|
|
Picaresque aspects in the novel Mercy of Galdós and in The struggle for life of Baroja
Vítová, Tereza ; Forbelský, Josef (referee) ; Fousek, Michal (advisor)
Cílem naší práce bylo zkoumat pikareskní rysy dvou románů ze sklonku a přelomu 19. století. a zároveň tak upozornit na to,jaké měli jejich autoři motivy k využití pikareskní inspirace. Snažili jsme se také naznačit, jaký vliv mohl mít pikareskní román na dobu, ve které vznikl a zároveň jsme chtěli zdůraznit, že ony problémy kritizované literárními umělci už v novověku přežívaly do období, ve kterém tvořili autoři vybraných děl. Pokud chtěl Benito Pérez Galdós poukázat na bídný stav tehdejší španělské společnosti, byl Pío Baroja jeho pokračovatelem. Zmínili jsme se o tom, že každý z nich přistupoval k zobrazování reality odlišně. Jedno je však jisté, oba spisovatelé se snažili o kritiku společnosti, což se jim jejich tvorbou podařilo. Pikareskní rysy románu Milosrdenství spatřujeme především v prostředí, ve kterém se děj odehrává, ve společenské a náboženské kritice. Nicméně výraznějšího vlivu pikareskních románů si můžeme povšimnout z románu Boj o život. Protagonista se svou charakteristikou blíží píkarům typu Lazarilla de Tormes, vystřídá několik zaměstnání, přičemž ve většině případů jde o službu pánům shora. Pohybuje se v prostředí tuláků a žebráků a také mezi pokryteckou a sobeckou vyšší společností. Snaží se o společenský vzestup, což se mu na konci díla podaří, stává se úspěšným a ožení se. Kompozice...
|
|
|
Space in Valle-Inclán's Sonatas
Mathé, Lukáš ; Housková, Anna (referee) ; Fousek, Michal (advisor)
V první kapitole naší práce jsme stručně přiblížili některé teoretické přístupy ke studiu poetiky prostoru v literárním díle. Cílem bylo na základě různých inspirací vytvořit metodu, která by vyhovovala zkoumání prostorové konfigurace čtyř Sonát Ramóna M. del Valle- Inclána. Vedoucí inspirací se stala studie polského teoretika Januzse Sławińskeho. V závislosti na ní jsme se rozhodli zaměřit nejdříve na styl a specifika popisu prostoru. Centrální částí našeho zkoumání se pak mělo stát podrobné studium struktury nejdůležitějších prostorů Pamětí markýze Bradomína, vedoucí k určení významotvornosti prostorové složky pro textový celek a k odhalení jejího vztahu k složkám dalším. V kapitole o popisu jsme shrnuli nejzávažnější rysy a specifika deskripce prostorů v Sonátách. Sledovali jsme metodu francouzského teoretika Philippa Hamona, srovnávajíce jeho závěry ze zkoumání popisu v realisticko-naturalistickém diskursu s podobou popisu v Sonátách. Jako nejvýznamnější charakteristiky deskripce v tomto díle jsme určili vysokou míru vypravěčovy subjektivity při popisu, dynamizující zdobnost podtémat jednotlivých prostorů a používání kulturních klišé, jež vede k aktivnímu zapojení čtenáře do literární komunikace. Popisující odkazuje na kulturně známé vzory takových prostorů, čtenář si má představit příkladný objekt...
|
|
|
Historical topics in the posmodern Hispanic American drama. (Acto cultural by José Ignacio Cabrujas and La noche de Hernán Cortés by Vincente Leñero)
Skleničková, Jana ; Housková, Anna (advisor) ; Fousek, Michal (referee)
The aim of this thesis is to describe the mayor changes that the Hispanic American historical drama underwent in the last third of the 20th century, in connection with the increasing influence of the poetics of postmodernism. The work will mention the decisive artistic and philosophical concepts that had impact on the creation of postmodern historical dramas. The main part of the study is dedicated to the analysis of two examples of the postmodern representation of history and the historial myths: Acto cultural, by the Venezuelan playwright José Ignacio Cabrujas and La noche de Hernán Cortés by the Mexican writer Vicente Leero. The inicial chapters provide a theoretical base for the subsequent analitical part of the thesis. They outline the general features of drama and historical drama as a specific gender, and trace the postmodern changes over the Latin American culture, with a special focus on theatre production. Although the work is based on the textual analysis, we cannot avoid mentioning the distinctive features of the postmodern staging for its innovative significance. Acto cultural and La noche de Hernán Cortés represent two different ways of dealing with the famous historical heros: Cristopher Columbus and Hernán Cortés. They both offer quite an intimate, familiar picture, using some the postmodern...
