|
|
Dispozice s civilní žalobou
Mauerová, Eliška ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Dispozice s civilní žalobou Tato diplomová práce se zabývá procesními úkony, jimiž může žalobce disponovat se svou žalobou. Žalobce může své dispoziční oprávnění vykonávat prostřednictvím nástrojů, které směřují k vymezení skutkového základu nebo žalobního petitu, kdy mezi tyto nástroje patří zpětvzetí žaloby a změna žaloby. Žalobce dále může se svou žalobou disponovat prostřednictvím změny v okruhu účastníků řízení, mezi tyto nástroje patří přistoupení účastníka do řízení, záměna účastníků řízení a procesní nástupnictví při singulární sukcesi. Ačkoliv pánem sporného řízení je žalobce, za určitých podmínek právní úprava přiznává dispoziční oprávnění i žalovanému, kdy žalovaný má právo uplatnit svůj nárok vůči žalobci vzájemným návrhem. První část diplomové práce se zabývá obecně pojmem žaloby, vymezuje její povinné náležitosti, jakož i její jednotlivé druhy. V první části je současně věnována pozornost dispoziční zásadě, která je neoddělitelně spjata s tématem této práce. Druhá část diplomové práce se věnuje jednotlivým dispozičním úkonům, jimiž žalobce a za určitých podmínek i žalovaný mohou disponovat s předmětem řízení. Mezi tyto dispoziční úkony patří zpětvzetí žaloby, změna žaloba a vzájemný návrh. Třetí část diplomové práce je věnována jednotlivým nástrojům, prostřednictvím nichž žalobce může...
|
|
|
Rozkazní řízení
Avdibegović, Hana ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Rozkazní řízení Abstrakt Diplomová práce popisuje a analyzuje současnou právní úpravu rozkazních řízení. Zaměřuje se nejen na znění zákona, ale i na zbylé otázky, které bylo zapotřebí vykládat soudní praxí. Práce je do jisté míry kritická, jelikož současnou právní úpravu rozkazních řízení nelze vnímat jako dostačující. Vyňata byla z pojednání úprava směnečného a šekového rozkazního řízení, zejména kvůli její značné odlišnosti a snaze práci udržet (i v kontextu komparační části) tematicky ucelenou. Práce se dělí do šesti částí. V první je podán obecný výklad k pojetí zkrácených, respektive rozkazních řízení, je v ní vyložen samotný pojem, povaha a definovány jsou jednotlivé druhy. Do této časti je rovněž zakomponován výklad o někdy problematickém pojetí práva na spravedlivý proces v kontextu rozkazních řízení. Ve druhé části je čtenář podrobně seznámen se všemi aspekty prostého rozkazního řízení, s akcentem na kontroverzní včleňování kvalifikované výzvy do platebních rozkazů. Ve třetí části je představeno rozkazní řízení elektronické, zejména jeho odlišnosti vůči prostému rozkaznímu řízení, v části čtvrté pak rozkazní řízení evropské, které je specifické zejména tím, že vychází z unijních předpisů. V páté části je dán značný prostor německé úpravě upomínacího řízení, které je dáváno do kontextu i s českou...
|
|
|
Procesní podmínky civilního řízení
Lašová, Nikola ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou "Procesní podmínky civilního řízení". Splnění procesních podmínek je předpokladem vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Teorie rozlišuje tři základní skupiny procesních podmínek: procesní podmínky na straně soudu, procesní podmínky na straně účastníků a negativní procesní podmínky. Někteří autoři k procesním podmínkám civilního řízení řadí věcné procesní podmínky, které jsou rovněž zařazeny do této práce, protože jejich nedostatek má podobné důsledky jako nesplnění procesních podmínek. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, každá kapitola se věnuje jedné skupině procesních podmínek a obsahuje vždy pojednání o dané procesní podmínce, jejím zkoumání a následcích nedostatku. První kapitola se věnuje procesním podmínkám na straně soudu. První část této kapitoly se zabývá civilní pravomocí a pro účely jejího vymezení popisuje také teorie rozdělení soukromého a veřejného práva a případy zúžení a rozšíření civilní pravomoci. Druhá část se zabývá věcnou příslušností, místní příslušností, včetně detailního vymezení obecného soudu žalovaného, a funkční příslušností. Obsahem druhé kapitoly jsou procesní podmínky na straně účastníků. Tato kapitola se zabývá procesní subjektivitou a pro účely jejího vymezení rovněž popisuje důsledky nesprávného označení účastníků, a...
