Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,488 záznamů.  začátekpředchozí28479 - 28488  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.83 vteřin. 

SMV-2016-736: Odezva vegetace na přítomnost nanočástic CdO v ovzduší
Večeřa, Zbyněk
Studie vlivu zvýšené koncentrace nanočástic oxidu kademnatého v ovzduší na obsah Cd v jehličnatém smrku ztepilém (Picea abies) a listnatém buku lesním (Fagus sylvatica). Odhad citlivosti městských lesů a dřevin k působení abiotických stresů a extrémních klimatických událostí.

Ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu pacienta
PETROVIČ, Pavel
Tématem této bakalářské práce je ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu. Vědomí, dýchání a krevní oběh patří mezi základní životní funkce. Ventilační podporou jsme schopni zajistit úplnou nebo částečnou plicní ventilaci. K tomu nám slouží různé pomůcky, ať už to jsou jednoduché resuscitační roušky a masky určené pro laickou veřejnost, nebo se jedná o pomůcky určené pro vyškolené zdravotnické záchranáře, jako je například laryngeální maska nebo endotracheální kanyla a ventilátor pro umělou plicní ventilaci. Přednemocniční péče se týká nejen poskytnutí profesionální první pomoci, ale také poskytnutí první pomoci laickou veřejností. Proto jsou v práci uvedeny pomůcky k zajištění ventilaci plic. Tato bakalářská práce měla dva cíle, a to zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků o dýchání z úst do úst a zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií. Průzkum byl realizován smíšenou metodou výzkumu. Znalosti studentů maturitních ročníků byly zjištěny formou testů, které byly rozdány v třídě Z4 Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a ve třídě 4. B Gymnázia Jírovcova. V ročníku Z4 byl průzkum proveden 14. března 2014, ve třídě bylo přítomno 25 studentů, z toho 4 muži a 21 žen. Ve třídě 4. B bylo testování znalostí studentů provedeno 2. dubna 2014 a bylo přítomno 26 studentů, z toho 16 žen a 10 mužů. Na začátku testu byl kladen důraz na zachování anonymity respondentů, dále byli seznámeni s charakterem výzkumu a jeho cílem. Na začátku testu bylo provedeno krátké statistické šetření zda se jedná o muže či ženu a zda je daná osoba vlastníkem řidičského oprávnění či nikoli. Následovalo 15 uzavřených otázek, ve kterých studenti vybírali právě jednu správnou odpověď. Po odevzdání testů byla provedena zpětná vazba a studentům řečeny správné odpovědi. Celkem bylo tedy rozdáno 51 testů. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií byly zjišťovány formou pěti krátkých rozhovorů v týdnu od 7. do 11. dubna 2014. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři v zaměstnaneckém poměru u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Získaná data z testů byla vyhodnocena, každá otázka zvlášť, a následně přenesena do grafů, které vyobrazují počty správných a špatných odpovědí. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků. Statisticky vyhodnocené testy svědčí o tom, že studenti ze třídy Z4 mají více znalostí o umělém dýchaní z úst do úst potažmo o neodkladné resuscitaci. Celkem v 7 otázkách byli určitě úspěšnější, než jejich vrstevníci ze 4. B, kteří byli lepší pouze ve třech otázkách. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme jsou pozitivní a pokud je u pacienta nutné zajistit dýchací cesty, kdy na místě zásahu není lékař, tak volí právě LMA Supreme. Zdravotničtí záchranáři se shodují, že následná ventilace přes LMA Supreme je dostačující, pokud správně zvolíme velikost. Zdravotničtí záchranáři využívají kapnometr, pokud je k dispozici, protože není dostupný ve všech vozech ZZS. Zdravotničtí záchranáři ze zkoumaného souboru se denně nesetkávají s pacienty, kteří by potřebovali, nebo by byli na řízené ventilaci. Studenti maturitních ročníků mají povědomí o dýchání z úst do úst, popřípadě o poskytování první pomoci. Ovšem tyto znalosti nejsou 100% a bylo by třeba zavést výuku první pomoci na středních školách. Zdravotničtí záchranáři přejímají nové pomůcky a přístroje za své a používají je během své praxe. A první pomoc se díky tomu stává prospěšnější pro pacienta a komfortnější pro zdravotnického záchranáře.

Ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie
VACKOVÁ, Zuzana
Tématem této práce je ovlivnění bolestivé menstruace za pomoci fyzioterapie. Cílem této práce bylo zmapovat, jaké fyzioterapeutické metody může žena využít při obtížích s bolestivou menstruací, které může praktikovat v domácím prostředí. Dalším cílem bylo zmapovat, jaký vliv mají tyto metody na svaly pánevního dna. Výzkumná otázka je zaměřena na subjektivní vnímání terapie ze strany pacientek. I přesto, že cílem této práce je zmapovat fyzioterapeutické metody, jež mohou ženy aplikovat v domácím prostředí, jsou v práci zahrnuty pro úplnost i metody fyzikální terapie, které se bez specializovaného vybavení neobejdou. Metod, jež mohou mít vliv na bolesti během menstruace, je v oboru fyzioterapie, a nejen v něm, mnoho. V práci nejsou popsány absolutně všechny možné přístupy, ale pouze ty, které jsou z mého pohledu nejvíce využívané. Všechny terapeutické zákroky, které by žena chtěla zahrnout do svého aktivního života, by vždy měla konzultovat s odborníkem, který jí vysvětlí účinek dané terapie, zaškolí ji ve správném provádění a upozorní na případné chyby, kterým by se při cvičení měla vyhnout. Část práce je také zaměřená na metody, jež přímo s fyzioterapií nesouvisejí, ale mohou být jejím kvalitním doplňkem při řešení problémů s bolestivou menstruací. Pro výzkumnou část práce byly vybrány tři mladé ženy, které trpí dlouhodobě menstruačními bolestmi. Na začátku výzkumu užívaly všechny hormonální antikoncepci. Podrobné anamnestické údaje byly získány přímým rozhovorem a na základě polostrukturovaného rozhovoru. Při prvním setkání byl vytvořen kineziologický rozbor, kdy byly probandky vyšetřeny a byla s nimi zahájena terapie. Následovalo deset kontrolních vyšetření. Při každé kontrole byla zkontrolována cvičební jednotka a opraveny případné chyby. Při každé terapii byl s probandkami veden rozhovor o tom, jak se jim cvičí a zda jim některé cviky nedělají problémy, případně nepůsobí bolesti apod. Pro terapii této skupiny žen byla zvolena sestava cviků, která obsahovala prvky z metody Ludmily Mojžíšové, dynamické neuromuskulární stabilizace a spirální dynamiky. Během výzkumu probandky P1 a P3 poměrně dobře reagovaly na nastavenou terapii. Lze u nich pozorovat výrazný ústup obtíží a také celkovou pohodu během kontrolních setkání. U probandky P2, která byla vždy celkově v tenzi a dle jejích slov "ve stresu hlavně ze školy" nedocházelo k tak výrazným pokrokům, jako u zbylých dvou žen. Můžeme tedy, i na takto malém vzorku pozorovat, že psychika má na účinek terapie jistý vliv. Fyzickou a duševní stránku svých pacientů bychom tedy neměli oddělovat, ale naopak se je snažit propojit a harmonizovat.

Plánování evakuace, jako součást krizové připravenosti Nemocnice České Budějovice, a. s.
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice České Budějovice, a. s. na řešení vzniku mimořádné události s důrazem na její případnou evakuaci. Dále pak posoudit informovanost personálu Nemocnice České Budějovice, a. s. o znalostech doporučených způsobů chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zodpovědět formulované výzkumné otázky. Pro posouzení první výzkumné otázky "Jaká je připravenost Nemocnice České Budějovice, a. s. na případnou evakuaci objektu?" a zodpovězení hypotézy č. 1 "Připravenost Nemocnice České Budějovice, a. s. na případnou evakuaci objektu odpovídá současným požadavkům vyplývajícím z platné legislativy." byla zvolena 3 kritéria (kapitola 2.2). Pro posouzení druhé výzkumné otázky "Jaká je informovanost personálu Nemocnice České Budějovice, a. s. o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci?" a zodpovězení hypotézy č. 2 "Informovanost personálu Nemocnice České Budějovice, a. s. o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci dosahuje 80 % správných odpovědí." a hypotézy č. 3 "Informovanost personálu Nemocnice České Budějovice, a. s. o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci nezávisí na druhu oddělení." bylo zvoleno 1 kritérium (kapitola 2.2). Pro zodpovězení výzkumných otázek byla provedena analýza interní dokumentace a dotazníkové šetření. Výzkum pomocí dotazníků byl, proveden u personálu Nemocnice České Budějovice, a. s., podrobnější popis je uveden v kapitole 2.2. Dotazník se skládal ze 4 částí, přičemž první část tvořilo 6 otázek, které měly charakterizovat respondenta (pracoviště, pohlaví, věk, pracovní zařazení, délku praxe a nejvyšší dosažené vzdělání). Druhá až třetí část dotazníku obsahovala celkem 29 tematických otázek zabývajících se problematikou ochrany obyvatelstva, evakuace a školení personálu. Otázky čtvrté části dotazníku slouží k ucelení problematiky, poukazují na sebehodnocení respondentů a zejména poukazují na názory v dané problematice. Respondenti odpovídali na otázky, zda se sebevzdělávají na úseku ochrany obyvatelstva, zda byli seznámeni s dokumentací zdravotnického zařízení, které je určeno pro řešení mimořádných událostí a zda ji považují za dostatečně srozumitelnou. Dále hodnotili svoje znalosti v oblasti ochrany obyvatelstva a pozornost, která je věnována problematice evakuace ze strany vedení České Budějovice, a. s. Tyto otázky neslouží pro zodpovězení výzkumných otázek, ale pouze pro komplexní ucelení zkoumané problematiky. Výsledky bakalářské práce budou použity ke zkvalitnění přípravy personálu Nemocnice České Budějovice, a. s. na evakuaci, včetně prohloubení jejich informovanosti v této problematice.

