 2021
Hanzlová, Radka
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (70 %) a armáda (69 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (21 %) a církvím (30 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, výsledků voleb, bank, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u rádií a odborů. U zbývajících institucí již výrazně více (politické strany a hnutí, církve), více (neziskové organizace, tisk, internet) či méně (televize) převažuje nedůvěra. V porovnání s předchozím šetřením ze září 2020 jsme zaznamenali pouze mírné poklesy důvěry či nedůvěry, největší v případě armády (pokles důvěry o 7 procentních bodů) a soudů (nárůst důvěry o 7 procentních bodů).
|
|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2021 byla velká část věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Alespoň občas téměř tři pětiny (59 %) lidí doma zavařují a přibližně třetina (35 %) lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba. Téměř polovina (49 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 6 % v bytě nebo na balkóně. Polovina (50 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, 29 % chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 19 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat. Více než dvě pětiny (42 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Stravovací kultura Čechů a objednávání jídla přes rozvozové aplikace – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Nejčastěji lidé mají tři (41%) nebo čtyři (30 %) jídla denně. Nejčastějším místem pro konzumaci jídla v domácnosti je kuchyně (53%), jídelna (27 %) a obývací pokoj (18 %). Pravidelně, tj. alespoň 1x za 14 dní, se 35 % lidí stravuje v jídelně/kantýně, 33 % v restauraci, 21 % ve fastfoodech, 18 % shodně v kavárně a mimo domov (většinou u rodinných příslušníků či na návštěvě). Většina (71 %) české veřejnosti si jídlo přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats) neobjednává nikdy, 26 % občas a 2 % pravidelně.
|
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2021
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém. Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných. Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.
|
host ::
RSS.