|
|
|
Jiný soudní rok
Wažiková, Klára ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Jiný soudní rok Abstrakt Předkládaná rigorózní práce si klade za cíl uceleně zmapovat užití jiného soudního roku v procesních předpisech, kterými se řídí soudní řízení, přičemž základem této práce je oblast civilního práva procesního. Jiný soudní rok je výslovně upraven pouze v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen "z.ř.s."), avšak jde o institut, který má své využití i v poměrech řízení sporného upraveného zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen "o.s.ř."). Jiný soudní rok ve své obecné definici je úkonem soudu, kterým soud vstupuje v bezprostřední kontakt s účastníky řízení, je výrazně méně formalizovaný nežli mu nejpodobnější jednání ve věci samé. Jiný soudní rok je možno konat mimo jednací síň soudu, dokonce též mimo soudní budovu. Průběh jiného soudního roku je oproti jednání ve věci výrazněji ponechán v rukou soudní osoby, která jiný soudní rok provádí. Jak již z předchozí věty vyplývá, nejen soudce je tím, kdo může jiný soudní rok svolat a provádět. Tato rigorózní práce je po obsahové stránce rozdělena do šesti částí, z nichž největší prostor je věnován části (čtvrté) pojednávající o jiném soudním roku v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. V souvislosti s etablováním interdisciplinární spolupráce (též Cochemské praxe) v opatrovnických věcech nabývá...
|
|
|
Řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti
Mašková, Tereza ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený přehled právní úpravy řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti podle § 466 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a informovat o možnostech smírného řešení rodinných konfliktů se zaměřením na Cochemský model a rodinnou mediaci. Diplomová práce je rozdělena do 4 kapitol, kdy první dvě části se týkají řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti. První kapitola uvádí čtenáře do rozebírané problematiky a vysvětluje některé základní pojmy. Pojednává o institutu rodičovské odpovědnosti, který je pro procesní úpravu zcela zásadní, o nositelích a vykonavatelích rodičovské odpovědnosti. Druhá kapitola se blíže věnuje dílčím aspektům řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti jako jsou subjekty, zejména účastníci a soud, s nímž je spojen zejména institut pravomoci, příslušnosti a zaměřuje se i na speciální institut přenesení příslušnosti. Rovněž podává výklad o jednotlivých typech řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti, kterými je řízení o pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, o omezení rodičovské odpovědnosti a v poslední řadě o zbavení rodičovské odpovědnosti, jenž je doplněn judikaturou související s těmito řízeními. Zaměřuje se taky na úpravu styku s...
|
|
|
Svědek a jeho výpověď v civilním řízení
Šimek, Petr ; Vyskočilová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Svědek a jeho výpověď v civilním řízení Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá výpovědí svědka v civilním řízení. Jedná se bezesporu o nejnáročnější důkazní prostředek. Náročnost je dána nejen potřebnou přípravou soudce před tímto úkonem, ale především v následném hodnocení věrohodnosti podané výpovědi. Diplomová práce si klade za cíl komplexně popsat průběh provádění svědecké výpovědi od okamžiku vstupu svědka do soudní síně až po hodnocení svědkovy věrohodnosti v rámci odůvodnění soudního rozhodnutí. Kromě svědecké výpovědi je v rámci úvodní kapitoly pojednáno o všech důkazních prostředcích, které lze v českém civilním procesu předložit s poukazem na jejich odlišnosti a podobnosti. Následující kapitola pojednává o svědecké způsobilosti, osobě svědka a jeho svědecké povinnosti. Této zákonem uložené povinnosti nemusí svědek dostát, pokud by mohl poskytnutím výpovědi způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké, nebo pokud je vázán povinností mlčenlivosti. Ve třetí a čtvrté kapitole práce je popsán samotný postup provádění svědecké výpovědi. Nejprve je nutné zajistit svědkovu přítomnost doručením předvolání. Pokud by svědek na předvolání nereagoval a k soudu se nedostavil, může mu být uložena pořádková pokuta, případně je možné ho nechat předvést. V okamžiku, kdy svědek vstoupí do...
|
|
|
Dispoziční úkony účastníků řízení
Strakošová, Simona ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Dispoziční úkony účastníků řízení Abstrakt Diplomová práce pojednává o problematice dispozičních úkonů účastníků řízení. Práce se proto zaměřuje na jednotlivé dispoziční úkony v řízení sporném a nesporném a na projevy dispoziční zásady ovlivňující prostřednictvím těchto úkonů civilní proces. Cílem této práce bylo analyzovat současnou českou právní úpravu dispozičních úkonů za využití nejen platných právních předpisů, ale také odborné literatury, odborných článků a soudní judikatury. Právě s přihlédnutím k aktuální judikatuře upozorňuje tato práce též na vybrané otázky související s uplatňováním dispozičních úkonů v procesní praxi, nastiňuje některé možné výkladové problémy a zaujímá k nim stanovisko. V první kapitole této práce je pojednáno o dispoziční zásadě její podstatě a působení především v nalézacím řízení sporném. Jsou zde popsány dva hlavní aspekty dispozice v řízení a vysvětleno zařazení této zásady v typologii odvětvových principů civilního procesu. Druhá kapitola obsahuje výklad zaměřený na problematiku účastenství v civilním řízení a vyjasňuje, koho lze za účastníka způsobilého činit v řízení dispoziční úkony považovat. Z toho důvodu tato kapitola rozebírá nejprve jednotlivé předpoklady účastenství a následně charakterizuje účastníky řízení sporného a nesporného, přičemž poukazuje též na...