Membrány nad kruhovým a eliptickým půdorysem
Juchelková, Pavlína ; Hájek,, Petr (oponent) ; Bažant, Zdeněk (oponent) ; Fillo,, L´udovít (oponent) ; Stráský, Jiří (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá visutými lanovými konstrukcemi nad kruhovým a eliptickým půdorysem. Metodika výpočtu je navržena pomocí studijní konstrukce mezikruží o vnějším průměru 70 m. Konstrukce je tvořena předpjatou membránou z lehkého konstrukčního betonu, která je nesena a předepnuta radiálně vedenými lany mezi vnějším a vnitřním obvodovým prstencem. Pomocí studijní konstrukce je popsáno konstrukční uspořádání a postup výstavby. Rovněž je vysvětleno statické působení konstrukce a jsou popsány pojmy jako samokotvený systém nebo výchozí stav. Poté je provedeno podrobné vyhodnocení statické analýzy konstrukce. Hlavním cílem disertační práce je navrhnout zastřešení tribun fotbalového stadionu, a to ve dvou variantách – nad kruhovým a eliptickým půdorysem, které je tvořeno předpjatou membránou vycházející z řešení studijního mezikruží. Kruhová varianta je přímou aplikací studijního mezikruží s příslušným zvětšením rozměrů konstrukce vzhledem k nutné ploše zastřešení. Zastřešení nad eliptickým půdorysem pak vzniklo modifikací obvodových prstenců na elipsy. Protože jsou radiální lana kotvena do poddajných obvodových, půdorysně zakřivených, nosníků a konstrukce tvoří tzv. samokotvený systém, vodorovné složky kotevních sil z lan zatěžují obvodové nosníky v radiálním směru. Proto je nutné navrhnout konstrukci tak, aby nedocházelo k nežádoucímu globálnímu ohybovému namáhání zakřivených nosníků v jejich rovině. Za účelem eliminace ohybového namáhání je provedena studie optimálního zatížení elipsy, na základě které jsou formulovány dva základní požadavky na konstrukční uspořádání eliptického zastřešení. Aby byla prokázána nutnost dodržení těchto požadavků, je provedeno srovnání optimálního konstrukčního uspořádání s nevhodně navrženým. Na závěr je opět provedeno podrobné vyhodnocení statické analýzy obou variant zastřešení.

Návrh výměníku tepla
Buzík, Jiří ; Lošák, Pavel (oponent) ; Nekvasil, Richard (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na tepelně-hydraulický a pevnostní návrh tepelného výměníku s U-trubkovým svazkem uvnitř pláště. Úvodní část práce seznamuje s problematikou návrhu tepelného výměníku. Další část popisuje tepelně-hydraulický návrh vytvořený v softwaru Maple 16.0 pomocí Kernovy metody a metody Bell-Delaware. Kontrola tepelně-hydraulického návrhu je provedena v softwaru HTRI. Pro kontrolu kritických míst proudícího média v mezitrubkovém prostoru je vytvořen CFD model v softwaru ANSYS Fluent 14.0. Pevnostní návrh je vytvořen v softwaru Sant’Ambrogio dle normy ČSN EN 13 445. V poslední části je zkontrolováno hrdlo návrhem dle analýzy tedy pomocí MKP dle normy ČSN EN 13 445.

