|
| |
|
|
Vliv eutrofizace a zákalu na ryby v říčním prostředí
Jeníšová, Karolína ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
V současné době dochází k rapidnímu úbytku a vymírání sladkovodních druhů. Riziko vymírání sladkovodních organismů je mnohem větší, než suchozemských a téměř 40 % sladkovodních druhů ryb hrozí v současné době vyhynutí. Kromě nadměrného využívání sladkovodních ekosystémů a jejich degradace, je eutrofizace jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro říční ekosystémy, která vede k významným změnám v biodiverzitě. Eutrofizace způsobuje závažné změny v říčních ekosystémech, které mají na některé druhy ryb pozitivní vliv, ale na některé naopak negativní. Vlivem eutrofizace dochází k zakalení vody v důsledku rozvoje sinic a řas, změnám v koncentraci kyslíku ve vodě, výkyvům pH, výskytu toxických látek a zanášení dna jemným sedimentem. Cílem diplomové práce bylo popsat vliv faktorů prostředí souvisejících s eutrofizací na množství rybářských úlovků vybraných druhů ryb v Čechách, na povodích řek Vltava a Ohře, a to na celkem 47 lokalitách. Jednotlivé faktory prostředí (14), které popisují změny v ekosystému způsobené eutrofizací, byly vůči úlovkům testovány pomocí smíšeného regresního modelu s náhodnými efekty (GLMM). Výsledky mé práce naznačují statisticky významný klesající trend úlovků (vyjádřených jako CPUE) všech vybraných druhů ryb v průběhu let 2000-2018. Zároveň jsou patrné rozdíly vlivu eutrofizace na...
|
|
|
Chování a elektrická aktivita druhu Gnathonemus petersii
Juhaňáková, Kateřina ; Kubáčová Langová, Veronika (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Gnathonemus petersii (rypoun Petersův) je pozoruhodným zástupcem kostnatých ryb z čeledi Mormyridae. Jeho zajímavost spočívá nejen v jeho bizarním vzhledu, ale především v jeho biologii. Patří totiž mezi tzv. slabě elektrické ryby. Tyto ryby se vyznačují schopností vysílat a analyzovat elektrické pulzy tzv. EOD (electric organ discharges). Tyto pulzy jsou vysílány elektrickým orgánem v ocasní části a přijímány funkčně a anatomicky odlišnými elektroreceptivními orgány. Funkcemi EOD jsou pasivní a aktivní elektrolokace, při kterých je jedinec schopen získávat informace z okolního prostředí. Pasivní elektrolokací živočich vnímá elektrická pole blízkých objektů a živočichů. Slouží tak pro orientaci v prostředí a při hledání potravy. Na aktivní elektrolokaci se podílí samotný jedinec vysíláním pulsů, který touto schopností analyzuje prostředí. Umí rozpoznávat objekty v parametrech velikosti, tvaru a materiálu. EOD, jeho intervaly a sekvence těchto intervalů se uplatňují v elektrokomunikaci, kterou je jedinec schopen předávat informace o svém pohlaví, hierarchii, chování a prostředí. V sociální komunikaci se uplatňuje také široký repertoár zvukových projevů, mechanické, čichové a visuální podněty. Tato práce poskytuje přehled informací o tomto druhu, jeho elektrické aktivitě a chování v různých...
|
|
|
Využití stabilních isotopů pro studium otolitů ryb
Mavrogeni, Josefína ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Horká, Petra (oponent)
V této práci se snažím obecně přiblížit některé pojmy týkající se studia stabilních izotopů, a procesy, kterými izotopy procházejí. Stabilní izotopy některých prvků jsou vhodné pro vypracovávání ekologických studií. Je tomu tak díky frakcionačním a diskriminačním procesům, ke kterým dochází během jejich pohybu v ekosystémech. K těmto pohybům dochází díky přírodním cyklům, které jsou pro prvky zcela přirozené, a dochází během nich k přechodu prvků některými svými formami. Díky těmto cyklům se izotopy dostávají i do těl organismů. Konkrétně se v této práci zaměřuji na ryby, analýzu jejich tkání, a především na analýzu otolitů. Pro zjištění užitečnosti otolitů při ekologických studiích je nutné znát jejich vhodné použití, stejně jako při použití tkání. Cílem této práce je shromáždit informace o dosavadním spojení stabilní izotopové analýzy a studia otolitů. Jejich složení a informace, které můžeme získat zkoumáním tohoto složení, zejména složení izotopového, mohou být užitečné při studiu průběhu života ryb a prostředí, ve kterém ryby žily.
