|
|
Lokální systém včasné výstrahy před povodněmi pro Horní Maršov
Šír, M. ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je popsán nově vybudovaný LVS v povodí Úpy a v povodí Lysečinského potoka\ns uzávěrovými profily v Horním Maršově v Krkonoších. Projektové práce započaly v roce\n2011. Vlastním projektovým pracím předcházel hydrogeologický, hydrologický a\nhydropedologický průzkum území. Na základě průzkumných prací byla obě povodí\nrozčleněna do řady dílčích povodí a byl zpracován návrh prostorového umístění terénních\nměřících stanic. V letech 2012 a 2013 byl LVS postupně budován v terénu. V roce 2014 byl\nLVS uveden do zkušebního provozu. Vysoká pozornost byla věnována dosažení provozní\nsplehlivosti LVS v náročných horských podmínkách. Proto byly v rámci projektu\nTA02021451 Technologické agentury ČR vyvinuty odolné monitorovací stanice a vodní\ntenzometr s radiovým přenosem dat, na nichž byl LVS v terénu vystavěn. Monitorovací síť je\ntvořena 15 základními stanicemi, jednou meteorologickou stanicí a osmi limnigrafickými\nstanicemi. Více jak dvouletý zkušební provoz LVS v náročných horských podmínkách\nprokázal, že nově vyvinuté autonomní monitorovací stanice včetně připojených čidel jsou\nvysoce provozně spolehlivé. Stanice proto nevydávají falešné výstrahy před nebezpečným\nodtokem v důsledku přístrojových poruch nebo softwarových chyb. Rutinní provoz LVS je\nnenáročný na obsluhu.
|
|
| |
|
|
Systém včasného varování před přívalovými povodněmi s uvažováním stavu vody v půdě – příklad pro horní Úpu
Tesař, Miroslav
Contribution describes an early warning system for flash flood detection that has been built in the Giant Mts. This system is located in the upper part of the Úpa River basin and Lysečinský Brook basin. The closing profiles of these basins are situated in Horní Maršov (81,7 km2 and 18,3 km2). Forecasting of flood risk is based on model approach, which uses measured hydrological and hydrometeorological quantities (rain intensity and total, discharge, soil moisture, tensiometric pressure of the soil water, air and soil temperature) as input data.
|
|
|
Vliv extrémních srážek na vymývání draselného a sodného iontu z povodí Liz v období 2002–2009
Vondrka, A. ; Tesař, Miroslav ; Šír, M.
V posledních padesáti letech došlo na území ČR ke globálnímu nárůstu teplot ovzduší, a to asi o 0,16 až 0,33 °C za dekádu. Současně je pozorována extremalizace hydrologického cyklu, která se projevuje v teplém období roku výskytem krátkodobých srážek o vysokém úhrnu a výskytem dlouhých teplých a bezdeštných období, ve kterých významně klesá vodnost zejména malých toků. Všechny tyto jevy silně ovlivňují intenzitu vymývání sodíku a draslíku z půdy a podloží. Vzniká proto otázka, zda lze nalézt nějakou souvislost mezi oteplováním klimatu a ochuzováním povodí o kationy sodíku a draslíku (Vondrka et al., 2013).
|
|
|
Nové technologie pro lokální výstražné systémy před bleskovými povodněmi
Tesař, Miroslav ; Fiedler, J. ; Šír, M.
V povodí Úpy s uzávěrovým profilem v Horním Maršově se buduje pilotní systém včasné výstrahy před extrémním odtokem projevujícím se tzv. bleskovými povodněmi (Tesař et al., 2011). Povodí je vystaveno vysokému riziku bleskových povodní způsobených přívalovými dešti o vysoké intenzitě v teplém období roku (Tesař et al., 2008), což se projevilo např. v červnu 2013. Extrémní odtok z povodí v teplé části roku může nastat nejen v důsledku mohutných srážek na povodí nebo jeho části, ale i v důsledku přesycení povodí nebo půdního pokryvu povodí vodou. Nebezpečí extrémního odtoku vzniká také v situaci, kdy je půdní povrch hydrofobní v důsledku vysokých teplot a nedostatečných srážek. Výskytu extrémních srážek zpravidla předchází dlouhé bezdeštné a horké období.
|
|
|
Bilance sodného a draselného iontu na povodí Liz v období 1994–2009
Štěpánová, M. ; Tesař, Miroslav ; Vondrka, A. ; Šír, M.