Modelování a statická analýza stropní konstrukce v programu ANSYS.
Obršlík, Petr ; Keršner, Zbyněk (oponent) ; Křiváková, Jarmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá především modelováním a statickou analýzou stropní konstrukce v klasickém prostředí programu ANSYS. Úvodní část je zaměřena na ověření správnosti modelu nejvíce namáhané části konstrukce s jednoduchým ručním statickým výpočtem podle průběhu napětí na spojitém nosníku. Hlavní část práce je věnována modelování ocelobetonové konstrukce, typům prvků a způsobu zadání zatížení a okrajových podmínek v programu ANSYS. Na závěr práce jsou zobrazeny výsledky napětí a deformací a konstrukce je posouzena na mezní stav únosnosti a na mezní stav použitelnosti.

Pracovní zátěž u sester v perioperační péči
POLÁKOVÁ, Ivana
Základní teoretická východiska: Je známo, že profese sestry je fyzicky i psychicky velice náročná. To platí i pro sestry na operačním sále. Práce sester na operačních sálech je vysoce specializované a náročné povolání, které vyžaduje zvláštní schopnosti a vědomosti především proto, že prostředí operačních sálů je velmi specifické a klade vysoké nároky na technické a materiální vybavení, bezchybnou organizaci práce a na co nejdokonalejší dodržování zásad asepse a antisepse. Jde zde o náročnou, různorodou činnost, zahrnující přípravu operačního materiálu, pomůcek, přístrojů, nástrojů a sterilizaci. Správné vykonávání všech těchto činností řadí toto povolání mezi profese s časovým tlakem, fyzickou zátěží a nepravidelným rytmem života a je profesí, u níž vyčerpání psychických a fyzických rezerv znamená nejen ohrožení sester samotných, ale i zdraví pacienta. Cíle práce: Pro splnění hlavního záměru práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem je zjistit, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá. Druhým cílem je porovnat rozdíly pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči.Hypotézy: V závislosti na stanovených cílech byly určeny čtyři hypotézy. H1: Výskyt psychické zátěže u sester v perioperační péči převládá nad výskytem fyzické zátěže. H2: U sester pracujících méně než tři roky v perioperační péči je výskyt psychické zátěže vyšší než u sester služebně starších. H3: U sester pracujících více než tři roky v perioperační péči je výskyt fyzické zátěže vyšší než u sester s menší délkou praxe. H4: Pracovní zátěž sester v perioperační péči se neliší od normy vycházející z Meisterovy metody hodnocení pracovní zátěže. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu s využitím standardizovaného dotazníku doplněného o vlastní otázky. Dotazník byl zcela anonymní a účast respondentů na výzkumu byla dobrovolná. Byly použity dva standardizované dotazníky. První byl zvolen dotazník dle Maistera, který hodnotí vliv pracovní činnosti na psychiku jedince. Jako druhý byl použit dotazník pracovní aktivity dle Baeckeho, který slouží k měření fyzické aktivity. Cílovou skupinou byly sestry pracující v perioperační péči. Celkem bylo osloveno devět nemocnic v ČR. Všechny vybrané nemocnice souhlasily s provedením výzkumného šetření k této diplomové práci. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Závěr: Práce poskytuje informace o tom, jaký typ pracovní zátěže u sester v perioperační péči převládá a o rozdílech pracovní zátěže u začínajících a dlouhodobě pracujících sester v perioperační péči. Výsledky diplomové práce mohou být využity jak vedením zdravotnických zařízení při identifikaci pracovní zátěže u sester v perioperační péči, tak samotnými perioperačními sestrami. Z dosažených výsledků je zřejmé, že problematika psychického a především fyzického zatížení sester na operačním sále je velmi aktuální téma a je důležité věnovat se projevům tohoto zatížení. Proto byl k této diplomové práci vytvořen informační materiál o prevenci pracovní zátěže a metodách její eliminace.