|
|
|
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní v civilním procesu
Krechlerová, Karolína ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Povinnost tvrzení a povinnost důkazní v civilním procesu Abstrakt Rigorózní práce pojednává o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v občanském soudním řízení se zaměřením na důkazní břemeno, jeho dělení a přenos mezi účastníky řízení. Práce se zabývá především řízením sporným. Problematika pravidel dělení důkazního břemene je stále aktuální, neboť pro úspěch účastníka řízení ve sporu je zcela zásadní splnit povinnost tvrzení a povinnost důkazní a následně unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Cílem práce je podrobně rozebrat procesní povinnosti a břemena tížící účastníky civilního řízení. Těžištěm práce je otázka dělení důkazního břemene mezi účastníky řízení a jeho přenosu mezi stranami sporu. Rigorózní práce je členěna na úvod, sedm kapitol a závěr. V úvodní kapitole jsou popsány obecné výklady o dokazování a zásady civilního procesu. Druhá kapitola je věnována historii soudního řízení a vývoji fungování justice na území České republiky pro uvedení kontextu současného pojetí procesních povinností stran soudního řízení. Ve třetí kapitole je podrobně popsána povinnost tvrzení a břemeno tvrzení. Navazuje rozbor povinnosti důkazní a důkazního břemena v kapitole čtvrté. V této kapitole je dále vysvětlen stav non liquet a jeho překonání. V páté kapitole je vysvětleno základní pravidlo dělení důkazního...
|
|
|
Výkon soudních smírů
Šamlot, Jan ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Výkon soudních smírů Abstrakt Tématem diplomové práce je výkon soudních smírů. Soudní smír představuje institut, který, ačkoli jde o tradiční součást civilní procesní úpravy, nepožívá velké pozornosti. Absence jakékoli podrobnější analýzy soudního smíru je o to překvapivější vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti zvolená konstrukce soudního smíru obsažená v OSŘ je značně nedokonalá a vyvolává řadu teoretických otázek, z čehož některé jsou schopny v praxi vyvolat řadu potíží. Problematické aspekty se přitom zvyšují následně i z hlediska výkonu soudního smíru. S ohledem na uvedené tato práce v první řadě mapuje historický vývoj soudního smíru na území dnešní ČR, a to za účelem objasnění základních východisek a lepšího pochopení tohoto institutu v současnosti. Po historickém vymezení se práce zabývá soudním smírem jakožto institutem a jeho pozitivněprávním vymezením, přičemž se snaží ukázat možné výkladové problémy v určitých aspektech a zároveň poukázat na jejich následky. Dále práce předkládá možná řešení daných problémů a zároveň tam, kde je to vhodné, porovnává právní úpravu rovněž s navrhovanou novelizací českého civilního práva procesního. V následných kapitolách tvořících stěžejní část této práce se pozornost věnuje výkonu soudních smírů, a to jednak v režimu čistě vnitrostátním, jednak v...
|
|
|
Mediace jako alternativní způsob řešení sporů
Lokajíčková, Diana ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Mediace jako alternativní způsob řešení sporů Abstrakt Tato práce se zabývá stále častějším řešením sporů a to mediací. V úvodu práce se autor věnuje podstatě konfliktu. Dále autor rozebírá druhy alternativních řízení sporů. Po této teoretické úvodní části se práce zaměřuje výhradně na mediaci. Popisuje historie tohoto institutu, rozdělení druhů mediace, analyzuje zákonné úpravy a předkládá celkový přehled mediačního řízení a specifika s tím spojená. Práce se zejména věnuje principům mediace jako je mlčenlivost, dobrovolnost, a to s ohledem na předpoklady a výkon mediace zapsaným mediátorem. Všechny zmíněná témata autor rozebírá v souvislosti s vnitrostátní zákonnou úpravou a srovnává ji s evropskou úpravu, či dalšími státy EU tak, aby čtenář mohl pochopit v souvislostech vývoj mediace a její možná úskalí. Autor práce zároveň poskytuje svoje návrhy na další kultivaci mediačního prostředí založenou na své zkušenosti zapsaného mediátora a provedené studii zahraniční praxe mediace. Klíčová slova: mediace, etický kodex, alternativní řešení sporů, ADR
|
host ::
RSS.