|
|
|
Transformations of "Bildungsroman": La tía Julia y el escribidor a La Habana para un infante difunto
Kučerová, Markéta ; Fousek, Michal (referee) ; Vydrová, Hedvika (advisor)
The objective of this thesis was to analyse and compare two novels that were published in the late seventies-La tía Julia y el escribidor (1977, Aunt Julia and the Scriptwriter) by Peruvian Mario Vargas Llosa and La Habana para un Infante difunto (1979, Infante's Inferno) by Cuban Guillermo Cabrera Infante-and to search for the influences of the novel of formation. We have seen autobiographical elements in both books, analysed different levels of formation of the protagonists and mentioned the (parodic) inclination to the novel of initiation in Infante's Inferno. In the second part of the thesis we focused on other elements developed in both novels, for example the interference of trashy and extraliterary genres and the topic of literature and the occupation of the writer. We have concluded that both novels, although different, share the same platform.
|
|
|
Female characters in Spanish novels of the Franco era
Sojáková, Tereza ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (referee) ; Fousek, Michal (advisor)
The objective of this thesis is to analyse female characters in selected Spanish novels of the Franco era. Woman, as an object of literary dissection, offers a number of possible interpretations, be it from the literary, historical, psychological or sociological point of view. This thesis intends to take into account aH these aspects. In the first part of the thesis we consider the evolution of a woman's condition within society, particularly in the Franco era. In the second part, we concentrate upon woman as a literary character. After a brief historical summary of female characters within Spanish literature, we focus on analysing particular works of intluential Spanish writers. In the final chapter we strive for a comprehensive view of female characters in the novel s discussed.
|
|
|
La bodega by Vicente Blasco Ibáñez in two Czech translations
Zajícová, Vlasta ; Fousek, Michal (referee) ; Uličný, Miloslav (advisor)
The name of the Spanish prose-writer Vicente Blasco Ibáez was well known in the Czechoslovakia of the 1920s. Between 1919 and 1931 twenty of his works were published in the country, out of which sixteen were translated by Karel Vít-Veith. At that time Ibáez was a popular author in other European countries as well as in the United States where his works achieved a great success. He lived and wrote in the same period as the Spanish "Generation of 1898". Neverthless, both his thought and his literary method differed a lot from the Generation. His late work did not reach the quality of his early prose and is considered to be effete.
|
|
|
The narrative poetics of the novel La nieve del almirante by Álvaro Mutis
Pichrtová, Šárka ; Vydrová, Hedvika (advisor) ; Fousek, Michal (referee)
Hlavním předmětem rozboru v této práci je román Admirálův sníh kolumbijského spisovatele Álvara Mutise. Přestože je dnes Álvaro Mutis zařazován mezi nejvýznamnější postavy současné hispanoamerické literatury (od roku 2001 je držitelem prestižní španělské Cervantesovy ceny), v českém prostředí jeho tvorba zatím není rozšířena, žádné z jeho děl doposud nebylo přeloženo. První kapitolu proto věnuji základním informaCÍm o životě a díle autora v kontextu kolumbijského literárního dění poloviny 20. století. Literární tvorba Álvara Mutise mne zaujala svou ambivalentní povahou v oblasti žánru, především pak přirozeností, s jakou propojuje svět poezie a výpravné tvorby, užívá prvků lyrických i epických a zachovává zároveň tematickou jednotu. Tento osobitý rys je i významnou součástí poetiky románu Admirálův sníh, považuji proto za vhodné v rámci této práce poukázat i na některé důležité aspekty autorovy poezie, která až do roku 1986 tvoří převážnou část autorovy literární tvorby. Ve druhé kapitole se proto zaměřuji na některé rysy spisovatelovy básnické činnosti, která zásadním způsobem ovlivňuje i jeho pozdější tvorbu románovou a je nezbytnou složkou pro její porozumnění. Třetí kapitola je rozborem poetiky románu Admirálův sníh, se zaměřením na postavu Námořníka Maqrolla, koncept času a prostor příběhu, a pokusem o...