Acidifikace a následná nutriční degradace horských lesních půd nepříznivě ovlivňují kvalitu povrcho-vých vod a zdraví lesních porostů (Hruška, Cienciala, 2005). Dominantní příčinou acidifikace hor-ských půd je atmosférická depozice okyselujících látek. Smrkové porosty vyčesávají více vody z mlh a nízké oblačnosti než porosty listnaté, tudíž zvyšují atmosférickou depozici okyselujících látek na půdu. Navíc mají vysokou spotřebu bazických živin, které odčerpávají z půdy. V důsledku těchto dvou jevů je v půdě pod smrkovým porostem k dispozici méně bazických látek pro neutralizaci kyselin z atmosférické depozice. Při acidifikaci jsou z půd vyplavovány bazické kationy (Ca, Mg, K, Na), což způsobuje nutriční degradaci půd. V článku je popsána bilance draselného a sodného iontu v souvis-losti se srážkami a odtokem na malém horském povodí s převážně smrkovým porostem v letech 1994 až 2009.
|
|
|
Plant transpiration, entropy production and gross primarily productivity
Šír, M. ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ.
The Earth is a self-organized system. The source of information for self-organization is the degradation of solar radiation. The solar energy is highly organized and carried by photons. Earth absorbs this energy and then releases it back to the Universe. However, energy released to the environment is in the form of electromagnetic radiation, which is on average at longer wavelengths than the absorbed photons. The flow of the entropy associated with the energy conversion, which is at disposal for the self-organization, is approximately equal to 1.16·10.sup.38./sup. bit·.sub.s./sub..sup.-1./sup. (Roland-Mieskowski, 1994). The nature of self-organization is a theme of contemporary scientific discussion. The core of this discussion is the role of biotic processes. Lovelock and Margulis (1974) formulated a theory that the self-organization in a global scale is an emergent characteristic of the Earth’s biota (Gaia theory).
|
|
|
Seasonal snow accumulation in the mid-latitude forested catchment
Šípek, Václav ; Tesař, Miroslav
The article deals with the snow cover characteristics (snow depth – SD and snow water equivalent - SWE) concerning the mid-latitude forested catchment. Namely, the influence of forest canopy (spruce and beech forest) and altitude (ranging from 835 m a.s.l. to 1118 m a.s.l.) was investigated. Forest cover was proved to have a significant influence on the snow cover accumulation, reducing the SWE by 48 % on average, compared to open sites. The elevation gradient concerning SWE ranged from 30 to 40 mm and from 5 to 20 mm per 100 m in open and forested sites, respectively. Its magnitude was found to be temporarily variable and positively related to total seasonal snowfall amount. The differences among interception losses, concerning various elevations and forest canopy, were not statistically significant.
|
|
|
Testování parametrizací složek dlouhovlnného záření v podmínkách malého šumavského povodí
Muller, J. ; Dohnal, M. ; Tesař, Miroslav
Dlouhovlnné záření je významnou, zřídkakdy měřenou, částí radiační bilance zemského povrchu. Dopadající a vyzářené dlouhovlnné záření jsou často odhadovány z empirických vztahů s řadou kalibračních koeficientů. Při testování dostupných parametrizací složek dlouhovlnného záření v podmínkách malého horského povodí se podařilo prokázat spolehlivost a robustnost výpočtu vyzářeného dlouhovlnného záření. Naproti tomu odhad čistého dlouhovlnného záření je zatížen značnou nejistotou, kterou se nepodařilo zmenšit ani kalibrací příslušných koeficientů.
|
|
|
Evaluation of Changes in Water Regime Caused by Long-term Development of Vegetation Cover
Chlumecký, M. ; Tesař, Miroslav ; Buchtele, Josef
Long monitoring of air temperature and precipitation for three catchments with up to 100 years series has been used as the input for the modelling of rainfall-runoff process and for the re-assessments of the evapotranspiration demand (ET.sub.demand./sub.). The resulting oscillations and the random changes of vegetation cover have been pursued as the indication of fluctuations also in the evapotranspiration. The intention is to appraise this complicated time series as the long-term process. The modified implementation of the conceptual model SAC-SMA enables the quicker simulation and facilitates also the conditions for automatic calibration of parameters in the used model; separately for individual, i.e. partial time intervals, namely with the diverse expected evapotranspiration. That process is to be identified simultaneously with the optimal parameters of the mode; the resulting actual evapotranspiration (ET.sub.act./sub.) is then represented as the modelling outputs, as such values could be hardly gained as measured or computed values, e. g. from other meteo-observations.
|
host ::
RSS.