|
|
|
Vliv eutrofizace na společenstva ryb v tekoucích vodách
Jeníšová, Karolína ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Eutrofizace toků je považována za jeden z nejvýznamnějších vlivů lidské činnosti na vodní ekosystémy. Příčinou eutrofizace je přísun živin z bodových a plošných zdrojů, zvýšené množství sedimentů vlivem eroze půdy v povodí, ale i přítomnost např. rybníků a nádrží, které mají zejména v některých oblastech na přísun živin do toků značný podíl. Přestože je vliv eutrofizace na ryby ve stojatých vodách dobře popsán, z hlediska působení eutrofizace na společenstva ryb v tocích jsou naše znalosti stále nedostatečné. Mezi důsledky eutrofizace, které zásadním způsobem ovlivňují společenstva ryb v tocích, patří zejména kolísání nebo úplně vyčerpání kyslíku ve vodě, výskyt toxických forem dusíku a zvýšení zákalu v důsledku nárůstu fytoplanktonu. Kombinace těchto změn obvykle nevede ke snížení biodiverzity, avšak zásadním způsobem mění kvalitu a strukturu druhového složení společenstev. Na eutrofizaci reagují nejcitlivěji lososovité ryby, jelikož mají vysoké nároky na koncentraci kyslíku ve vodě, snášejí velmi nízké koncentrace toxických forem dusíku a jsou citlivé na zákal, jelikož se ve vodním prostředí orientují především pomocí zraku. Hlavním důvodem snižování početnosti okounovitých ryb je absence makrofytní vegetace, kterou využívají jako úkryt při lovu, ochranu před predátory a třecí substrát. V...
|
|
|
Emise metanu z přehrad mírného pásma
Bašta, Jan ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Emise metanu (CH4) z přehrad mírného pásma jsou uvažovány teprve v posledních desetiletích. Sladkovodní ekosystémy, včetně přehrad, uvolňují zásadní množství tohoto důležitého skleníkového plynu. Ebulice, uvolňování metanu do atmosféry z bublin ze sedimentu, je významný zdroj. Přesto existuje pouze velmi omezené množství prací monitorujících tento tok do atmosféry. Uváděné hodnoty emisí metanu z jednotlivých přehrad mírného pásma jsou značně rozdílné. Pro monitorování emisí metanu existuje mnoho odlišných metod. Také vyhodnocení poměru přírodních a antropogenních emisí není jednoduché. Zdá se, že přehrada většinou podněcuje vznik metanu ve vyšší míře. Snadné není ani konstatovat, jaké je celkové množství emisí metanu z přehrad mírného pásma.
