|
Interpretační princípy vo Verdiho operách
Beneš, Andrej ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
Diplomová práca spracovává tématiku opernej tvorby Giuseppe Verdiho zo zamera- nímním na jeho poslednú operu Falstaf a pojednáva o významných interpretáciách tejto opery. Práca ma priniesť kompexný obraz Verdiho opernej tvorby zo zameraním na niektoré detaily, ktoré nie su bežne známe z verejného ani odborného hudobného života. V texte sa objavuje Verdiho korešponndencia, čo považujem za autentický zdroj pre pochopenie Verdiho tvorivých umeleckých intencií. Snažím sa ďalej bližšie priblížiť a poskytnúť návod ako vnímať operu Falstaff, nie však z’'čisto z mojho po- hľadu, ale vodítkom my boli odborné texty prevažne z prostredia talianskej kritiky a muzikológie.
|
|
Dramatika Josefa Tejkla
Linhart, Otto ; CÍSAŘ, Jan (vedoucí práce) ; STROTZER, Milan (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji dílu dramatika, režiséra, prozaika a výtvarníka Josefa Tejkla (1952–2009), konkrétně jeho činnosti dramatické. Ve snaze komplexně obsáhnout dosud nevydané dílo tohoto dramatika se pokouším analyzovat Tejklovu dramatickou tvorbu optikou literárního baroka. Barokní tendence jsou v Tejklově tvorbě jasně patrné. V této práci chci vyzdvihnout vlastní tezi, že barokní témata jsou určujícím klíčem k vnímání bezmála celého díla Josefa Tejkla. Tato bakalářská práce má rovněž dopomoci ke kompletní katalogizaci díla tohoto autora s nadějí, že do budoucna nalezne alespoň část Tejklovy dramatické tvorby svého nakladatele.
|
|
Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.
|
|
Stanovení norem času pro práce jako podkladu pro efektivní využívání času ve vybrané organizaci
BARTOŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjišťování potřebného času pro dané úkoly ve vybrané organizaci prostřednictvím vhodných metod. Na základě dosažených výsledků následně navrhuje vhodná opatření směřující k vyšší efektivitě práce. Používané metody jsou standardizace úkonů, měření času, vyhodnocení zjištěných dat a informací pomocí tabulek a vzorců v Excelu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení, co je zakázková výroba a jaké metody se dají použít při stanovení norem času a určení efektivního využívání času v podniku. Charakterizuje vybraný podnik, jeho historii a technologické uspořádání pracoviště, předvýrobní a výrobní etapy výroby, popis výrobních strojů a potřebných materiálů. Praktická část obsahuje tabulky s úkony potřebnými k výrobě, tabulky s výrobními časy, vyhodnocení potřebných časů a materiálů na produkty výroby. Závěr obsahuje návrh na vylepšení efektivity práce a program na vypočítání časů potřebných na obdobné zakázky.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky
PÝCHOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je "Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky". Cílem práce je kompletovat teoretické poznatky týkající se fenoménu asistence a na tomto podkladě analyzovat profesi pedagogického a osobního asistenta. Cílem praktické části je realizovat komparaci legislativního vymezení a reálných pracovních aktivit pedagogického a osobního asistenta. V souladu s výše vymezenými cíli byly formulovány dva dílčí cíle. 1. dílčí cíl: zjistit motivaci k výkonu profese osobního a pedagogického asistenta. 2. dílčí cíl: zjistit osobní spokojenost s profesním životem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze tří kapitol. V první kapitole definuji pojmy asistence, vyrovnávací a podpůrná opatření, speciální pedagogika a dále jsem se věnovala integraci a inkluzi. Druhá kapitola se věnuje osobní asistenci. V této kapitole vymezuji pojmy osobní asistence a osobní asistent. Popisuji zde historický vývoj osobní asistence, předpoklady pro práci osobního asistenta, komplikace při této profesi a především pracovní náplň osobního asistenta. Třetí kapitola se zabývá pedagogickým asistentem. Opět popisuji historický vývoj pedagogické asistence, předpoklady pro práci pedagogického asistenta, pracovní náplň asistenta pedagoga a vzájemnou spolupráci s pedagogem, rodiči a školským poradenským zařízením. V praktické části charakterizuji cíle práce, metodiku šetření a techniky sběru dat, výzkumný soubor, realizaci šetření a na závěr analýzu získaných dat. K naplnění cílů praktické části jsem použila kvalitativní metodu. Technikou sběru dat bylo pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Rozhovory byly vedeny s osobními a pedagogickými asistenty.Poznatky obsažené v závěrečné práci mohou sloužit organizacím zřizujícím pracovní pozici osobního či pedagogického asistenta, protože text analyzuje podstatné souvislosti, které mají vliv na kvalitní výkon zmíněné pracovní pozice. Bakalářská práce může být dále využitelná jako studijní materiál pro studenty pedagogických a dalších společenskovědních oborů.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Role sestry a jejich vliv na péči o pacienty s totální endoprotézou kyčle
SLABÁKOVÁ, Květoslava
Totální endoprotéza kyčelního kloubu je jednou z nejrozšířenějších a nejúčinnějších operačních metod v ortopedii. Pacientům navrací zpět soběstačnost, život bez bolesti a výrazného pohybového omezení. Nezastupitelnou úlohu zde mají také role sestry, které pacientovi s návratem do jeho běžného života pomáhají. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu vnímají pojetí sesterských rolí a jejich vliv na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Dále jsme zjišťovali, kterou ze sesterských rolí vnímá pacient před a po totální endoprotéze kyčle jako nejméně naplněnou. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají pojetí sesterských rolí? Jak pacienti před a po totální endoprotéze kyčle vnímají vliv sesterských rolí na poskytovanou ošetřovatelskou péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v předoperační péči? Jaké sesterské role vnímá pacient jako nedostatečné v pooperační péči? Pacienti před a po TEP kyčle prostřednictvím každodenních činností sestry vnímají sestru v její roli pečovatelky a edukátorky, následně v roli sestry obhájkyně a nositelky změn. Díky těmto rolím vnímají péči jako kvalitní, holistickou a kontinuální. Přesto role edukátorky byla v předoperační péči pacienty označena jako nejméně naplněná. V souvislosti s těmito výsledky výzkumného šetření byl vytvořen manuál, Průvodce pro pacienty před a po TEP kyčle, jenž byl následně předán ke zkušebnímu použití. Průvodce byl pacienty ohodnocen velmi pozitivně i přes velké množství informací, které mnohé pacienty překvapilo. Získali jsme i data, která se stala dalšími podněty k doplnění informací v Průvodci.Vytvořený Průvodce nemůže bezesporu nahradit efektivní komunikaci pacienta se zdravotníkem, který by měl být stále tím nejvhodnějším "zdrojem" informací.
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
host ::