|
|
|
Internal monologue in the work of Miguel Delibes
Mráčková, Blanka ; Fousek, Michal (advisor) ; Forbelský, Josef (referee)
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma vnitřního monologu v díle Miguela Delibese, neboť již na samém počátku mého seznámení se s díly a osobností spisovatele mě zaujala mistrná variabilita jeho technik, které mu byly vždy odpovídajícím prostředkem pro jeho ideové sebevyjádření. V té době jsem ještě netušila, jak složitá práce mě čeká v podobě rozplétání klubka nejednotných pojmů, termínů a subjektivních názorů literárních kritiků na věci, které mi připadaly zpočátku "tak jasné". Najednou jsem se ocida v centru tohoto klubka a začínala tušit, že než přistoupím k samotnému vnitřnímu monologu v díle M. Delibese, budu muset toto klubko rozmotat, ptát se nejdříve, čím se liší technika vnitřního monologu od ostatních technik, když má tolik podob a variant; položit si základní otázku, do jaké míry je vnitřní monolog opravdu monologem, když sama podstata myšlení je dialogická a vnitřní monolog z této podstaty vychází; ptát se po adekvátnosti této techniky jako prostředku ztvárnění "jiné" reality, která se někdy prezentuje jako objektivní, někdy naopak deklaruje svoji subjektivnost; klást si postupně otázky, které mě povedou až k samotnému cíli, k vnitřnímu monologu v díle Miguela Delibese. N a tyto otázky a na mnohé další se snažím odpovědět v první, teoretické části své práce. Vztahu monologu a dialogu se...
|
|
|
The aspect of postmodernism in the works of Mario Vargas Llosa
Juránková, Magda ; Fousek, Michal (referee) ; Vydrová, Hedvika (advisor)
Žijeme ve společnosti, která se označuje různými adjektivy: konzumní, masová, ludická, informační, postindustriální, postmoderní. Označení odkazují k jednotlivým charakteristikám současné společnosti. V práci pracuji s konceptem postmodernismu, jehož samotné označení je polemické. Vysvětluji, v čem spočívá polemika o postmodernismu, na základě teoretických děl Huyssena (2002), Harveyho (1998), Jamesona (1991, 1998), Baudril1arda (1987) a Hutcheonové (2002). Každý ze zmíněných autorů předkládá kritickou studii určitého aspektu postmodernismu a přispívá k diskusi o vztahu modernismu a postmodernismu, obecněji k diskusi o významu pojmu "postmodernismus". Se zmíněnými autory polemizuji. Zjednodušeně lze říci, že popisuji rysy současného umění a situaci v současné kultuře. Na úvod je třeba odlišit postmodernismus a postmodernitu. Postmodernismus se týká aspektů estetické reflexe povahy modernity. Kdežto postmodernita označuje vznik nového typu sociálního řádu, odlišného od instituCÍ modernity. (Giddens 1998: 46) Soustředím se na postmoderní literaturu, neboť tématem práce je postmodernismus a romány Mario Vargas Llosy. Soustředím se na aspekt postmodernismu v jeho dílech La tía Julia y el escribidor (1977) a EI hablador (1987). Uvádím i zvláštnosti sociálního a kulturního kontextu Latinské Ameriky, neboť do...
|
|
|
Figures in Elena Garros work recollection of Things to Come
Novotná Ouřadová, Dagmar ; Housková, Anna (advisor) ; Fousek, Michal (referee)
Téma postava jejich vztahu k ostatním stavebním prvkům románu jsem si vybrala z několika důvodů. Podle mého názoru vděčí dílo Eleny Garro za svoji nadčasovost z velké části právě postavám. Spojením klasického hrdiny s postavou moderního románu vytváří postavy, které přesahují hranice jednoho díla a jedné epochy. Po hrdinech dávných bájí zdědily mytickou nesmrtelnost, z druhé linie se jim dostalo křehké poetiky moderní literární postavy. Toto spojení z nich dělá univerzální literární postavy, které díky svému bytostně lidskému rozměru dokáží oslovovat i naši současnost. Elena Garro stojí jako spisovatelka i jako žena na prahu nové doby. Ve svém díle podává svědectví o začátku nové epochy. Mexická společnost konce 20. let, do kterých je román zasazen, otevírá otázku vlastní identity a po letech cizí nadvlády hledá svoji vlastní cestu. Na pozadí magického příběhu hlavních hrdinek se odehrává drama společnosti, která stojí před svým přerodem. Elena Garro kritizuje šedé maloměšťáctví, sobectví a zaslepenost, které v jejich důsledku přirovnává k neomalenosti velkých historických gest. Mexiko prochází deziluzí z revolučních bojů a touŽÍ po zavedení pořádku. Starý systém přestává platit a nový ještě nenabyl jasných obrysů. Cítíme nostalgii po dobách minulých, ze které je však zřejmé, že již není cesty zpátky. V...
|
guest ::
RSS feed.