|
|
|
Ebulice metanu z českých údolních nádrží
Novotná, Tereza ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Horká, Petra (oponent)
Metan je netoxický bezbarvý plyn, který vzniká rozkladem organických látek v anaerobním prostředí. Tyto rozkladné procesy probíhají i na dně řek, přehrad a vodních nádrží. Metan proniká do atmosféry, kde přispívá ke skleníkovému efektu a ke globálnímu oteplování. Cílem práce je popsat ebulici metanu z vybraných údolních nádrží Vranov a Vír, jako modelových nádrží temperátní zóny, a testovat faktory, které ovlivňují její variabilitu uvnitř nádrže a mezi jednotlivými nádržemi. K získání dat posloužil vědecký echolot Simrad EK60 split beam. Data byla zpracována v programu Sonar 5 a následně statisticky zpracována v programu R. Výsledky ukazují, že celkový ebuliční tok z nádrží (Vranov: 3,90 ml·m-2 ·d-1 , Vír: 4,22 ml·m-2 ·d-1 ) není signifikantně rozdílný (p = 0,40), ale je zde patrná velká variabilita mezi segmenty. V obou nádržích se vyskytují segmenty s nulovým ebuličním tokem. Vzhledem k tomu, že hloubka je úzce propojena se vzdáleností od hráze, není možné vliv těchto dvou faktorů testovat samostatně. Je tedy nutné testovat obě proměnné najednou. Pro data z nádrže Vír se po otestování obou faktorů současně jejich signifikance nepotvrdila. Pro data z nádrže Vranov také ne. Pro odseparování efektů bylo tedy nutné použít data z obou přehrad. Po použití lineárního modelu s daty z obou přehrad byl...
|
|
| |
|
|
Růst ježdíka obecného (Gymnocephallus cernuus, L.) v čekých nádržích
Hubáčková, Zuzana ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jůza, Tomáš (oponent)
Ježdík obecný, Gymnocephallus cernuus (Linné, 1758), nepatří mezi hospodářsky významné druhy ryb, ale je velmi invazní a často konkuruje ekonomicky hodnotným druhům ryb. Jelikož ježdík ovlivňuje populace hospodářsky významných ryb, a to buď soutěžením o potravu nebo žraním plůdků a jiker, informace o jeho růstu, zakládání a vývoji nových populací, jsou potřebné. Areál ježdíka je v současnosti rozsáhlý, ale na mnoha místech je ježdík nepůvodní, což vede v daných místech k poklesu biodiverzity, a to mnoho vědců motivuje, aby ježdíkům věnovali větší pozornost. Jelikož se jedná o nežádoucí druh, je snaha ježdíky v mnoha jeho nepůvodních areálech redukovat, k těmto zákrokům je třeba mít o populacích ježdíků co možná nejvíce poznatků. K získání kvantitativních dat o celé populaci ryb je třeba znát strukturu populace a rozsah variací růstu v jednotlivých kategoriích. Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá popisem nejrůznějších faktorů, které ovlivňují růst ryb a ježdíků obzvlášť. Ve třetí kapitole se řeší určování věku ryb a nejvíce pozornosti je věnováno určování věku z otolitů. Druhá část práce se zaměřuje na srovnávání CPUE, rychlostí růstu ježdíků obecných v českých nádržích Římově a zatopeném uhelném dole Ležáky a na popis metod zviditelnění anulů. Z porovnání získaných dat...
|
|
|
Užití otolitů pro studium růstu a populační dynamiky okounovitých a kaprovitých ryb v zatopeném důlním díle Most
Tůmová, Eliška ; Frouzová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Diplomová práce porovnává růst okounovitých a kaprovitých ryb v nově vzniklé nádrži (zatopená důlní jáma) Most s nádrží Vír, která je již ustálená, padesát let stará. Ryby byly chytány pomocí tenatních síti pracovníky Hydrobiologického ústavu Akademie věd, Česká republika, kteří v těchto nádržích provádějí průzkum rybí obsádky. Pro určení věku a zpětné určení růstu v jednotlivých letech byli z ryb odebrány otolity, šupiny a skřelové kosti, a to jak kaprovitých tak okounovitých druhů. Předpokládá se výrazný rozdíl v růstu, hlavně v prvních dvou rocích života mezi oběma typy nádrží díky nadbytku živin a potravy v zatopeném důlním díle. Cílem diplomové práce je nejen popsat tento předpokládaný rozdíl v růstu jednotlivých druhů, ale i odhadnout jeho příčiny. Zároveň budou ve velmi kontrastních podmínkách porovnány různé metody určení věku ryb. Klíčová slova: otolit, stáří ryb, populace ryb, růst ryb, vodní nádrž, zatopená důlní jáma, růstové křivky
|
host ::
RSS.