Účinky vodního paprsku na tepelně ovlivněných betonech - laboratorní zkoušky
Klich, Jiří ; Sitek, Libor ; Zeleňák, Michal ; Hlaváček, Petr ; Foldyna, Josef ; Bodnárová, L. ; Válek, J.
Článek se zabývá účinky plochého vysokorychlostního paprsku na betonech ovlivněných vysokou teplotou. Výzkum je zaměřen na vhodné použití technologie vodních paprsků při odstraňování poškozených vrstev a předúpravě povrchů během sanačních prací na betonových konstrukcích vystavených enormnímu tepelnému namáhání (požáry v tunelech, podzemních garážích apod.).
Plný tet: UGN_0392712 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

ÚROVEŇ INFORMOVANOSTI A POSTOJE CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ KE ZDRAVOTNÍM RIZIKŮM CESTOVATELŮ
AUERBACHOVÁ, Eva
V dnešní době je velmi populární cestovat do ciziny. Lidé odjíždějí za hranice vlasti kvůli práci, získávat zkušenosti, poznávat odlišnou kulturu, ale největší podíl je těch, kteří jedou za rekreací. Lidé by měli myslet na své zdraví a sami se aktivně zajímat o vhodné očkování, o rizika spojená s koupáním, nadměrným sluněním nebo rizikovou sexuální aktivitou., o dodržování zásad správného stravování, o vhodnou ochranu před hmyzem a jinými členovci či o dostatečném vybavení cestovní lékárničky. Neměli by zapomínat i na možné poškození v důsledku působení klimatu, psychické zátěže, dopravního prostředku nebo napadení zvířetem. Cestovatelé často využívají služeb cestovních kanceláří a spoléhají na to, že jim budou poskytnuty komplexní služby, zahrnující kromě dopravy, ubytování, stravování a zábavného programu, také rady a základní poučení o možných zdravotních rizicích v zahraničí a preventivních opatření k ochraně zdraví. Mimo to by cestovní kanceláře měly dokázat odpovědět na klientovy otázky, týkající se tohoto tématu a poradit mu konkrétní instituce, odkud může klient čerpat informace o ochraně svého zdraví na cestách. Pro splnění cíle své bakalářské práce, jímž je zmapovat postoje cestovních kanceláří k rizikům cestovatelů a zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila kvantitativní výzkum. Tento typ výzkumu jsem zvolila z důvodu malého počtu respondentů. Nástrojem k získání potřebných informací byly rozhovory, neboť jsou jednou z technik v kvalitativním výzkumu, který jsem prováděla. Pokud byly pracovníci cestovní kanceláře časově zaneprázdněni, nechala jsem jim na pracovišti své otázky v tištěné podobě. Pro snadnější porovnání dat, dobrou strukturovanost a z důvodu možnosti zanechání otázek na pracovištích, jsem provedla standardizované rozhovory. Všechny otázky byly otevřené. Provedla jsem obsahovou analýzu získaných dat. Nejprve jsem provedla transkripci textového materiálu, poté jsem data roztřídila do tabulek a provedla jejich obsahovou analýzu. Zjištěné skutečnosti jsem nepřeváděla na procenta, protože z tak malého vzorku nelze vyvozovat obecné závěry. Soubor cestovních kanceláří byl tvořen náhodně vybranými cestovními kancelářemi v Opavě, Kravařích, Českých Budějovicích a Brně. Do souboru jsem zařadila města do sto tisíc obyvatel a nad sto tisíc obyvatel z důvodu větší reprezentativnosti výzkumu. Z výzkumu byly odvozeny tyto hypotézy: 1. Klienti cestovních kanceláří se o možná zdravotní rizika spojená s cestováním zajímají téměř výhradně při cestách do mimoevropských destinací. 2. Zaměstnanci cestovních kanceláří jsou obeznámeni se zdravotními riziky a jsou schopni klientům poradit konkrétní instituce či adresy, kde mohou nalézt další informace o možném ohrožení zdraví v zahraničí. 3. Cestovní kanceláře jsou obeznámeny s možnými zdravotními riziky cestovatelů Platnost hypotéz by měla být potvrzena v dalším výzkumu. Tato bakalářská práce přináší cestovatelům přehled o zásadách správného životního stylu v zahraničí. Po prostudování by čtenář mohl získat přehled o zdravotních rizicích vyplývajících z odlišného klimatu či z nižší hygienické úrovně a také o preventivních opatřeních k ochraně svého zdraví v zahraničí. Dále osvětluje postoje cestovních kanceláří ke zdravotním rizikům cestovatelů a úroveň jejich znalostí o této problematice a ukazuje, že cestovatel, který využívá jejich služby, většinou získá informace o ochraně zdraví nebo mu alespoň budou doporučeny důvěryhodné zdroje, kde tyto informace může najít. Lidé se ovšem musí ptát, podávání těchto informací k prodávaným zájezdům, totiž stále není bráno jako samozřejmost.